Georg Simon von Sina

Georg Simon svobodný pán von Sina
Georg Simon von Sina (dobový portrét)
Georg Simon von Sina (dobový portrét)
Narození 20. listopadu 1783
Niš / Srbsko
Úmrtí 18. května 1856
Vídeň / Rakousko
Národnost Řecko-rakouská
Povolání podnikatel, diplomat, bankéř a benefaktor
Ocenění čestný občan Segedínu (1839)
velkokříž Řádu Spasitele
Děti Simon von Sina
Rodiče Simon Georg Sina von Hodos und Kizdia
Rod Sinové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg Simon svobodný pán von Sina, (německy Georg Simon Freiherr von Sina, řecky Γεώργιος Σίνας, 20. listopadu 1783, Niš – 18. května 1856, Vídeň) byl řecko-rakouský podnikatel z rodu Sinů arumunského původu.

Život

Pocházel z významné rodiny řeckých obchodníků s bavlnou a do Vídně přišel se svým otcem Simonem Georgem Sinou starším (1753–1822). Rodinný kapitál investoval především do dopravních projektů, jako např. založení společnosti říční lodní dopravy, železnic či mostů přes Dunaj a také Neusiedler Papierwerke (dnes Mondi Group). Jeho nejvlivnějším konkurentem byla rodina Rothschildů.

Během napoleonských válek poskytoval velkorysé půjčky rakousko-uherskému státu. Dále získal rozsáhlá panství v Uhrách, Čechách, na Moravě a v Dolním Rakousku (Mauerbach, Rappoltenkirchen, Gföhl, Leopoldsdorf, Poděbrady, Brumov).

Sina poskytl státní poklad nově vzniklému Řeckému království a stal se řeckým královským generálním konzulem v Rakousku.[1] V zámeckém parku v Rappoltenkirchenu (dnešní obec Sieghartskirchen) nechal zřídit mauzoleum podle plánu Theophila Hansena pro bojovníka za svobodu Alexandra Ypsilantise a zámek věnoval jeho rodině.

Příslušníci rodu Sina de Hodes et Kirgia, pocházející původně z Řecka, prožili velkou část života v uherském Sarajevu, kde byl Šimon Jiří roku 1818 povýšen do panského stavu. Jeho dva synové Jiří Šimon a Johan Šimon obdrželi roku 1822 rakouský a maďarský titul svobodných pánů. Jeho první syn Simon svobodný pán von Sina se věnoval vědě a filosofii a financoval založení Sinovskou akademii v Aténách. Jeho druhý syn Johann Simon svobodný pán von Sina (16. ledna 1804 - 4. května 1869) působil jako bankéř a vlastník cukrovaru. Finanční investice jeho bratrů a otce pomohly omezit monopolní postavení Rotschildů ve výstavbě železnic v monarchii. Na císařskou žádost ze 17. února 1836 získali Sinasovi 5. března schválení k výstavbě druhé dráhy.

Jiří Šimon Sina měl syna Jiřího Sinu, který na Moravě vlastnil rozsáhlá panství: statek Velehrad, Rosice, Prštice, Brumov, Hrotovice, Dalešice, Myslibořice, Krhov, Slavětice a Valeč. Roku 1876 rod vymřel po meči a roku 1884 smrtí dcery Jiřího Siny, Ifigenie Ghiky de Defanfalvalt, provdané de Castries, vymřela rodová linie zcela.[2]

Další aktivity

Georg Simon von Sina přivedl pro své projekty do Vídně architekta Theophila von Hansen působícího v Aténách. Zřejmě nejznámější je jeho návrh a realizace budovy rakouského parlamentu.

Ze Sinas podnětu vznikla v jeho vlastním domě v Řecké čtvrti na Masném trhu / Fleischmarkt č. 20/22 Řecká kavárna Griechische Kaffeehaus, která předtím působila do roku 1827 v domě Zum weissen Ochsen (U bílého vola). Gastronomické zařízení existuje dodnes jako Cafe-Restaurant Vienne. Sinasův portrét dodnes visí nad výčepem.

V roce 1877 po něm byla pojmenována Sinagasse v Kaisermühlen.

Rodinné heslo v jejich znaku bylo SERVARE INTAMINATUM (bez úhony schraňovat).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg_Simon_von_Sina na německé Wikipedii.

  1. ↑ na BLKÖ: Georg Simon von Sina
  2. ↑ PROCHÁZKOVÁ, Lenka. Zámek Hrotovice, Diplomová bakalářská práce [online]. Brno: 2007. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj