Petrovice (zámek, okres Rakovník)

Petrovice
Základní informace
Sloh barokní
klasicistní
novorenesance
Výstavba 18. století
Přestavba 19. století
Další majitelé Renšpergárové z Renšperka
Hrobčičtí z Hrobčic
Cellerové z Rozenthalu
Kocové z Dobrše
Kinští
Wallisové z Karighmainu
Fürstenbergové
Poloha
Adresa Petrovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°4′1,42″ s. š., 13°38′8,74″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 14445/2-3087 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Rakovníka v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Předcházela mu tvrz z šestnáctého století, která sloužila jako vrchnostenské sídlo malého panství. Jeho majiteli bývali příslušníci nižší šlechty jako Renšpergárové z Renšperka nebo Hrobčičtí z Hrobčic. Tvrz na začátku třicetileté války vyhořela a po roce 1709 na jejím místě nechal Jan Josef z Valdštejna vybudovat barokní zámek. Dochovaná klasicistní podoba je výsledkem přestavby, kterou v devatenáctém století realizovali Wallisové z Karighmainu. Areál zámku je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Prvním vrchnostenským sídlem v Petrovicích bývala tvrz, kterou společně s vesnicí roku 1510 založil Petr Holý z Chrástu. V následujících letech petrovické panství výrazně rozšířil a roku 1542 je prodal Václavu Dlaskovi z Vchynic. Toho však ještě téhož roku zavraždil Albrecht z Valdštejna na Pšovlkách, takže Petrovice zdědili Václavovi synové, kteří se roku 1555 o majetek rozdělili. Statek získal Radslav Vchynský, který k němu připojil hrad Krakovec i s jeho panstvím.[2] Radslav roku 1587 Petrovice s tvrzí, poplužním dvorem, Šanovem, Václavy, Nouzovem, Řeřichami, Hostokryjemi a dvěma selskými dvory v Příčině prodal Ferdinandovi Renšpergárovi z Renšperka a Držkovic.[3] Sám se odstěhoval do Teplic[2] a nový majitel petrovické panství držel jen dva roky, po nichž ho od něj koupil Havel Hrobčický z Hrobčic a na Kolešovicích.[3] Havel zemřel roku 1613,[2] a následujícího roku přijal Petrovice s Příčinou za léno jeho syn Jan starší.[3]

Jan starší Hrobčický se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620[2] a roku 1620 nebo brzy poté zemřel.[3] Statek po něm převzal nejstarší syn Jiří Havel Hrobčický, ale majetek mu byl zkonfiskován. Roku 1623 majetek za 25 932 kop míšeňských grošů koupil hejtman brandýského panství Jan Zeller z Rosenthalu. Podle kupní smlouvy petrovická tvrz tři roky předtím vyhořela.[2]

Roku 1638 Petrovice se spálenou tvrzí, dvůr a ves Příčinu, Hostokryje se dvorem a ves Krakov koupila Alena Marie Vchynská.[3] S manželem Radslavem Jaroslavem Vchynským roku 1644 přikoupili Krakovec a obě panství spojili. Manželé sídlili na Krakovci a petrovická tvrz chátrala. Když roku 1651 panství kupoval Karel Heřman Koc z Dobrše, byla označena jako pustá.[2]

V roce 1709 se novým majitelem Petrovic stal Jan Josef z Valdštejna na Křivoklátě. Koupil je za sto tisíc zlatých a krátce poté nechal ve vsi vybudovat Kostel Navštívení Panny Marie, faru, školu, lázeň, ovčín, myslivnu, čtyřpatrovou sýpku a stodolu se dvěma mlaty. Na místě bývalé tvrze založil barokní zámek s kaplí svatého Michala a glorietem. Valdštejnova dcera Marie Anna, provdaná Fürstenbergová, petrovický statek roku 1732 prodala Jiřímu Olivierovi Wallisovi.[2] Jeho potomci jej v polovině devatenáctého století přestavěli[2] v klasicistním slohu, ale dochovaná podoba s novorenesančními prvky je výsledkem úprav z konce devatenáctého století.[4]

Wallisům zámek patřil do roku 1881, kdy jej v dražbě získal Josef Siegereich, od nějž ho v roce 1894 koupil právník Vilém Hersch. Od roku 1899 patřil Maxi Egonovi z Fürstenbergu, který jej spravoval jako součást křivoklátského statku až do první pozemkové reformy. V letech 1964–1965 byla zámecká budova adaptována pro potřeby rakovnického okresního archivu.[2] Od roku 1987 je zámek chráněn jako kulturní památka.[5] Kromě vlastní budovy k památkově chráněnému areálu patří zámecká zahrada s parkem a ohradní zeď s branou.[4]

Stavební podoba

Zámecký areál se nachází u silnice II/229 na západním okraji vesnice. Jednopatrová obdélná budova má klasicistní charakter, který získala výraznou přestavbou barokního sídla.[4] Ze západního průčelí vybíhá křídlo či rizalit,[6] v němž je umístěn vstupní půlkruhový portál. Protější zahradní průčelí má nad hlavní římsou trojúhelníkovou atiku, v jejímž štítě je umístěn erb rodu Wallisů. Fasádu budovy člení vodorovné pásy s kordonovou římsou. Okenní parapety jsou zdobené girlandami.[2]

V interiéru vede ze vstupní haly schodiště do prvního patra. Strop schodiště je plochý a nachází se na něm slepá freska. Některé přízemní prostory jsou klenuté křížovými[6] a valenými klenbami s jednoduchými štukovými ozdobami.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-27]. Identifikátor záznamu 124799 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 376. 
  3. ↑ a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Krakovce, s. 117. 
  4. ↑ a b c Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zámek – kulturní památka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Petrovice, s. 47. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj