Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty

Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty
4. kníže Esterházy a majorátní pán Esterházyů
Ve funkci: 6. červen 1721 – 18. březen 1762
Předchůdce	Josef I. Esterházy z Galanty
Nástupce	Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty
Císařský vyslanec v Neapoli
Ve funkci: 1750 – 1753
Panovník	Marie Terezie
Rodné jméno	Pal Antal Esterházy de Galántha
Narození	22. dubna 1711 Eisenstadt Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	18. března 1762 (ve věku 50 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Rodiče	Josef I. Esterházy z Galanty Marie Oktavia z Gilleisu
Děti	bezdětný
Příbuzní	bratr: Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty (1714–1790)
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Commons	Paul II. Anton Esterházy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty (22. dubna 1711 Eisenstadt, Burgenland – 18. března 1762 Vídeň), německy Paul II. Anton Esterházy de Galantha byl uherský šlechtic z rodu Esterházyů, císařský polní maršál a podporovatel hudby.

Život

Pavel II. Antonín studoval ve Vídni a v Leidenu a vykazoval horlivý zájem o kulturu. Jako typický Esterházy podporoval panovnici Marii Terezii od roku 1741 ve válce o rakouské dědictví. V roce 1742 byl velitelem husarského pluku. Na základě četných úspěchů na bojišti byl kníže jmenován v roce 1747 polním podmaršálkem a po válce byl vyslán jako císařský velvyslanec do Neapole. Působil tam od roku 1750 do roku 1753.

Od roku 1756 bojoval v sedmileté válce jako generál kavalérie, ale již v hodnosti polního maršála v roce 1758 odešel do důchodu. Poté se více staral se o humanitární a kulturní záležitosti jako například o reorganizaci svého dvorního orchestru po jmenování Josepha Haydna vicekapelníkem.

Po bezdětném zesnulém knížeti dědil jeho bratr Mikuláš.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul II. Anton Esterházy de Galantha na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty na Wikimedia Commons

Zdroj