Pavlo Skoropadskyj

Pavlo Petrovyč Skoropadskyj
Narození 3.jul. / 15. května 1873greg.
Wiesbaden
Úmrtí 26. dubna 1945 (ve věku 71 let)
Metten
Místo pohřbení Bavorsko
Alma mater Pážecí sbor
Povolání voják, politik a diplomat
Ocenění Řád sv. Anny 2. třídy
Řád sv. Vladimíra 2. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
Řád sv. Jiří 4. třídy
velkokříž Řádu červené orlice
… více na Wikidatech
Nábož. vyznání Pravoslavná církev
pravoslaví
Choť Olexandra Petrivna Skoropadská
Děti Mariya Skoropadska
Yelyzaveta Skoropadska
Danylo Skoropads‘kyj
Olena Ott-Skoropadska
Rodiče Petro Ivanovyč Skoropadskyj a Marija Andrejevna Myklaševská
Rod Skoropadští
Funkce ukrajinský hejtman
Podpis Pavlo Petrovyč Skoropadskyj – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlo Skoropadskyj (ukrajinsky Павло Скоропадський; 15. května 1873, Wiesbaden – 26. dubna 1945, Bavorsko) byl ukrajinský politik a vojevůdce, hlava Ukrajinského státu (29. dubna – 14. prosince 1918).

Život

Pavlo Skoropadskyj – poslední ukrajinský hejtman

Sloužil v ruské carské armádě, zúčastnil se rusko-japonské války 1904–1905. V roce 1906 dosáhl hodnosti plukovníka a v roce 1912 se stal generálmajorem.

V období od 29. dubna 1918 do 14. prosince 1918 se ujal vlády v Ukrajinské lidové republice, prohlásil se jejím hejtmanem a republiku změnil na hejtmanát (konstituční monarchií). Ukrajinu okupovala rakouská a německá vojska, čímž zároveň na značnou dobu zastavila invazi bolševiků z východu.

Po porážce Ústředních mocností v první světové válce a odchodu německých vojsk z Ukrajiny byla vláda hejtmana Skoropadského svržená v prosinci Symonem Petljurou za pomocí dobrovolnických oddílů, tzv. Sičových střelců. Pavlo Skoropadskyj byl následně nucen emigrovat do Německa. Zemřel v Bavorsku na následek poranění utrpěných při bombardování.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pawło Skoropadski na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj