Týnec nad Sázavou (nádraží)

Týnec nad Sázavou
Nádraží v Týnci nad Sázavou
Nádraží v Týnci nad Sázavou
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Středočeský
Město Týnec nad Sázavou
Souřadnice
Týnec nad Sázavou
Týnec nad Sázavou
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 557868
Trať 210
Nadmořská výška 265 m n. m.
V provozu od 18. ledna 1897
Zabezpečovací zařízení elektronické stavědlo (DOZ z Vraného nad Vltavou)
Dopravní koleje 4
Nástupiště (nástupní hrany) 1 (2)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Autobusové stanoviště v blízkosti budovy
Služby ve stanici Vnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WC
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Týnec nad Sázavou je železniční stanice v severovýchodní části města Týnec nad Sázavou v okrese Benešov ve Středočeském kraji nedaleko řeky Sázavy. Leží na neelektrizované trati 210 Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš. Od prosince 2019 je železniční stanice a autobusového nádraží součástí nově vybudovaného dopravního terminálu.

Historie

Stanice v Týnci byla otevřena 18. ledna 1897 společností Místní dráha Čerčany-Modřany-Dobříš při zprovoznění úseku trati ze Čerčan, kudy od roku 1871 procházela společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Prahu, do Krhanic, dle typizovaného stavebního vzoru. Společnost původně vznikla pro železniční obsluhu modřanského cukrovaru.

22. září 1897 otevřela táž společnost trať z Modřan u Prahy, přes Vrané nad Vltavou do Dobříše budované zejména kvůli dopravě dřeva a kamene z dobříšského a konopišťského panství. 1. května 1900 došlo k dokončení a zprovoznění zbývajícího úseku trati ze Skochovic u Vraného do Krhanic.

Provoz na trati zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy, po roce 1918 Československé státní dráhy. K 1. lednu 1925 byla trať zestátněna.[1]

Popis

Výpravní budova byla situována přibližně do prostřed stanice. Při zahájení provozu byla vystavěna jako přízemní, částečně podsklepená stavba dle typizovaného plánu (normálie) Císařsko-královské státní dráhy KkStB H/12.[2] Tento typ staveb budovaných dle ústředních plánů, s přihlédnutím k místním podmínkám, byl stavěn převážně na místních drahách kolem roku 1900.

V první etapě rozšíření výpravní budovy bylo dle plánů z roku 1909 přistavěno patro. V půdoryse si stavba zachovala původní tvar. V pozdější době byla stavba prodlouřena východním směrem o dřevěnou přístavbu s prodlouženou verandou. K západní stěně byla připojena zděná přístavba kanceláří.

Západně od výpravní budovy bylo umístěno skladiště, vybudované dle typového výkresu 23/H s kamennou rampou 30/H. Tato typizovaná skladiště byla, podobně jako výpravní budova, určena převážně pro místní dráhy. Skladiště bylo odstraněno po roce 2010 a kamenná rampa zanikla během výstavby dopravního terminálu v letech 2018-2019. Na místě skladiště vznikla nová čekárna s pokladnou a hygienickým zázemím.

Východně od výpravní budovy se nacházela vodárna 35/H, stavebně upravená a zvýšená po roce 1915. Z vodárny byla voda rozváděna do vodních jeřábů u dopravních kolejí.[2]

V původní podobě měla stanice tři koleje, dvě byly dopravní a jedna manipulační.[2]

V roce 2015 byla zahájena investice „Revitalizace trati 210“, jejíž součástí byla i přestavba týneckého nádraží. To bylo rekonstruováno ve třech etapách v průběhu roku 2016, kdy bylo vybudováno nové poloostrovní nástupiště s příchodem přes kolej.[3]

V letech 2018-2019 byla železniční stanice a vedlejší autobusové nádraží propojeny v nový dopravní terminál.[4]

Reference

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí ČR 2011 [online]. 2002-06-28, rev. 2011-04-18 [cit. 2020-12-03]. Kapitola Dobříš > Odbočka Skochovice. [www.historie-trati.wz.cz/Historie_trati_2011.exe Dostupné online]. 
  2. a b c Národní archiv, fond Ředitelství pro tratě bývalé Společnosti státní dráhy, Vídeň. kart. 113-119.
  3. DŽURNÝ, Jakub. Posázavský pacifik. www.pacifikem.cz [online]. 2004- [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 
  4. Dopravní terminál Týnec nad Sázavou - PSN & DS a.s. [online]. [cit. 2022-08-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj