Pioneer 5
| Pioneer 5 | |
|---|---|
 | |
| COSPAR | 1960-001A |
| Katalogové číslo | 27 |
| Start | 11. března 1960 |
| Kosmodrom | Eastern Test Range |
| Nosná raketa | Thor Able 4 |
| Typ oběžné dráhy | heliocentrická dráha |
| Stav objektu | na heliocentrické dráze |
| Zánik | Zánik |
| Zánik | ne |
| Provozovatel | USA NASA |
| Výrobce | TRW |
| Druh | sonda pro výzkum meziplanetárního prostoru |
| Mateřské těleso | Slunce |
| Program | Program Pioneer |
| Hmotnost | 41 kg[1] |
| Parametry dráhy | |
| Apoapsida | 0,993 1 AU |
| Periapsida | 0,706 1 AU |
| Sklon dráhy | 3,35° |
| Doba oběhu | 311,6 d |
| Excentricita dráhy | 0,168 9 |
| Teleskop | |
| Průměr | 0,66 m a 1,44 m |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pioneer 5 byla bezpilotní sonda z roku 1960 organizace NASA z USA určená k průzkumu meziplanetárního prostoru. Celý projekt programu Pioneer připravila Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně u Los Angeles. Označení dle katalogu COSPAR dostala 1960-001A (dle jiných zdrojů je nosná raketa A, sonda B).
Program
Zatímco předcházející čtyři mise tohoto programu měly za cíl Měsíc, další se zaměřily na vzdálenější cíle. Měsíci byly o něco později věnovány další programy NASA : Ranger a Surveyor, které připravily podmínky k vstupu člověka na Měsíc v rámci programu Apollo.
Pioneer 5 byl první průzkumný let do meziplanetárního prostoru mezi drahami Země a Venuše s cílem získat údaje o záření, magnetických polích, hustotě mikrometeoritů.
Konstrukce sondy
Obdobně jako sondy předchozí byla kuželovitého tvaru o výšce 0,74 metru, s hmotností 41 kg. Sluneční baterie byly umístěny na čtyřech panelech. Přístrojové vybavení tvořily teleskop, magnetometr, detektor mikrometeoritů, Geiger-Müllerova trubice, sada termistorů a dva vysílače s frekvencí 378,21 MHz.
Průběh letu
S pomocí rakety Thor Able 4 odstartovala sonda z rampy na kosmodromu Eastern Test Range na Floridě dne 11. března 1960. Získala rychlost 11,12 km/s. Díky udělené rotaci vyklopila sluneční baterie a následně se oddělila od nosné rakety. Nepodařilo se zapnout detektor mikrometeoritů. Po čtyřech dnech se dostala na požadovanou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 120 – 149 milionů km od Slunce, tedy mezi drahami Země a Venuše. Perioda oběhu byla 311 dní.
Na této dráze bylo prováděno plánované měření intenzity kosmického záření a velikosti magnetických polí. Sluneční baterie zajistily dobíjení instalovaných niklo-kadmiových akumulátorů. Díky tomu vysílač ze sondy o výkonu 5 W byl schopen dodávat údaje (postupně slábnoucí a méně využitelné) až do 26. června 1960 z tehdy rekordní vzdálenosti 36 143 416 km od Země.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; HAVLÍČEK, Antonín. 1960-001A (α) - Pioneer 5 [online]. Velký katalog družic a kosmických sond SPACE 40 [cit. 2008-08-01]. Dostupné online.
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 265.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pioneer 5 na Wikimedia Commons
- Na webu Space
