Poděbrady (zámek)
| Zámek Poděbrady | |
|---|---|
 Poděbradský zámek
| |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Architekti | Hans Tirol, František Maxmilián Kaňka, Josef Hübner |
| Výstavba | 1108 (původně vodní hrad), do dnešní podoby 1723-1780, |
| Přestavba | 1651 (opravy po válce) |
| Stavebník | Přemysl Otakar II. |
| Další majitelé | Lichtenburkové, páni z Kunštátu a Poděbrad, čeští králové, Sinové, Hohenlohové |
| Současný majitel | Univerzita Karlova |
| Poloha | |
| Adresa |
Poděbrady,  Česko
|
| Ulice | Jiřího náměstí |
| Souřadnice | 50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35795/2-1924 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Poděbrady je velká dominantní stavba lázeňského města Poděbrady, která vznikla přestavbami původního hradu postaveného Přemyslem Otakarem II. Nyní je součástí městské památkové zóny.
Historie
Místo, kde stojí dnes zámek, bylo obýváno již v pravěku.
Původní stavba zde stála v roce 1108. Český panovník Přemysl Otakar II. zde nechal postavit královský vodní hrad, o jehož existenci jsou zprávy od roku 1268. V roce 1345 se dostává hrad jako léno pánům z Lichtemburka a Žleb, o šest let později jej získali páni z Kunštátu a tento rod zde zůstal až do roku 1495. Jeho příslušníci se psali jako páni z Kunštátu a Poděbrad. Během jejich panování byl hrad obléhán vojsky císaře Zikmunda a po něm se jej pokusili dobýt husité.
Byl poškozen i za třicetileté války, opraven byl po ní roku 1651.[1]
V období let 1495 až 1840 se panství i s hradem stalo královským a císařským majetkem. Hrad byl postupně přestavován do zámecké podoby (architekt Hans Tirol).
Dnešní podoba zámku pochází z barokních přestaveb provedených v letech 1723 – 1780, mj. i kvůli návštěvě císaře. Podíleli se na nich František Maxmilián Kaňka i Josef Hübner.[2] V období let 1840 až 1884 zámek měli ve svém vlastnictví baron Georg Simon von Sina a po nich, až do začátku první světové války Hohenlohové. Pak jej začala spravovat lázeňská akciová společnost.
V současnosti je v zámku muzeum a Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Karlovy univerzity.[3]
Zajímavosti
- Hrad byl dlouho považován za rodiště českého krále Jiřího z Poděbrad (na den sv. Jiří roku 1420).
- V roce 1905 hledal jeden z hostů na zámku hrabě Büllov s pomocí proutku vodní pramen. Podařilo se mu to přímo na hradním nádvoří a zasloužil se tak o vznik poděbradských lázní.
- Zámek je zapsán v soupisu Národních kulturních památek České republiky
Odkazy
Reference
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN 80-85983-32-X. Kapitola Zámek Poděbrady, s. 217.
- ↑ Vlček – Encyklopedie českých zámků, str. 218
- ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Poděbrady, s. 35.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poděbrady na Wikimedia Commons
- Zápis kulturních památek
- Web hrady a zámky
- Web muzea na zámku
