Plačkov (Holešov)

Plačkov
Ulice Plačkov, jádro někdejšího předměstí
Ulice Plačkov, jádro někdejšího předměstí
Lokalita
Charakter městská čtvrť
Obec Holešov
Okres Kroměříž
Kraj Zlínský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°19′46″ s. š., 17°34′46″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Holešov
Nadmořská výška 230 m n. m.
PSČ 769 01
Plačkov
Plačkov
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plačkov (německy Placzkow) je bývalé předměstí v Holešově v okrese Kroměříž. Pod názvem Holešov Plačkov se do roku 1938 také jednalo o samostatné katastrální území o rozloze asi 5,9 km².[1]

Historie

Ves Plačkov byla založena pravděpodobně v pozdním středověku jižně od města Holešova a svým severním koncem zhruba kolmo navazovala na jeho starší jihozápadní předměstí podél hlavní cesty na Kroměříž, později zvané Kroměřížská ulice (dnešní Palackého).[2] Samotná vesnice byla tvořena širokou, dvakrát mírně esovitě zahnutou ulicovkou, která dodnes nese, coby holešovská ulice, název Plačkov.[3]

Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím Martinice a Zahnašovice. Zastavěnou oblast katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předměstí před Žopskou bránou ve druhé polovině 17. století. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal barokní panský pivovar. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.[4]

V říjnu 1621, zatímco vzbouření Valaši dobývali holešovský zámek, jejich uherští spojenci vyrabovali a zapálili všechny chalupy a stodoly na Plačkově a část Žopské ulice.[5]

V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s Novosady teritoriálně odloučenou součástí obce Franckovice.[6]

V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem, včetně holešovského nádraží. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „Kde domov můj“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová sokolovna, slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty Sokola Josefa Scheinera.[7] V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov.

Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.[8]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Holešově.
  • socha Panny Marie Immaculaty
  • socha svatého Floriána (přemístěna sem odjinud ve 20. stol.)
  • socha svatého Jana Nepomuckého (Zlínská ulice)
  • panský pivovar (Masarykova ulice)
  • kaple svatého Kříže (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
  • kaple svatého Martina (starý městský hřbitov; Smetanovy sady)
  • Tomaštíkův náhrobek (původně na starém, nyní na novém hřbitově, Grohova ulice)

Osobnosti

  • Josef Drásal – „Hanácký obr“, který na Plačkově žil od roku 1860 až do své smrti v roce 1886

Galerie

  • Kaple svatého Kříže
    Kaple svatého Kříže
  • Kaple svatého Martina
    Kaple svatého Martina
  • Sokolský dům
    Sokolský dům
  • Socha svatého Floriána na Plačkově
    Socha svatého Floriána na Plačkově
  • Pivovar v Masarykově ulici
    Pivovar v Masarykově ulici

Odkazy

Reference

  1. ↑ Výkazy ploch: katastrální území Holešov Plačkov [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02. 
  2. ↑ FIŠER, Zdeněk a kolektiv. Holešov. Město ve spirálách času. Brno: nákladem města Holešov vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2018. ISBN 978-80-7275-106-8. Kapitola Vývoj města a jeho architektonických památek, s. 261. (dále jen Fišer). 
  3. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl, H – Kole. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-14-1. S. 120. Dále jen Kuča. 
  4. ↑ Fišer, s. 266.
  5. ↑ Kronika holešovská 1615–1645. Příprava vydání Vlasta Fialová. Holešov: Fr. Stelzig, 1940. S. 39–40. 
  6. ↑ Kuča, s. 115.
  7. ↑ Fišer, s. 442–443 a 496.
  8. ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj