Pišťucha středozemní
 Pišťucha středozemníStratigrafický výskyt: pleistocén – holocén | |
|---|---|
 Pišťucha středozemní
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 vyhynulý[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
živočichové (Animalia) |
| Kmen |
strunatci (Chordata) |
| Třída |
savci (Mammalia) |
| Řád |
zajícovci (Lagomorpha) |
| Čeleď |
pišťuchovití (Ochotonidae) |
| Rod |
Prolagus |
| Binomické jméno | |
|
Prolagus sardus Johann Andreas Wagner, 1832 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pišťucha středozemní (Prolagus sardus) je vyhynulý druh zajícovce, který obýval Sardinii a Korsiku a vyhynul v 18. nebo 19. století (ještě v roce 1774 se zmiňoval italský přírodovědec Francesco Cetti o půdě na ostrovech rozryté obřími krysami). Byl větší než žijící pišťuchy, dosahoval délky asi 25 cm a hmotnosti okolo půl kilogramu. Hlavním zdrojem informací o tomto živočichovi je kompletní kostra, nalezená roku 1967 v sardinské jeskyni Corbeddu. Za příčiny vyhynutí jsou označovány nadměrný lov, rozšiřování zemědělské půdy a zavlečení nepůvodních druhů, které se pišťuchou živily (kočka domácí) nebo byly jejím potravním konkurentem (králík divoký).
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pišťucha středozemní na Wikimedia Commons
- https://www.biolib.cz/cz/taxon/id37801/
- http://www.zoochleby.cz/pistucha-stredozemni-6100/
