Petrov (vojenský újezd Hradiště)

Petrov
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Kraj Karlovarský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°17′28″ s. š., 13°3′10″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Doupov u Hradiště
Petrov
Petrov
Další údaje
Zaniklé obce.cz 67
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrov (německy Petersdorf) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stával v Doupovských horách tři kilometry severovýchodně od Velichova v nadmořské výšce okolo 460 metrů.[1]

Název

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Peterstorph (1273), Pederstorff (1545), Petrsstorff (1546), Pettersdorff (1631), Petersdorf (1785) a Petersdorf (1854).[2]

Historie

Vesnice byla založena doksanským klášterem na území velichovského kolonizačního újezdu nejspíše už před rokem 1260, ale první písemná zmínka o ní pochází až z 15. května 1273, kdy papež Řehoř X. klášteru potvrdil vlastnictví celého újezdu, který tvořilo osm vesnic.[3] Později vesnice patřila k velichovskému a nejpozději od roku 1545 k hauenštejnskému panství. Roku 1546 ji koupili hrabata z Leisneku a připojili ji k doupovskému panství, u kterého zůstala až do roku 1850.[4]

Po třicetileté válce v Petrově podle berní ruly z roku 1654 žilo dvanáct sedláků, dva chalupníci, dva zahradníci a sedm poddaných bez pozemků. Čtyři sedláci měli mlýny s jedním kolem a jeden z nich provozoval hospodu. Petrovštší obyvatelé na polích pěstovali žito, ale hlavními způsoby obživy byly chov dobytka a zpracování vrchnostenského dřeva.[4]

V polovině devatenáctého století ve vsi stále fungovaly tři mlýny, panská hospoda a od roku 1829 škola. Sídlem farnosti býval Velichov, kde byla také pošta, ale četnická stanice se nacházela ve Žďáru. Adresář z roku 1914 v Petrově uvádí dva hostince, dva obchody, obchod s ovocem a se dřevem a trafiku. Řemeslo provozovali dva krejčí, švec, dva tesaři, truhlář a dva zedníci. Po druhé světové válce byli vysídleni Němci, takže v roce 1947 ve vesnici žilo jen devatenáct obyvatel.[4]

Petrov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Vesnice byla úředně zrušena k 15. červnu 1953.[4]

Přírodní poměry

Petrov stával v katastrálním území Doupov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi tři kilometry severovýchodně od Velichova. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 460 metrů v údolí Petrovského potoka na úpatí Petrovského vrchu (613 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5]Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí stál Petrov na rozhraní mírně teplé oblasti MT7 a chladné oblasti CH7 (severovýchodně od vesnice),[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30. Průměrné teploty v oblasti MT7 dosahují −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek je 650–750 milimetrů, počet letních dnů 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh zde leží 60–80 dnů v roce.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 292 obyvatel (z toho 143 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 291 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 276 obyvatel německé národnosti, kteří byli kromě jednoho evangelíka členy římskokatolické církve.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 295 328 315 317 300 292 276 8
Domy 55 55 58 58 56 56 56 41

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Petrov stal roku 1850 obcí, ale v období let 1868–1880 býval osadou Tocova. Poté se znovu osamostatnil. V letech 1939–1945 byl převeden z okresu Kadaň do okresu Karlovy Vary.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 350–351. 
  3. ↑ HEREIT, Petr. Dějiny nejstaršího osídlení Doupovska. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni Historie. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2000. Dostupné online. ISBN 80-7247-018-3. ISSN 0862-3597. S. 170.
  4. ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Petrov, s. 19. 
  5. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Petrov – Petersdorf, s. 57. 

Externí odkazy

Zdroj