Kem (Karelská republika)

Kem
Кемь / Kemi
Přístav
Přístav
Kem – znak
znak
Kem – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 64°57′ s. š., 34°36′ v. d.
Nadmořská výška 10 m n. m.
Časové pásmo UTC+3[1]
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Severozápadní
Republika Karélie
Kem na mapě
Republika Karélie na mapě Ruska
Kem
Kem
Město na mapě Republiky Karélie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 21 km²
Počet obyvatel 9 712 (2023 ▼)
Hustota zalidnění 462,5 obyv./km²
Etnické složení Rusové (včetně Pomorů), Karelové
Náboženské složení pravoslaví
Správa
Status město
Starosta Denis Nikolajevič Popov
Vznik 14. století
Oficiální web kem.onego.ru
Telefonní předvolba (+7)81458
PSČ 186610–186615
Označení vozidel 10
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kem (rusky Кемь; finsky a karelsky Vienan Kemi) je historické přístavní město u Bílého moře (poblíž ústí stejnojmenné řeky) v autonomní Karelské republice v severozápadním Rusku. Sídlí zde správa Kemského okresu. Město je jednou z hlavních stanic na Murmanské železniční magistrále a východiskem lodního spojení na ostrovy Kuzova a na Solovecké ostrovy. Žije zde 9 712 obyvatel (2023).

Etymologie

Město vzniklo na břehu řeky Kem, od níž dostalo své jméno. Předpokládá se, že ve starověké ugrofinštině slovo kem znamenalo velkou řeku. Existuje také oblíbená turistická legenda, že název města je od urážlivé zkratky K. E.M, kterou údajně psal car Petr I. Veliký na dekretech o vyhoštění na sever.[2]

Historie

První doklady o Kemu pocházejí z 15. století, v roce 1450 se stal majetkem Soloveckého monastýru. V letech 1579 a 1580 provedli Finové ničivé nájezdy na Kem. Podobný ničivý nájezd byl proveden v roce 1590 Švédy. V roce 1657 na místě Kemu vznikl dvoupatrový ostroh.

Roku 1764 v rámci sekularizační reformy carevny Kateřiny II. Veliké byl zabrán církevní majetek, právě včetně Kemu, a předán státu. Kem se stal součástí Archangelské gubernie.

Během sovětského období byl Kem podřízen Karelo-finské sovětské republice a později Karelské autonomní sovětské republice. Ve 30. letech 20. století ve městě sídlila správa trestního tábora Gulag na Soloveckých ostrovech. Později zde existovala nemocnice zajateckého tábora pro německé válečné zajatce z druhé světové války.

Doprava

Kem leží na Murmanské železniční magistrále a má hlubinný přístav. Tato kombinace představuje perspektivu významného logistického uzlu na severní mořské cestě. Od roku 2014 existují plány na prohloubení přístavu, vybudování nových kotvišť a vybudování terminálu na překládku cca 1 milionu tun nákladu ročně. Kvůli sporům o pozemky ještě v roce 2022 nebylo započato se stavbou.[3]

Rodáci

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. ↑ Кемска волост | GEO. web.archive.org [online]. 2015-09-24 [cit. 2020-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. 
  3. ↑ Арктика сегодня. Карельский порт может стать важным элементом арктической логистики — Новости. goarctic.ru [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj