Panská sladovna (Kounice)

Panská sladovna
v Kounicích
Pohled od zámku
Pohled od zámku
Základní informace
Sloh baroko
Výstavba 16. století
Přestavba 1779
Stavebník pravděpodobně již Joachym Wachtl z Pantenova[1]
Další majitelé Lichtenštejnové
Současný majitel Klusáčkovi
Poloha
Adresa Kounice čp. 52, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°6′30,41″ s. š., 14°51′16,8″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 35508/2-1840 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panská sladovna v Kounicích stojí před tamějším zámkem v areálu pivovaru na západní straně návsi. Od 3. května 1958 je průčelí objektu kulturní památkou.[2]

Historie

Nejstarší zmínka pochází z roku 1590. Současná podoba (dle vročení na římse) odpovídá roku 1779. V přízemní části, jež je zaklenuta křížovou klenbou, se nacházelo humno. Průčelí je zdobeno iónskými pilastry, lizénami a štukovými zrcadly.[2] Ve štítu se nachází socha svatého Václava, jakožto patrona sladovníků, a kamenné čučky ve tvaru chmelových šištic. V roce 1885 se pivovar dostal z majetku rodu Lichtenštejnů do rukou bratří Klusáčků, již se z důvodu silné konkurence přestali od roku 1900 věnovat výrobě piva a zaměřili se pouze na výrobu sladu.[1] K budově byl přistavěn nový hvozd a prostor humen byl rozšířen.[3] V době socialismu byla kounická sladovna součástí Československých sladoven, nákupního a prodejního družstva.[4]

Po restituci v roce 1992 se vrátil zpět do vlastnictví rodiny Klusáčků a od roku 2012 byla opětovně obnovena výroba piva.[1]

Reference

  1. ↑ a b c Historie. Pivovar Kounice [online]. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-28]. Identifikátor záznamu 147295 : Průčelí panské sladovny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Eva; JIROUŠKOVÁ, Šárka; PEŠTA, Jan. 100 technikých a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 80-81. 
  4. ↑ KREJČÍ, Vojtěch. Dějiny obce Žerotín v letech 1914-1948. Olomouc, 2014 [cit. 2024-01-28]. 184 s. Diplomová práce. Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jana Burešová. s. 165. Dostupné online.

Zdroj