Pavla Vykopalová

Pavla Vykopalová
Základní informace
Narození 23. března 1972 (51 let)
Praha, Československo
Nástroje hlas
Hlasový obor soprán
Web www.vykopalova.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavla Vykopalová (* 23. března 1972, Praha)[1] je česká operní pěvkyně, jedna z nejobsazovanějších[2] českých sopranistek současnosti.

Vystudovala zpěv na Státní konzervatoři v Praze, studium ukončila v roce 1993. Nejprve byla členkou Pražského filharmonického sboru, sólovou kariéru zahájila jako mezzosoprán pod pedagogickým vedením Lenky Šmídové a od roku 1997 prof. Jiřího Kotouče. V roce 2006 přešla na soprán, v soukromých hodinách pokračuje u prof. Marie Urbanové. Má ve svém repertoáru operní role od baroka až do 20. století, kromě opery se věnuje také oratorní, kantátové i písňové literatuře včetně současné tvorby.

Angažmá

V průběhu studia na konzervatoři vystupovala v představeních Opery Mozart, po absolvování konzervatoře jí bylo nabídnuto angažmá v operním souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni (1998). Od ledna 2009 je členkou Národního divadla Brno, zároveň vystupuje jako stálý host opery Národního divadla v Praze (od roku 1999) a Státní opery Praha. V roce 2003 vystoupila v Théâtre du Châtelet v Paříži (role Karolky – Janáček: Její pastorkyňa). V letech 2011–12 ztvárnila v tomtéž díle titulní roli Jenůfy v koprodukci tří francouzských operních domů – Rennes, Limoges a Reims. V roce 2013 účinkovala v titulní roli Janáčkovy Káti Kabanové v sérii představení Dánské národní opery a se stejnou rolí debutovala v roce 2018 na pódiu neapolského Teatro di San Carlo pod taktovkou Juraje Valčuhy. V květnu 2014 vystoupila na turné s dirigentem Ivánem Fischerem a Budapest Festival Orchestra v titulní roli koncertního provedení Dvořákovy Rusalky.

Sopránové role

Národní divadlo Praha

Státní opera Praha

Národní divadlo Brno

Ostatní operní produkce

  • Káťa (Janáček: Káťa Kabanová) – Teatro di San Carlo, Neapol, 2018
  • Káťa (Janáček: Káťa Kabanová) – Danish National Opera 2013
  • Jenůfa (Janáček: Její pastorkyňa) – koprodukce Opéra de Rennes, Opéra de Limoges a Opéra de Reims (2011–12)
  • Clarice (G. Scarlatti: Dove è amore è gelosia – koncertní provedení; 2009)

Oratorní a kantátový repertoár

Písňové cykly

  • Dvořák: Písně milostné, op. 83
  • Dvořák: Sirotek – Rozmarýna, Op. 5
  • Dvořák: Čtyři písně, Op. 82
  • Wiedermann: Zpěvy duchovní
  • Martinů: Nový Špalíček, H 288
  • Ravel: Shéhérazade
  • Šostakovič: Ze židovské poezie, op. 79
  • Pololáník: Velikonoční cesta

Dřívější mezzosopránové role

  • Dido (Purcell: Dido a Aeneas – Divadlo J.K.Tyla v Plzni)
  • Ruggiero (Händel: Alcina – koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Bertarido (Händel: Rodelinda – koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Rinaldo (Händel: Rinaldo – koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Elisa (Bononcini: Astarto – koncertní provedení v rámci cyklu FOK)
  • Vénus (Saint-Saëns: Hélène – koncertní provedení ve Státní opeře Praha)
  • Alcina (Vivaldi: Orlando furioso – Státní opera Praha)
  • Princ Orlofsky (Strauss: Netopýr – Státní opera Praha)
  • Fenena (Verdi: Nabucco – Státní opera Praha)
  • Mercedes (Bizet: Carmen – Státní opera Praha)
  • Béatrice (Berlioz: Béatrice et Bénédict – Státní opera Praha)
  • Druhá dáma (Mozart: Kouzelná flétna – Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Druhá žínka (Dvořák: Rusalka – Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Dorabella (Mozart: Così fan tutte – Opera Mozart; Státní opera Praha; Národní divadlo v Praze)
  • Pastýř (Puccini: Tosca – Národní divadlo v Praze)
  • Záviš (Smetana: Čertova stěna – Národní divadlo v Praze)
  • Cherubín (Mozart: Figarova svatba – Národní divadlo v Praze)
  • Minerva (Rameau: Castor et Pollux – Národní divadlo v Praze)
  • Karolka (Janáček: Její pastorkyňa – Národní divadlo v Praze; Théâtre du Châtelet, Paris)

Ocenění

Nahrávky

Reference

  1. ↑ FRANKOVÁ, Jana. Vykopalová, Pavla [online]. Ceskyhudebnislovnik.cz, rev. 2008-07-17 [cit. 2013-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-26. 
  2. ↑ Pavla Vykopalová: Kalhotkové role mně začaly vadit Archivováno 27. 12. 2013 na Wayback Machine., operaplus.cz
  3. ↑ ČTK. Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře získala Vránová. České noviny.cz [online]. 2017-03-25, rev. 2017-03-25 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. Ve webovém archivu [1]. 

Externí odkazy

Zdroj