Poříčí nad Sázavou

Poříčí nad Sázavou
Románský kostel sv. Petra
Románský kostel sv. Petra
Znak obce Poříčí nad SázavouVlajka obce Poříčí nad Sázavou
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Benešov
Obec s rozšířenou působností Benešov
(správní obvod)
Okres Benešov
Kraj Středočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°50′20″ s. š., 14°40′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 547 (2023)[1]
Rozloha 9,27 km²[2]
Katastrální území Poříčí nad Sázavou
Nadmořská výška 284 m n. m.
PSČ 257 21, 257 22
Počet domů 465 (2021)[3]
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Sázavská 57
257 21 Poříčí nad Sázavou
poricinadsazavou@atlas.cz
Starosta Mgr. Jan Kratzer
Oficiální web: www.poricinadsazavou.cz
Poříčí nad Sázavou
Poříčí nad Sázavou
Další údaje
Kód obce 530441
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Poříčí nad Sázavou se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský. Žije zde trvale přibližně 1 500[1] obyvatel, ale v létě je počet díky chatařům a chalupářům téměř dvojnásobný. Součástí obce je i vesnice Hvozdec.

Ve vzdálenosti 6 km severně leží město Pyšely, 6 km jižně město Benešov, 17 km severně město Říčany, 22 km jižně město Vlašim a 27 km jihozápadně město Sedlčany.

Historie

V raném středověku (11. století, cca. 1050) patřilo území Poříčí pod správu hradiště z nedalekého Lštění, které bylo založeno za vlády knížete Břetislava I. S hradištěm vznikla za nedlouho i osada (cca. 1090) a také filiální kostel, zasvěcený sv. Petru ( cca. 1125). Zanedlouho byla založena i nedaleká osada Balkovice a v ní byl založen ve 13. století (cca. 1225) i kostel sv. Havla. Ten se stal i farním kostelem pro území Poříčí, Mrače a Čerčan. Mezi l. 1290- 1310 osada (obec) zanikla. Dnešní obec Poříčí nad Sázavou vznikla sloučením tří historických osad Poříčí, Kouty a Balkovice v 15. století. Balkovice se vyskytují v oficiálních pramenech v letech 1361–1395 a Kouty v letech 1318–1453. První písemná zmínka o Poříčí pochází z roku 1351. Obnovená obec se stala součástí kraje kouřimského. V noci z 19. na 20. května 1420 zde proběhla bitva u Poříčí nad Sázavou, patrně u Městečka, ve které si táborité z obklíčení vojsky 1. křížové výpravy probili cestu na pomoc Praze – to připomíná i žulový památník z roku 1924. V r. 1454 se stal pánem Poříčí pan Zdeněk Kostka z Postupic, podporovatel Jiřího z Poděbrad proti Zdeňkovi ze Šternberka. Pánem Poříčí zůstal až do r. 1510. Poté se Poříčí dostalo pod vládu pánů z Konopiště, kde zůstalo až do 20. století. [4] Za druhé světové války se část obce stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov. Dotčená část obce ležela na levém břehu Sázavy a západně od tehdejší státní silnice Praha–Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[5]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[7]
  • 1945 země česká a správní i soudní okres Benešov[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

V obci Poříčí nad Sázavou (831 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] výroba cementového zboží, 2 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, kovář, 4 krejčí, 2 lakýrníci, lom, mlýn, 4 obuvníci, 2 pekaři, pohřební ústav, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 rolníků, 2 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Poříčí nad Sázavou, obchod se střižním zbožím, 3 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky, zámečník a zahradník.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Petra z 12. století na návrší u návsi
  • Kostel svatého Havla z počátku 13. století s kryptou z 11. století (přestavěn neogoticky v 19. století)
  • Fara
  • Škola z roku 1757 (dnes sídlo obecního úřadu)
  • Kamenný most přes Sázavu z roku 1850, pojmenovaný "Most Františka Josefa I.", vystavěný ze žulových kvádrů a stojící na šesti pilířích
  • Kamenný most přes potok Bystrý (Konopišťský potok) z let 1857–1858, údajně ze žulových kvádrů vyřazených při stavbě mostu přes Sázavu
  • Železniční most přes potok Bystrý z let 1895–1896, napojení na železnici od 18. ledna 1897.

Osobnosti

  • Narodil se zde Ivan Bohdan Staněk (1828–1868), chemik, politik a obrozenecký básník
  • Josef Topol, český dramatik a básník (1935–2015) byl též místním rodákem
  • Dlouho zde pobýval Václav Pavlík (1901–1966) malíř, sochař, scénograf

Doprava

Dopravní síť

Veřejná doprava 2012–2019

Autobusová doprava v roce 2012

V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, Český Šternberk, Chocerady, Jihlava, Pacov, Pelhřimov, Praha, Pyšely, Vlašim.

Autobusová doprava v roce 2019

13. července[v kterém roce?] byla zrušena většina autobusových linek, např. linka Benešov – Poříčí nad Sázavou – Pyšely. Tyto linky byly nahrazeny linkou 337 Benešov–Praha (na stanici metra Budějovická); některé autobusy této linky ale jezdí pouze v úseku Benešov–Nespeky. Autobus E67 na trase Chocerady–Vranov–Benešov zde zastavuje i nadále.

Obec se nachází v systému Pražské integrované dopravy. Samotné Poříčí nad Sázavou se nachází na kraji pásma 4, Mračí již začíná pásmo páté.

Železniční doprava

Po trati 210 vede linka S8 (Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany) v rámci pražského systému Esko. Po trati 210 v tomto úseku jezdilo[kdy?] v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o sobotách 13 osobních vlaků, v nedělích 10 osobních vlaků.

Turistika

  • Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 19 Havlíčkův Brod – Sázava – Čerčany – Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Davle.
  • Pěší turistika – Z obce vycházejí turistické trasy červená turistická značka Poříčí nad Sázavou – Konopiště, modrá turistická značka Poříčí nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Jílové u Prahy a zelená turistická značka Poříčí nad Sázavou – Čerčany.
  • Horolezectví – V Měsíčním údolí u Konopišťského potoka se v opuštěném žulovém lomu provozuje lezecký sport. Popsány jsou čtyři desítky tras. Skály jsou vysoké do 20 metrů.[11]
  • Tramping – Měsíční údolí – trampská osada z r. 1924 (v typickém western stylu, první trampská osada v benesovském kraji a jedna z prvních v Českých zemích).[12]

Galerie

  • Chaty v Poříčí nad Sázavou
    Chaty v Poříčí nad Sázavou
  • Most Františka Josefa I. přes Sázavu
    Most Františka Josefa I. přes Sázavu
  • Most přes Konopišťský potok
    Most přes Konopišťský potok
  • Kostel svatého Petra, jižní strana
    Kostel svatého Petra, jižní strana
  • Kostel svatého Havla
    Kostel svatého Havla
  • Kostel svatého Havla, interiér
    Kostel svatého Havla, interiér

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Historie a současnost - Oficiální stránky obce Poříčí nad Sázavou. www.poricinadsazavou.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1094. (česky a německy)
  11. ↑ Klasické lezecké cesty v Poříčí. www.horydoly.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ Měsíční údolí - jedna z prvních trampských osad. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj