Pavel Knolle

Pavel Knolle
Pavel Knolle (2014)
Pavel Knolle (2014)
Narození 8. ledna 1967 (57 let)
Nový Bor ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Taneční konzervatoř hl. m. Prahy
Povolání tanečník, scenárista, choreograf, režisér a kostýmní návrhář
Choť Kateřina Knollová, tajemnice Činohry Národního divadla
Děti Anna a Josefína
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Knolle (* 8. ledna 1967 Nový Bor) je český tanečník, kostýmní výtvarník, scenárista, choreograf, režisér.

Životopis

Základní školu absolvoval v rodném Novém Boru. Vystudoval Taneční konzervatoř hl. m. Prahy (absolvoval v roce 1985). Po jejím ukončení nastoupil do angažmá jako tanečník v Laterně magice, tehdy samostatně fungující pod vedením jejího spoluzakladatele a v letech 1973–1992 uměleckého šéfa prof. Josefa Svobody[1]. V letech 1987–1989 absolvoval vojenskou prezenční službu v Armádním uměleckém souboru,[2] Následně se vrátil do Laterny magiky a vystupoval zde jako sólista ve většině představení. Také se zúčastnil se souborem řady zahraničních turné (mj. Vídeň, Montreal, Řím, Mnichov, Berlín, Tel Aviv, Madrid). Jako host spolupracoval s baletem Národního divadla, divadla F. X. Šaldy v Liberci, souborem Unia Nova a Dekkadancers.

Postupně začal pracovat i jako asistent choreografie, tvůrce kostýmních návrhů, scenárista a režisér. Od roku 2010 do prosince 2020 byl vedoucím uměleckého souboru Laterny magiky, začleněné do rámce Národního divadla.[3]

Kostýmy a scény pro taneční a baletní inscenace realizoval také pro další česká divadla, např. Národní divadlo, Národní divadlo Brno, Divadlo F. X. Šaldy, Národní divadlo moravskoslezské, Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem, Jihočeské divadlo, Pražský komorní balet, Divadlo J. K. Tyla, Theatre Vanemuine v Tartu, Moravské divadlo Olomouc. Spolupracuje také jako výtvarník se souborem Dekkadancers s choreografy a tanečníky Ondřejem Vinklátem, Štěpánem Pecharem a Markem Svobodníkem.[4]

S choreografem Davidem Slobašpyckým založil na začátku 90. let 20. století zájezdový soubor Pražský festivalový balet.[5] Se souborem se zúčastnil několika zahraničních turné (mj. USA, Portugalsko, Čína, Turecko).

Divadelní tvorba

Taneční role, výběr

  • 1985 Karel Čapek: Věc Makropulos (činohra), Taneční pár, Nová scéna, režie Václav Hudeček
  • 1986 Míla Mellanová: Žvanivý slimejš (opera), Dědeček, Nová scéna, režie Břetislav Pojar
  • 1987 Ondrej Šoth, Michael Kocáb: Odysseus, Plavec, Laterna magika, režie Evald Schorm
  • 1989 Josef Svoboda, Evald Schorm, Jiří Srnec: Kouzelný cirkus, Smutný klaun, Laterna magika
  • 1989 Friedrich Dürrenmatt, Jiří Honzík: Minotaurus, Chlapec, Theseus, Laterna magika
  • 1992 Libor Vaculík, Ladislav Helge: Hra o kouzelné flétně, Tamino, Laterna magika
  • 1995 Juraj Jakubisko: Casanova, Casanova, Generál, Laterna magika, režie Juraj Jakubisko
  • 1996 Josef Svoboda: Hádanky, Romeo, Sochařství, Tanec, choreografie Jean – Piere Aviotte
  • 1996 V. Dyk, G. Mahler: Krysař, Kristian (j. h.), Divadlo F. X. Šaldy Liberec
  • 1996 Prokofjev: Romeo a Julie, Merkucio (j. h.), Divadlo F. X. Šaldy Liberec
  • 1999 Moritz Eggert, Igor Holováč: Past, Chlapec, Laterna magika, režie Josef Svoboda
  • 2002 Ondřej Anděra, Petr Kout: Graffiti, Les bras de mer, On the Step 2, Abstinth, choreografie: P. Zuska, V. Kuneš, J. Bubeníček, Nová scéna, režie Ondřej Anděra, Petr Kout
  • 2004 Dimitris Maragopulos: Argonauti, Polydeukes, režie Petr Čepický, choreografie Jan Kodet
  • 2005 Didier Melaye: Rendez Vous, Toreador, choreografie a režie: Jean – Piere Aviotte
  • 2006 W. A. Mozart, Richard Rentsch: Mozart? Mozart!, Alt-tanec (j. h.), Národní divadlo, choreografie Petr Zuska
  • 2012 Václav Janeček, Zdeněk Prokeš: Coctail 012 – The best of, Duše, Krkolomná jízda, Tanec, Code 58.08, Nová scéna, režie Jan Loukota

Asistent choreografie, výběr

  • 2011 Jiří Srnec: Legendy magické Prahy, Nová scéna, režie Jiří Srnec
  • 2013 Marie Procházková: Vidím nevidím, Nová scéna, režie Marie Procházková
  • 2013 Václav Havel: Antikódy, režie Braňo Mazúch, choreografie Věrka Ondrašíková
  • 2014 Petr Kaláb: Human Locomotion, Nová scéna, režie SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský)
  • 2015 David Drábek, Markéta Bidlasová: Podivuhodné cesty Julese Verna, Nová scéna, režie David Drábek
  • 2016 Vladimír Morávek, Petr Oslzlý: Malý princ, Nová scéna, režie Vladimír Morávek
  • 2020 SKUTR: Bon Appetit, Laterna magika
  • 2021 Štěpán Pechar: Muž z Malty, asistent režie, DEKKADANCERS

Kostýmy, výběr

  • 2004 Nikos Tsaknis: Argonauti, Laterna magika, režie Petr Čepický
  • 2006 Hana Litterová, Zuzana Lapčíková: Balady, režie Hana Litterová, Národní divadlo Brno (Pavel Knolle navrhl rovněž scénu)[6]
  • 2007 Carl Orff, Petr Šimek, Jiří Horák: Catulli Carmina, Carmina Burana, Severočeské divadlo opery a baletu, režie Petr Šimek, Jiří Horák
  • 2011 Jean-Pierre Aviotte: Rendez-vous, Nová scéna, režie Jean-Pierre Aviotte
  • 2011 David Stránský, Gabriela Vermelho: Nikdy nekončící příběh, Divadlo F. X. Šaldy Liberec (Pavel Knolle navrhl rovněž scénu)
  • 2018 F. Kafka, Dekkadancers: Proměna, Malá scéna Divadla J. K. Tyla Plzeň (Pavel Knolle navrhl rovněž scénu)
  • 2014 Marek Svobodník: Game over, Národní divadlo Brno
  • 2015 Metafory tance (Pražský komorní balet), Stavovské divadlo
  • 2017 Petr Zuska: Sólo pro nás dva, Nová scéna, režie Petr Zuska
  • 2017 Dekkadancers, Štěpán Benyovszký: Poslední večeře, Jatka 78, režie Dekkadancers, Štěpán Benyovszký (Pavel Knolle navrhl rovněž scénu)
  • 2018 Dekkadancers, Štěpán Benyovszký: Návštěvníci, JATKA78 (Pavel Knolle navrhl rovněž scénu)
  • 2018 S. Prokofjev: Romeo a Julie, choreografie Petr Zuska, Teatre Vanemuine, Estonsko
  • 2018 Petr Zuska: Klíče odnikud, Jihočeské divadlo
  • 2018 Ondřej Vinklát: Slovanský temperament, Dumka, Nová scéna
  • 2019 Kytice (Pražský komorní balet)[7]
  • 2020 Marek Svobodník: Když nevíte coby, kupte si dva hroby, Pražský komorní balet
  • 2020 Petr Zuska: Epitaf, Pražský komorní balet
  • 2020 DEKKADANCERS, A.I.
  • 2020 Petr Zuska, Štěpán Benyovszký, Rádio svobodná Bystrouška, Jihočeské divadlo
  • 2021 Petr Zuska: Swan Lake, Theatre Vanemuine, Tartu
  • 2021 Štěpán Pechar: Muž z Malty, DEKKADANCERS (Pavel Knolle navrhl rovněž scénu)
  • 2021 Petr Zuska: Sólo pro tři, Moravské divadlo Olomouc
  • 2022 Markéta Pimek Habalová: Popelka, Národní divadlo Brno
  • 2022 Ondřej Vinklát, Štěpán Pechar, DEKKADANCERS Double shot (Pavel Knolle navrhl rovněž kostýmy a scénu)
  • 2023 Petr Zuska: Popelka Jihočeské divadlo
  • 2023 Dekkadancers: Stabat Mater
  • 2023 Michal Dvořák: Vivadianno
  • 2023 Adam Sojka: Deník Přání Jihočeské divadlo (Pavel Knolle navrhl rovněž scénu)

Scénář, režie – výběr

  • 2013 Pavel Knolle, Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník: 131ND 56LM 31NS, První site specific projekt Laterny magiky vytvořený přímo pro piazzetu Národního divadla v rámci zahájení sezóny Nové scény
  • 2016 Pavel Knolle, David Stránský, Štěpán Pechar: Cube, Nová scéna, režie Pavel Knolle (Pavel Knolle navrhl rovněž kostýmy a scénu)[8]
  • 2018 Pavel Knolle, Štěpán Pechar, David Stránský, Lukáš Trpišovský: Zahrada, Nová scéna, režie Pavel Knolle (Pavel Knolle navrhl rovněž kostýmy)[9]

Ocenění

  • 2002 nominace na Cenu Thálie za výkon v duetu Les Bras de Mer v inscenaci Graffiti
  • 2002 Cena Tanečního sdružení ČR

Odkazy

Reference

  1. ↑ Josef Svoboda v Archivu ND: http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=409
  2. ↑ Knolle, Pavel. Česká divadelní encyklopedie [online]. Institut umění – Divadelní ústav. Dostupné online. 
  3. ↑ Pavel Knolle v databázi Archivu Národního divadla
  4. ↑ Lucie Kocourková: S oslavencem Pavlem Knollem: „Na scéně může být cokoliv, všechno je legitimní“ (8. ledna 2917) In.: Taneční aktuality: https://www.tanecniaktuality.cz/rozhovory/s-oslavencem-pavlem-knollem-na-scene-muze-byt-cokoli-vsechno-je-legitimni
  5. ↑ Eva Sochorová, Olga Afanasjeva: Pavel Knolle – Divadelní kouzlo Laterny je unikátní a funguje stále, In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 2, říjen 2014, 132. sezona 2014–2015, Národní divadlo, Praha, 2014, str. 35
  6. ↑ Informační zpravodaj Národního divadla, květen 2007, 124. sezona 2006/2007, Národní divadlo, Praha, str. 8
  7. ↑ Pražský komorní balet se v Kytici našel. Opera Plus [online]. 6.5.2019 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Lucie Kocourková: Kostka jako téma přišla poměrně záhy, In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 7, březen 2017, 134. sezona 2016–2017, Národní divadlo, Praha, 2017, str. 6–8
  9. ↑ Redakce: Laterna magika-Zahrada, In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 4, prosinec 2018, 136. sezona 2018–2019, Národní divadlo, Praha, 2018, str. 8–11

Literatura

  • J. Holeňová (ed.): Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 141–142
  • Štěpán Pechar: Laterna v kostce, In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 10, červen 2016, 133. sezona 2015–2016, Národní divadlo, Praha, 2016, str. 32
  • Marcela Benoniová: Kostka, všudypřítomná kostka (z časopisu Taneční aktuality, 9.9.2016), In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 3, listopad 2016, 134. sezona 2016–2017, Národní divadlo, Praha, 2017, str. 22
  • Lucie Kocourková: Kostka jako téma přišla poměrně záhy, In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 7, březen 2017, 134. sezona 2016–2017, Národní divadlo, Praha, 2017, str. 6-8
  • Redakce: Laterna magika-Zahrada, In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 4, prosinec 2018, 136. sezona 2018–2019, Národní divadlo, Praha, 2018, str. 8-11
  • Eva Sochorová, Olga Afanasjeva: Pavel Knolle - Divadelní kouzlo Laterny je unikátní a funguje stále, In.: Informační zpravodaj Národního divadla, č. 2, říjen 2014, 132. sezona 2014–2015, Národní divadlo, Praha, 2014, str. 35

Související články

Externí odkazy

Zdroj