Paršua
Parsua (také Paršua, akkadsky Parsuaš, stará perština 𐎱𐎠𐎼𐎿) byl starověký stát v období 9.–7. století př. n. l., který se nacházel v centrálním Zagrosu, jižně od Urmijského jezera, v sousedství dalších starověkých států Zamua (Lullubi) a Ellipi, na severozápadě dnešního Íránu. Název Parsua pochází ze staroíránského Parsava, znamenající hranici, pohraničí[1]. Stejně se nazývali i kmeny, které toto území obývaly.
Zmínky o Parsui jsou zachovány v záznamech z Asýrie a Urartu. Pravděpodobně (např. podle Salviniho) zde žilo vícero kmenů se samostatnými vládci, protože v archívech Salmanassara III. je uvedeno, že měli mnoho králů. V podstatě se o Parsui dovídáme jen díky asyrským válečným tažením na sever, např. Sargon II. zde nechal asyrskou posádku při válce proti Urartu.
Asyrský král Asarhaddon z Parsui kupoval koně pro svá vojska. Zablokování obchodní cesty mezi Ninive a Parsuou vedlo k válce mezi Novoasyrskou říší a Manneou.
V 7. století př. n. l. název Parsua ze záznamů úplně mizí, později se objevuje patrně v novějším názvu íránské provincie Fárs.
Reference
- ↑ GERSHEVITCH,, Ilya; BAYNE FISHER, William; A. BOYLE, J. The Cambridge History of Iran. reissue, illustrated, reprint. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 1985. Dostupné online. ISBN 0-521-20091-1, ISBN 9780521200912. S. 62. (anglicky)
Literatura
- Richard N. Frye, Handbuch der Altertumswissenschaft, Díl 3,Svazek 7, Str. 66,67,69,70, německy
