Pavlos Sidiropoulos

Pavlos Sidiropoulos
Παύλος Σιδηρόπουλος
Základní informace
Narození 27. července 1948
Athény, ŘeckoŘecko Řecko
Úmrtí 6. prosince 1990 (ve věku 42 let)
Neos Kosmos, Athény
ŘeckoŘecko Řecko
Příčina úmrtí předávkování heroinem a infarkt
Místo pohřbení Kokkinos Mylos
Žánry rock
Povolání zpěvák, autor písní, hudební skladatel, herec a kytarista
Nástroje kytara, bicí nástroje a hlas
Vydavatel EMI
Partner(ka) Giola Anagnostopoulou (1977–1980)
Rodiče Konstantinos Sidiropoulos a Jenny Sidiropoulou
Příbuzní Melina Sidiropoulou (sourozenec)
Web pavlos-sidiropoulos.gr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlos Sidiropoulos (řecky Παύλος Σιδηρόπουλος; 27. července 1948 Athény – 6. prosince 1990 Neos Kosmos, Athény) byl řecký hudebník, který se proslavil spojením rockové hudby s řeckou hudbou.[1] Je považován za jednoho z průkopníků řeckého rocku.[2] Zejména album Flou (1976), které vydal se svou skupinou Spyridoula, mělo velký vliv na rockovou scénu v Řecku.[3][1][4]

Raný život

Pavlos Sidiropoulos se narodil 27. července 1948 v Athénách v Řeckém království do rodiny Konstantinose a Ioanny "Jenny" Sidiropoulosových.[5][3] Jeho otec se narodil v ruském Suchumi (dnešní Abcházie) do bohaté pontské rodiny, která se zabývala pěstováním a prodejem tabáku.[6] Později založil společnost ELFOT, která byla v té době jedinou společností v Řecku prodávající fotografický papír.[5][1] Matka Jenny pocházela z Heraklionu na Krétě.[5] Jejím prostřednictvím byl pravnukem Georgiose Zorbase, jenž se stal inspirací pro román Řek Zorba z roku 1946, a synovcem Elli Alexiou.[6][3][1] Jeho teta z matčiny strany Galatea se živila jako spisovatelka a byla provdána za Nikose Kazantzakise, autora románu Řek Zorba, a později za básníka Markose Avgerise.[5][6]

Sidiropoulos žil se svou rodinou ve čtvrtích Kypseli a Patisia a na athénském předměstí Galatsi.[5][4] Měl mladší sestru Melinu.[6] Od roku 1967 absolvoval tříleté studium matematiky na Aristotelově univerzitě v Soluni. Studium však ukončil, aby se mohl věnovat hudbě a také z důvodu, že měl pocit, že jeho vzdělání brání přísná cenzura zavedená řeckou juntou.[3][1][4][6][5] Během univerzitního studia žil s písničkářem Vangelisem Germanosem[6] a hrál v kapele na bicí nástroje.[zdroj?]

Kariéra

Svou hudební kariéru zahájil v roce 1970 v Soluni, kdy spolu s Pantelisem Delleyannidisem založili skupinu Damon and Phintias. Název převzali z řecké legendy, jež je příkladem přátelství.[3][1] V roce 1972 se spojili se skupinou Bourboulia a právě zde začal Sidiropoulos experimentovat s kombinací rocku a řecké hudby.[1][3] Bourboulia se rozpadla v roce 1974 kvůli problémům s cenzurou. Delleyannidis poté odešel do Anglie, čímž se rozpadla i skupina Damon and Phintias.[3][4][6] Několik let pracoval v otcově papírně a různě se zabýval solmizačními slabikami, kontrapunktem a harmonií.[5][6] Spolupracoval také s Yannisem Markopoulosem na třech albech: Thessalikos Kyklos (Thessalský kruh), 1974; Oropedio (Plošina), 1976; a Tolmiri Epikinonia (Odvážná komunikace), 1987.[3][5][1][4]

V roce 1976 založil spolu s bratry Vassilisem a Nikem kapelu Spyridoula,[3] která se sice koncem 70. let rozpadla, ale vydali album Flou (1978), dodnes považované za základní dílo řeckého rocku.[3][1][4][6] V roce 1979 založil s dalšími řeckými rockovými hudebníky skupinu Artist's Company. Nikdy však nevydali žádné album.[1][4] Jedna z písní, které v této době vznikly, Clown, Sidiropoulosova první píseň v angličtině, se později objevila na jeho albu Zorba the Freak z roku 1985.[1][4][5] V roce 1982 se opět dostal do problémů s cenzurou, tentokrát s albem En Lefko, na kterém byly tři jeho písně („I“, „Adergraoud Me Stras“ a „Istati Stigmi“) silně cenzurovány kvůli odkazům na užívání drog a dalšímu chování, které Minos EMI považovala za protispolečenské.[1][3][2][5] V roce 1980 pomáhal založit skupinu Oi Aprosarmostoi, se kterou hrál až do své smrti v roce 1990.[3][1][4]

Posmrtně vydaná díla

V roce 1991 vydala skupina Oi Aprosarmostoi album Ante ke kali tichi maghes, které se jmenuje stejně jako jedna z dřívějších písní. Obsahovalo dosud nevydané nahrávky i skladby jiných umělců. Název by se dal interpretovat jako „sbohem, přátelé“.[zdroj?] Následující rok vyšlo album Ta blues tou prigipa (Blues prince), obsahující experimentální kombinace blues a rembetiko nahrané v letech 1979–1981.[1] Album En Archí in o Lógos (1994) obsahovalo nahrávky z let 1978–1989, mluvené slovo a úryvky rozhovoru s ET2.[1] Album EP Day After Day (2001) vydala společnost Minos EMI ve spolupráci se skladatelem Michaelem Karrasem, který narazil na nahrávky Sidiropoulose, Bourboulia a hráče na buzuki Thanassise Polykandriotise z roku 1973.[zdroj?]

Herectví

Sidiropoulos měl za sebou krátkou hereckou kariéru, zahrál si například ve filmech Aldevaran' (1975) a O Asymvivastos (1979) scenáristy a režiséra Andrease Thomopoulose, ve hře režisérky Eugenie Fakinou In Kurdistan (1977) v athénském Theatro Kava a v televizním pořadu Oikogeneia Zardi (Rodina Zardisových, 1983).[3][1][6] Film Aldevaran byl promítán pouze na Mezinárodním filmovém festivalu v Soluni.[3][1] Zpíval písně ve filmu O Asymvivastos.[3][1][6]

Osobní život a smrt

V roce 1990 začal pociťovat ochrnutí paže, které lékaři diagnostikovali jako ochrnutí levého plexu.[3][1][6] Po této diagnóze[6] a smrti své matky[zdroj?] si dal pauzu v živém vystupování. V létě tohoto roku nastoupil na odvykací kúru na Naxu kvůli dlouhodobému užívání heroinu, což je téma, kterého se ve své hudbě mnohokrát dotkl.[2][5] Dne 6. prosince upadl v domě svého přítele ve čtvrti Neos Kosmos do kómatu způsobeného heroinem a po infarktu způsobeném předávkováním[zdroj?] zemřel při převozu do nemocnice.[1][3][2] Je pohřben na hřbitově Kokkinos Milos v Nea Filadelfeia.[3][1]

V letech 1977–1980 spolupracoval a udržoval milostný poměr s básnířkou Giolou Anagnostopoulou.[2] Ta byla rovněž známou uživatelkou heroinu, a proto ji bulvární tisk po jeho smrti obvinil, že Sidiropoulose s touto drogou seznámila. Jeho přátelé tato tvrzení popřeli s tím, že heroin bral i předtím, než se s Anagnostopoulou seznámil.[2]

Otevřeně vyjadřoval své levicové názory a obvykle volil Komunistickou stranu Řecka (KKE).[4] Mnoho jeho písní kritizuje řeckou politiku.[5]

Diskografie

Rok Kapela Název alba Významné písně Vydavatel Ref.
1971 Damon and Phintias To Xespasma/O Kosmos Tous Zodiac Records [3]
O Gero-Mathios [3]
1972 Mpourmpoulia Apogoitefsi/O Ntamis o Skliros [3]
1978 Spiridoula Flou „O Babis o Flou“, „I Ora tou Stuff“, „To '69 me Kapoion Filo“, „Stin K“ Minos EMI [3][2]
1982 Oi Aprosarmostoi En Lefko „To Vivlio ton Iroon“, „Horis Etia“ [1][3][2]
1985 Zorba the Freak „Clown“, „Apogoitefsi“ [3][1]
1989 Horis Makigiaz (Live at the Metro) „Apokalypsi“ MLK [3][1]
1991 Ante... ke Kali Tichi Maghes „Ante... ke Kali Tichi Maghes“ Minos EMI [3][1][4]
1992 Solo Ta Blues tou Prighipa MLK [3][1]
1994 Solo En Archí in o Lógos 7th Dimension [3][1]
2001 Solo Day After Day „Day After Day“ Minos EMI [3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavlos Sidiropoulos na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa Παύλος Σιδηρόπουλος, μικρό βιογραφικό. cgi.di.uoa.gr [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h ΚΛΕΑΝΘΟΥΣ, ΠΑΝΑΓΙΩΤΑ. Παύλος Σιδηρόπουλος: Η αυτοκαταστροφική σχέση με τη Γιόλα Αναγνωστοπούλου. News 24/7 [online]. 2021-12-06 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (řecky) 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ΣΉΜΕΡΑ .GR, Σαν. Παύλος Σιδηρόπουλος. Σαν Σήμερα .gr [online]. [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (řecky) 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k Παύλος Σιδηρόπουλος: Ο πρίγκιπας rockάρει! [online]. 2020-07-27 [cit. 2023-12-25]. Dostupné online. (řecky) 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l «Έφυγε» σαν σήμερα ο Παύλος Σιδηρόπουλος, ο πρίγκιπας του ελληνικού ροκ [online]. 2023-12-06 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. (řecky) 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m Παύλος Σιδηρόπουλος: Ο καταραμένος ροκ σταρ με τις ποντιακές ρίζες. www.pontosnews.gr [online]. 2021-12-06 [cit. 2023-12-26]. Dostupné online. (řecky) 

Externí odkazy

Zdroj