Plíseň bramborová

Plíseň bramborová je houbová choroba rostlin způsobená houbou Phytophthora infestans z čeledě Phytophthoraceae řádu (Peronosporales), vřetenatkotvaré. Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.^[1]

EPPO kód

PHYTIN^[2]

Synonyma patogena

Podle biolib.cz bylo pro patogena s označením Phytophthora infestans používáno více rozdílných názvů, například Botrytis infestans nebo Peronospora infestans.^[3]

České názvy

Pro chorobu plíseň bramborová je vyvolanou patogenem Phytophthora infestans je u jiných hostitelů používáno více rozdílných názvů, například plíseň rajčat.^[4] U hostitele lilek brambor je nově také používán název plíseň bramboru.^[5]^[6]

Zeměpisné rozšíření

Původní výskyt patogenu byl popisován v Mexiku. Pravděpodobně v polovině 19. století byly dovezeny lodní dopravou infikované hlízy do Evropy, kde došlo k epidemickému šíření choroby.^[7] Ve 21. století je patogen (A1 typ) běžný ve všech oblastech pěstování brambor a rajčat.

Hostitel

Byliny z čeledi lilkovité (Solanaceae), zejména rodu lilek (Solanum). Napadeny mohou být i okrasné rostliny – petunie, surfinie, datura, mochyně.^[6]

Příznaky

Hlízy

Na rostlinách vyrůstajících z infikovaných hlíz dochází k šíření patogenu stonkem. Příznaky choroby se nejdříve objevují na vegetačních vrcholech a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Infekce napadající zdravé rostliny se nejdříve projevuje na listech. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření.

List

Napadení se projevuje na listech jako skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé barvy, nekrotizující, které se postupně rozrůstají a listy zasychají nebo hnijí. Na spodní straně listu se napadení při zvýšené vlhkosti projevuje jako práškovitý povlak (sprangiofory).^[4]^[6]

Stonek

Listy hnědnou a odumírají, později odumírá a černá stonek a rostlina hyne.

Plod

Na plodech vznikají mírné zelenohnědé skvrny, které zasahují hluboko do dužniny plodu. V obrubě skvrny parenchym tvrdne. Napadené plody nedozrávají a hnijí. Při velké vlhkosti lze na plodech pozorovat bílý práškovitý povlak. Sledovat symptomy na plodech lze snadno například u rajských jablek.^[6]

Možnost záměny

Lze zaměnit s fyziologickým poškozením větrem, nedostatkem některých prvků (Mg). Rovněž lze napadení zaměnit s houbovými chorobami a bakteriálními chorobami:

terčovitá a hnědá skvrnitost bramboru (způsobená Alternaria solani a A. tenuis)
bakteriální černání stonku (způsobená Erwinia carotovora)
septoriová skvrnitost rajčete (způsobená Septoria lycopersici)
alternáriová skvrnitost rajčete (způsobená Alternaria solani)

Význam

Je popisováno, že v chladných a vlhkých letech může způsobit snížení sklizně plodů až o 90 %.^[1]

V letech 1845–1847 došlo k epidemickému šíření choroby na území západní Evropy. V Irsku opakované epidemie choroby bramboru vyvolaly ekonomický úpadek nájemců půdy. Vláda Spojeného království Velké Británie, v tom období nejbohatší země planety, nejen celé uvedené období nepodnikala žádné významné kroky k potlačení ekonomických obtíží nejchudších obyvatel Irska, ale odmítala i zahraniční pomoc Irsku. Velký irský hladomor a následná epidemie chorob (cholera, tuberkulóza, respirační a parazitická onemocnění), které vypukly, přivedly smrt asi 1 miliónu obyvatel Irska a vedly k emigraci 1,5 miliónu obyvatel. Některé zdroje uvádí, že nečinnost britské vlády vůči hladomoru v Irsku byla úmyslná genocida (Gorta Mór Genocide).^[8] V roce 1848 vypuklo v Irsku povstání.

Biologie

Houba infikuje rané kultivary bramboru, z kterých se nákaza šíří. Konídiové výtrusy jsou roznášeny větrem na listy zdravých rostlin a rajčat. Při menší vlhkosti a vyšší teplotě (kolem 24 °C) klíčí hyfy a které pronikají do listu. Při velké vlhkosti a nízké teplotě (okolo 12–15 °C) se výtrusy mění na zoosporangie z nichž vznikají hyfy, které pronikají do listu. Po 8–12 dnech z průduchů vyrůstají rozvětvené konídiové stopky s výtrusy.

Šíření

K infekci hlíz však může dojít při sklizni, kdy se dostanou do styku poškozené hlízy a napadená nať nebo silně kontaminovaná půda. Během vegetaci jsou hlízy infikovány sporangiemi smývanými srážkami z napadené natě. Množství napadených hlíz závisí na stupni napadené natě, množství a intenzitě dešťových srážek.^[6] Při napadení hlíz v mokré půdě a infekci již na začátku vegetace mohou být hlízy rozloženy v půdě zcela zničeny již před sklizní.^[9]

Ochrana rostlin

Rezistentní odrůdy

V náchylnosti odrůd jsou zjevné rozdíly. Šlechtění na rezistenci, zejména u bramboru, mělo omezený úspěch. Z části kvůli obtížím při pěstování divokých příbuzných bramboru, které jsou zdrojem potenciálních genů rezistence. Většina genů rezistence je účinná pouze proti podskupině izolátů P. infestans.

Prevence

Používat označenou uznanou sadbu.^[6] Dodržovat dostatečnou vzdálenost výsadeb bramboru a rajských jablek.

Chemická ochrana

Chemická ochrana je nejdůležitějším opatřením. Preventivní ošetření se provádí každých 10–14 dnů fungicidním přípravkem obsahujících zineb, mankozeb (např. Dithane M 45), metiramu (např. Polyram Combi)

Postřik musí pokrýt povrch rostlin v porostu. Důležité je ošetření spodní strany listů.^[6]

Povolené přípravky

Podle agromanual.cz^[9] a agrahb.cz.^[10]

ACROBAT MZ
ALTIMA 500 SC
CONSENTO
CRITERIUM
CUPROCAFFARO
CURZATE GOLD
CURZATE M WG
DITHANE DG NEOTEC
DRAGO 2 kg
EMENDO M
ELECTIS
FANTIC M
FLOWBRIX
FUNGURAN-OH 50WP
CHAMPION 50 WP
INFINITO
KOCIDE 2000
KUNSHI
KUPRIKOL 50
KUPRIKOL 250 SC
MASTANA SC
MIXANIL
NANDO 500 SC
NOVOZIR MN 80 NEW
PENNCOZEB 75 DG
POLYRAM WG
RANMAN + RANMAN AKTIVATOR
RANMAN TOP
REVUS
RIDOMIL GOLD MZ PEPITE
TANOS 50 WG
VALIS M ®
ZETANIL WG
ZIGNAL 500 SC

Agrotechnická opatření

Pro ochranu hlíz bramboru je vhodné předčasné ukončení vegetace (pomocí chemického ošetření v případě výskytu plísně). Při rozhodování je třeba vzít v úvahu předpokládaný vývoj choroby, počasí a náchylnost pěstované odrůdy. Prodlužování vegetace napadené natě usnadňuje pronikání choroby do hlíz.^[6]