Petrozavodsk

Petrozavodsk
Петрозаводск / Petroskoi
Socha zakladatele města Petra Velikého na nábřeží Oněžského jezera.
Socha zakladatele města Petra Velikého na nábřeží Oněžského jezera.
Petrozavodsk – znak
znak
Petrozavodsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 60 m n. m.
Časové pásmo UTC+3[1]
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Severozápadní
Republika  Karélie
Petrozavodsk na mapě
Republika Karélie na mapě Ruska
Petrozavodsk
Petrozavodsk
Město na mapě Republiky Karélie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 135 km²
Počet obyvatel 278 551 (2017)[2]
Hustota zalidnění 2 063,3 obyv./km²
Správa
Starosta Inna Kolykhmatova (od 2023)
Vznik 1703
Oficiální web www.petrozavodsk-mo.ru
Telefonní předvolba (+7)8142
PSČ 185000–185036
Označení vozidel 10
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrozavodsk (rusky Петрозаводск), (karelsky Petroskoi) je město na severozápadě Ruské federace, 300 km sv. od Petrohradu. Leží na západním břehu Oněžského jezera při ústí řeky Šuja. Žije zde přibližně 279 tisíc[2] obyvatel. Je hlavním městem Republiky Karélie.

Historie

Sídlo s původním názvem Petrovskaja sloboda bylo v roce 1703 zřízeno carem Petrem I. jako jedna z velkých státních zbrojních manufaktur, status města má od roku 1777, kdy též došlo k přejmenování na Petrozavodsk. Roku 1802 byl učiněn hlavním městem Oloněcké gubernie, roku 1828 též sídlem pravoslavného biskupství.

Roku 1916 spojila město se světem Murmanská železniční magistrála – nejsevernější evropská železnice vedoucí z Moskvy, resp. Sankt Petěrburgu přes Petrozavodsk, Kem a Apatity do Murmansku. Roku 1940 byla založena zdejší univerzita.

Ve finštině je město obvykle zváno Petroskoi, ale za Pokračovací války, když Finská armáda dobyla Východní Karélii i s Petrozavodskem, aby zaujala lépe bránitelné pozice na linii Oněžské jezero – řeka SvirLadožské jezero, bylo město nazýváno na Äänislinna (podle finského jména pro Oněžské jezero).

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. a b Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj