Papežská akademie věd
Papežská akademie věd | |
---|---|
Pontificia Academia Scientiarum | |
Letohrádek Pia IV. - sídlo akademie | |
Založeno | 28. října 1936 |
Adresa | Casina Pio IV 00120 Vatikán |
Prezident |
Joachim von Braun (od 2017) |
Kancléř |
Peter Turkson (od 2022) |
https://www.pas.va/ | |
Instituce spojené se Svatým Stolcem |
Papežská akademie věd (latinsky Pontificia Academia Scientiarum; italsky Pontificia Accademia delle Scienze; zkratka PAS) je vědecká organizace, založená v roce 1936 papežem Piem XI. (1857–1939).
Akademie sídlí ve Velké aule, přistavěné v roce 1936 k Letohrádku Pia IV. ve Vatikánských zahradách. Prostory sdílí společně s Papežskou akademií společenských věd a Papežskou akademií sv. Tomáše Akvinského.[1] Papežská akademie věd a Papežská akademie společenských věd mají i stejného kancléře.[2]
Patronát nad akademiky drží papež, přesto je výzkum prováděn bez omezení, nezávisle na státu. Probíhá zejména v oboru matematiky, fyziky a jiných přírodních věd a věnuje se studiu příslušných epistemologických problémů. Velmi důležitá je podpora mezioborové spolupráce a zdůrazňovány jsou rovněž etické a environmentální otázky.[3]
Členy akademie jsou nejuznávanější vědci 20. století z různých zemí světa, mnohdy držitelé Nobelovy ceny.[4]
Historie
Současná Papežská akademie věd navazuje na Accademia dei Lincei (Papežskou akademii rysů), založenou v Římě v roce 1603 papežem Klementem VIII. (1536–1605) a Fredericem Cesim (1585–1630).[5] Jedná se o druhou nejstarší vědeckou akademii na světě (po Academia Secretorum Naturae v Neapoli, která však byla nařčena z čarodějnictví a roku 1578 na příkaz papeže Pavla V. zrušena). Název akademie byl odvozen z latinského výrazu pro rysa, který má velmi dobrý zrak. Právě tak dobrou pozornost měli akademici věnovat výzkumu. Členem byl od roku 1610 i Galileo Galilei (1564–1642).[5]
Federico Cesi usiloval o uplatnění pozorování, experimentů a induktivní metody, akademie však svého zakladatele o mnoho nepřežila a zanikla v roce 1651.[6]
V roce 1847 papež Pius IX. (1792–1878) v návaznosti na původní organizaci založil Papežskou akademii nových rysů (Pontificia Accademia dei Nuovi Lincei),[5] která ovšem po zániku papežského státu roku 1870 zůstala mimo hradby Vatikánu a přešla do správy sjednocené Itálie.
Dne 28. října 1936 pak Pius XI. vědeckou akademii znovu obnovil pod názvem Papežská akademie věd.[7][8]
V roce 1996 papež Jan Pavel II. zvýšil počet akademiků ze 70 na 80.[9]
Činnost
Akademie vznikla z iniciativy papeže, její sídlo se nachází v uzavřeném prostoru Vatikánu a většinu výdajů financuje Svatý stolec, přesto podle stanov mají vědecké aktivity probíhat nezávisle na státu, politice a náboženství.[7][9]
Hlavním zájmem akademiků je objektivní vědecké poznání, přístupné nejen pro Vatikán, ale také pro širokou odbornou veřejnost. Mezi studované obory patří fyzika, astronomie, chemie, vědy o Zemi a přírodním prostředí, biologie, matematika, aplikované vědy, filosofie a dějiny vědy.
Výzkum v současnosti zahrnuje šest hlavních oblastí:
- základní vědecké poznání
- věda a technologie celosvětových otázek a problémů
- věda ve prospěch řešení problémů třetího světa
- etika a politika vědy
- bioetika
- epistemologie
Akademie pořádá konference a pracovní setkání na různá témata,[10] podporuje vědecké výzkumy i vzdělávání veřejnosti, mezinárodní spolupráci a interdisciplinární přístup. Cílem je využití vědy k obecnému lidskému rozvoji, k podpoře spravedlnosti, solidarity a k řešení konfliktů, včetně podpory dialogu mezi vědou a duchovními, kulturními, filozofickými a náboženskými hodnotami.[3]
Akademie je členem Mezinárodní vědecké rady (ICSU; International Council of Science).[7][11]
Každé dva roky uděluje akademie mladým vědcům do 45 let medaili Pia XI.[12]
Publikace
Výsledky výzkumu jsou zveřejňovány v několika publikačních řadách:[13]
- Pontificiae Academiae Scientiarum Acta - publikace hlavních příspěvků plenárních zasedání; vychází od roku 1937
- Scripta Varia - publikace pracovních setkání na různá témata; vychází od roku 1942
- Extra Series - vychází od roku 1937
K již nevydávaným publikačním řadám patří Documenta a Commentarii, ukončené v roce 1996.[14][15]
Kromě tištěných sborníků jsou vydávány i elektronické verze, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti.[13] Hlavním komunikačním a publikačním jazykem je angličtina.
Členové akademie
Akademie má osmdesát stálých, doživotně jmenovaných členů.[5] Noví členové jsou vybíráni sborem stávajících akademiků na základě vědeckého významu jejich výzkumů a s přihlédnutím k jejich morálním postojům, ale bez ohledu na rasu či náboženské vyznání.[9] Vybrané kandidáty poté oficiálně jmenuje papež.[9] Zcela výjimečně mohou být jmenováni i čestní členové akademie.[9][16]
Kromě řadových akademiků jsou dočasnými členy papežské akademie z titulu svého úřadu i kancléř akademie, ředitel Vatikánské observatoře, ředitel astrofyzikální laboratoře Vatikánské observatoře, prefekt Vatikánské knihovny a prefekt Vatikánského apoštolského archivu.[9]
V čele Papežské akademie věd stojí prezident, kterého z řad akademiků jmenuje na čtyřleté funkční období papež po doporučení sedmičlenné akademické rady a kancléře. Jmenován může být i opakovaně.[9] Prezidentovi v řízení akademie asistuje právě kancléř a členové akademické rady, kteří jsou rovněž pověřeni papežem na čtyři roky s možností opakovaného jmenování.[5][9]
Mezi bývalé akademiky českého původu patří chemik Karel František Wiesner[17] a agronomka Johanna Döbereiner.[18] České kořeny měl též chorvatský chemik Leopold Ružička.[19]
Seznam prezidentů[20]
- Agostino Gemelli (1936–1959)
- Georges Lemaître (1960–1966)
- Daniel Joseph Kelly O'Connell (1968–1972)
- Carlos Chagas (1972–1988)
- Giovanni Battista Marini-Bettòlo (1988–1993)
- Nicola Cabibbo (1993–2010)
- Werner Arber (2010–2017)
- Joachim von Braun (2017–)
Řadoví členové (2023)[21]
Čestní členové
Z titulu úřadu
- Guy Joseph Consolmagno (ředitel Vatikánské observatoře)
- Sergio B. Pagano (prefekt Vatikánského apoštolského archivu)
- Mauro Mantovani (ředitel Vatikánské knihovny)
- Peter Turkson (kancléř Papežské akademie věd)
Ocenění členové
Nositelé Nobelovy ceny [22]
|
|
|
Nositelé Templetonovy ceny
- Charles Hard Townes (2005)
- Michał Heller (2008)
- Francis Collins (2020)
Odkazy
Reference
- ↑ Casina Pio IV. www.pass.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Peter K.A. Turkson. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Goals. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nobel Laureates. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e About. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History | Accademia Nazionale dei Lincei. www.lincei.it [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c History. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Motu Proprio. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h Statutes. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Events. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Membership Online Directory [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pius XI Medal. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Publications. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Documenta. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Commentarii. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Honorary Academicians. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Karel Frantisek Wiesner. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Johanna Döbereiner. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leopold Ruzicka. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Governance. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ordinary Academicians. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nobel Laureates. www.pas.va [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- COLLINS, P. Michael 2009: Vatikán.
- DENZLER, Georg, JÖCKLE, Clemens 2007: Vatikán – význam, dějiny, umění.
- SOPOUCH, Jaromír, SOPOUCHOVÁ, Hana 1991: Za památkami Říma a Vatikánu.
- Pecold, Lumír 1992: Vatikán.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Papežská akademie věd na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- (anglicky) Historie Papežské akademie věd
- (anglicky) Reportáž o Papežské akademii věd