Perućské jezero

Perućské jezero
Pohled na jezero
Pohled na jezero
Poloha
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Zeměpisné souřadnice 43°51′ s. š., 16°31′ v. d.
Rozměry
Rozloha 1 500 ha
Ostatní
Přítok vody Cetina
Odtok vody Cetina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perućské jezero (chorvatsky Perućko jezero) je umělé jezero na řece Cetině v chorvatské Dalmácii. Jezero je dlouhé 20 km, hluboké až 64 m a zadržuje okolo 500 milionů m3 vody. Jeho plocha činí cca 15 km2, Nachází se v nadmořské výšce 360 m n. m.[1] Je třetím největším podle velikosti na území Chorvatska.[zdroj?]

Jezero je nepravidelného tvaru, táhne se ve směru severozápad-jihovýchod. V severní i jižní části se rozšiřuje, naopak v centrální části se jeho šířka snižuje až na 230 m.

Jediným menším městem v blízkosti jezera je Vrlika. Na březích jezera se nachází několik vesnic (Dabar, Koljane, Garjak).

Historie

Letecký pohled.

Před výstavbou vodní elektrárny a zaplavením části širokého údolí byl tok řeky v této části částečně osídlen. Na dně dnešního jezera se nacházely lesy, louky, vinice a pole. Několik vesnic bylo před vybudováním přehrady vysídleno do obcí Svilaje, Dinare a Debelo brdo. Někteří další se odstěhovali do vzdálenějších míst od údolí řeky Cetiny. Ve vesnici Dragović byl zbořen původní pravoslavný klášter a přemístěn na vyšší místo. Jezero bylo prvním na území bývalé Jugoslávie, které vzniklo v krasové oblasti. Tato skutečnost si vyžádala vybetonování určité části dna v blízkosti samotné hráze tak, aby voda nepronikala do propustného vápence. Hráz, která dosahuje výšky 67 m a v horní části je 465 m dlouhá, byla považována za technologický úspěch SFRJ. Poprvé bylo jezero napuštěno v roce 1960. Následně byl snížen průtok v řece Cetině od přehrady dále a Dalmácie získala nový zdroj energie.

Chorvatská válka za nezávislost

Během chorvatské války za nezávislost v letech 1991–1995 se jezero ocitlo na území Republiky Srbská krajina v jejím nejjižnějším cípu. Samotná přehrada se ocitla velmi blízko frontové linie.

28. ledna 1993 byla po operaci Maslenica vážně poškozena - v 10:48 hodin síly srbsko-jugoslávské armády přehradu vyhodily do vzduchu v úmyslu ji zničit.[2] Byla zaminována 30 tunami trhaviny. Nálože odpálili s úmyslem poškodit tisíce chorvatských civilistů po proudu. Exploze způsobila těžké škody, ale zbourat přehradu se nakonec nepodařilo. Chorvatským komunitám v údolí Cetiny (od Sinje po Omiš) přesto hrozilo velké nebezpečí zaplavení vodou z jezera Peruća.[3] Důstojník UNPROFOR Mark Nicholas Gray (majora britské královské námořní pěchoty) zabránil katastrofě na přehradě, protože před výbuchem zvedl přepadový kanál a snížil hladinu vody v jezeře o čtyři metry.[4] To zabránilo úplnému zhroucení přehrady a inženýři byli rychle schopni udržet její integritu. Následně zasáhly chorvatské síly a zabezpečily přehradu a okolní oblast.[5] 29. ledna malý chorvatský armádní tým podporovaný inženýry dříve zaměstnanými v údržbě přehrady ověřil, že je možný přístup k hlavnímu výpustnému ventilu. Byl přístupný, ale uvízl kvůli dvouletému zanedbání, zatížený 700 tunami hydrostatického tlaku. Inženýři poté doplnili olej do hydraulických čerpadel a použili motor UNPROFOR k jejich opětovnému spuštění. To umožnilo, aby jezero konečně odtékalo do Cetiny rychlostí 187 m3/s.[6]

V srpnu 1993 začala společnost HEP s opravou hráze. Práce na přehradě byly dokončeny nějaký čas po skončení války v květnu 1996.[7]

V roce 2002 byl plukovník Gray vyznamenán MBE[8] (i když ne za jeho činy v Perući). V roce 2011 chorvatský prezident Ivo Josipović vyznamenal čtyři chorvatské vojáky za statečnost v boji u Peruče.[9] 27. ledna 2013, 20. výročí znovudobytí přehrady Peruća HV, byl Gray vyznamenán prezidentem Josipovićem Řádem vévody Domagoje.[10]

Využití

Během různých ročních období se mění stav vody v jezeru. Při nízké hladině se občas vynořují pozůstatky zničeného kláštera.[11][12] V roce 2012 poprvé v dějinách hladina jezera zamrzla.

Jezero slouží v současné době především pro rekreaci. Je zde rozšířen rybolov. Na jeho hladině se konají často tréninky chorvatského veslařského týmu. Bylo zde budováno také veslařské centrum.[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peruća Lake na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Zajímavosti oblasti regionu na stránkách chorvatsko.cz
  2. ↑ Water Conflict Chronology [online]. Pacific Institute, Oakland, California [cit. 2008-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-05. (anglicky) 
  3. ↑ James Gow. The Serbian Project and Its Adversaries. [s.l.]: C. Hurst, 2003. Dostupné online. ISBN 9781850656463. S. 157. (anglicky) 
  4. ↑ Tom Wilkie. Unsung army officer saved 20,000 lives. The Independent. 1995-09-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-23. (anglicky) 
  5. ↑ Petnaesta obljetnica operacije Peruča - Spriječena katastrofa. Hrvatski vojnik. Ministry of Defence (Croatia), February 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-09. (chorvatsky) 
  6. ↑ Kako smo prije 16 godina spašavali Peruču. Slobodna Dalmacija. 2009-01-28. Dostupné online [cit. 2011-02-01]. (chorvatsky) 
  7. ↑ Hrvatska elektroprivreda. Sedamnaest godina od oslobađanja brane Peruća [online]. Strukovni sindikat, 2010-01-28 [cit. 2011-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Military honours: Royal Navy [online]. BBC News, 2002-06-14 [cit. 2011-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Ivo Josipović na Peruči: Slučaj Purda treba nam biti dobra pouka. Večernji list. 2011-01-28. Dostupné online [cit. 2011-01-28]. (chorvatsky) 
  10. ↑ Slavica Vuković. Časnik Gray riskirao život, tajno pustio vodu i spasio dolinu Cetine. Večernji list. 27 January 2013. Dostupné online [cit. 27 January 2013]. (chorvatsky) 
  11. ↑ Článek na portálu chorvatské státní televize HRT (chorvatsky)
  12. ↑ Článek na portálu obce Vrljika (chorvatsky)
  13. ↑ Článek na portálu slobodnadalmacija.hr (chorvatsky)

Externí odkazy

Zdroj