Petro Prokopovyč

Petro Ivanovyč Prokopovyč
Narození	29. června, 1775 Mytčenky Ruské impérium Ruské impérium
Úmrtí	22. března 1850 Palčyky Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Palčyky
Národnost	Ukrajinská
Alma mater	Kyjevsko-mohyljanská akademie
Povolání	Včelař, zakladatel komerčního včelařství
Ocenění	Řád sv. Vladimíra
Děti	Velikdan Petrovitj
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petro Ivanovyč Prokopovyč (ukrajinsky Петро Іванович Прокопович, rusky Пётр Иванович Прокопович – Pjotr Ivanovič Prokopovič, 1775–1850) byl ukrajinský revolucionář,^[1][2]včelař, zakladatel komerčního včelařství a vynálezce prvního přenosného rámkového úlu. Představil novinky v tradičním včelařství, které umožnily velký pokrok v praxi. Mezi jeho nejdůležitější vynálezy patřil úlový rámek v samostatném medníku a mateří mřížka mezi plodištěm a medníkem.

Prokopovyč se narodil 2. června 1775 na Ukrajině (tehdy součást Ruské říše), ve vesnici Mytčenky, nedaleko Černigova v kněžské rodině ukrajinsko-kozáckého původu.^[3] Jeho otec byl pravoslavným popem a majitelem malé usedlosti. Od svých jedenácti let studoval osm let na Kyjevsko-mohyljanské akademii. Po studiích se zavázal k vojenské službě. V roce 1798 rezignoval na svou funkci v důstojnické hodnosti a užíval si renty na včelíně svého bratra. V roce 1808 měl Prokopovyč 580 včelstev.^[4]

Prokopovyč studoval biologii včelstev a snažil se zdokonalit stávající způsoby chovu. Jeho hlavním záměrem bylo vyvinout metody, které dovolují co nejmenší rušení a poškození včel. Tyto snahy vyústily v roce 1814 ve vynález prvního rámkového úlu na světě, který umožnil snadnější získávání medu.^[5][6]

Dalším vynálezem byla tehdy "dřevěná přepážka s otvory průchodnými pouze pro včely dělnice", nyní nazývaná mateří mřížka. To umožnilo získávání čistého medu z rámků bez poškození včelího díla. Prokopovyčovy vynálezy představovaly mezník v historii včelařství a znamenaly začátek komerčního včelaření. Jeho vědecká práce vyústila ve vydání více než šedesáti článků v tištěných novinách a časopisech. Prokopovyčův vynález prvního rozebíratelného a přenosného rámkového úlu na světě umožnilo chovatelům odebírat med, aniž by zničili včelstvo. Dříve byla obvyklá praxe zabít všechny včely kouřem a zničit plástve při odběru medu.^[2]

Další Prokopovyčovou vášní bylo učitelství. Zřídil včelařskou školu, která za 53 let své existence připravila více než 700 kvalifikovaných včelařů. Škola byla dvouletá a měla velmi podrobnou učební osnovu. Kromě včelařství se zde vyučovalo ovocnářství, sadařství, hedvábnictví a praktická truhlařina. V roce 1830 se škola přestěhovala do sousední vesnice Pal'chyky, kde Prokopovyč zakoupil v močálovitém prostředí samotu s rozlehlými pozemky. Spolu se svými žáky však brzy změnil močálovitou půdu na úrodné pozemky. Vysázeli les z včelařských dřevin. Vznikla tak první a největší evropská školní včelnice.^[7] Jako včelař vlastnil Prokopovyč 6600 včelstev a zbohatl.^[5]

Prokopovyč zemřel 22. března 1850 a byl pohřben ve vesnici Palčyky, v současné době v Nižynském rajónu v Černihivské oblasti, kde se nacházela jeho včelařská škola. Stojí tam pomník Prokopovyče a je po něm pojmenován Ukrajinský včelařský institut.

V roce 2015 byla vydána pamětní mince 2 hřivny na památku jeho přínosu ukrajinskému včelařství a udržitelné komerční agronomii.^[8]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petro Prokopovych na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petro Prokopovyč na Wikimedia Commons
• (anglicky) Životopis Petra Ivanovyče Prokopovyče
• (česky) Životopis Petra Ivanoviče Prokopoviče
• (anglicky) Včelařství na Ukrajině

Zdroj