Planá nad Lužnicí

Planá nad Lužnicí
Městský úřad v Plané
Městský úřad v Plané
Znak města Planá nad LužnicíVlajka města Planá nad Lužnicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
Pověřená obec Sezimovo Ústí
Obec s rozšířenou působností Tábor
(správní obvod)
Okres Tábor
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°21′16″ s. š., 14°42′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 4 561 (2023)[1]
Rozloha 21,42 km²[2]
Katastrální území Planá nad Lužnicí
Nadmořská výška 395 m n. m.
PSČ 391 11
Počet domů 1 163 (2021)[3]
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa městského úřadu Zákostelní 720
391 11 Planá nad Lužnicí
mesto@plananl.cz
Starosta Jiří Rangl
Oficiální web: www.plananl.cz
Planá nad Lužnicí
Planá nad Lužnicí
Další údaje
Kód obce 552828
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Planá nad Lužnicí (německy Plan an der Lainsitz) je město na řece Lužnici, na hranici Třeboňské pánve a Vlašimské pahorkatiny. Leží na frekventované silnici I/3 přibližně šest kilometrů jižně od Tábora a jedenáct kilometrů severně od Soběslavi. Žije v něm přibližně 4 600[1] obyvatel. Na východ od města vede dálnice D3.

Historie

První písemná zmínka pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288–1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství.[4] Od nástupu Oldřicha z Ústí až do roku 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora.[4] Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.[4]

Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946.[4] Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města – založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.[4]

Přírodní poměry

Na jižním okraji města se nachází rybník Hejtman s ostrůvkem chráněným jako přírodní památka Ostrov Markéta.

Místní části

Doprava

Městem vede železniční trať Praha – České Budějovice se stanicí Planá nad Lužnicí. Jezdí sem též autobusové linky 13 a 50 městské hromadné dopravy Tábor.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Václava se slunečními hodinami
  • Fara v ulici ČSLA č. 1
  • Pomník obětem druhé světové války u základní školy
  • Vila čp. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.

Zajímavosti

Galerie

  • Kostel
    Kostel
  • Lužnice
    Lužnice
  • Vila
    Vila
  • Rodinný statek herce Luďka Munzara
    Rodinný statek herce Luďka Munzara
  • Chata rodiny Hrušínských v Plané nad Lužnicí
    Chata rodiny Hrušínských v Plané nad Lužnicí
  • Chata Josefa Kemra poblíž řeky Lužnice
    Chata Josefa Kemra poblíž řeky Lužnice
  • Památník
    Památník
  • Fontána
    Fontána
  • MŠ
    MŠ
  • Škola a kostel
    Škola a kostel
  • Lužnice 2
    Lužnice 2
  • Sídliště za rybníkem
    Sídliště za rybníkem
  • Kříž u kostela
    Kříž u kostela

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c d e Město Planá nad Lužnicí - Oficiální stránky - Historie obce [online]. Planá nad Lužnicí [cit. 2011-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 

Externí odkazy

Zdroj