Plachetnatkovití

Jak číst taxoboxPlachetnatkovití
alternativní popis obrázku chybí
plachetnatka bičovitá (Microlinyphia pusilla)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád pavouci (Araneae)
Podřád dvouplicní (Labidognatha)
Nadčeleď Araneoidea
Čeleď plachetnatkovití (Linyphiidae)
Blackwall, 1859
Areál rozšíření
rody
  • Dubiaraneinae
  • Erigoninae
  • Linyphiinae
  • Micronetinae
  • Mynogleninae
  • Stemonyphantinae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plachetnatkovití (Linyphiidae) jsou bohatou čeledí pavouků, která zahrnuje kolem 4000 popsaných druhů, z nichž v Čechách se jich vyskytuje asi 300.

Významným společným rysem plachetnatek je jednotný tvar kloubovitě pohyblivé části samčího makadla zvané paracymbium (Je to osamostatněný úsek lodičkovitého posledního článku makadla, které ve své dutině uzavírá rozmnožovací orgán – bulbus.). U celé čeledi toto paracymbium připomíná tvarem písmeno U. Chelicery plachetnatek jsou dobře vyvinuty a jejich žlábky, do kterých se přiklápí drápkovitý článek, lemují četné zoubky, délka těla kolísá od 0,8 do 12 mm.

Základem sítě plachetnatek je zpravidla vodorovná pavučinová plachetka (odtud pochází název čeledi), na jejíž spodní straně je pavouk zavěšen hřbetem dolů za koncové drápky noh. Kromě plachetky jsou na sítích patrná i dlouhá svislá vlákna, která slouží k vypínání plachetky a jako nárazová zóna pro létající hmyz.

U plachetnatek existuje veliká vzájemná tolerance mezi samicí a samečkem – samec často tráví dlouhou dobu před kopulací v samiččině síti, aniž by došlo k jeho napadení.

Na severní polokouli tvoří plachetnatky početnou složku jeskynní fauny – těmto rodům zcela scházejí oči (rody Troglohyphanthes a Stygohyphantes)

Zástupci

  • Plachetnatka keřová (Linyphia triangularis)
  • Plachetnatka pozemní (Lepthyphanthus cristatus)
  • Plachetnatka nákorní (Drapetisca socialis)
  • Plachetnatka obecná (Meioneta rurestris)

Literatura

  • BUCHAR, Jan; KŮRKA, Antonín. Naši pavouci. 2. opravené. vyd. Praha: Academia, 2001. 162 s. ISBN 80-200-0331-2. 

Externí odkazy

Zdroj