Pamakrelovití

Jak číst taxoboxPamakrelovití
alternativní popis obrázku chybí
Pamakrela hadovitá (Gempylus serpens), kresba
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád Scombriformes
Podřád Scombroidei
Čeleď pamakrelovití (Gempylidae)
Gill, 1862
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamakrelovití (Gempylidae) jsou čeleď paprskoploutvých ryb.

Systematika

Za popisnou autoritu pamakrelovitých je pokládán americký přírodovědec Theodore Gill (1862).[1]Tradiční systematika hodnotila pamakrelovité jako zástupce řádu ostnoploutvých (Perciformes), sběrné skupiny, jež s nástupem molekulární fylogenetiky doznala významných revizí. Novější systematika tuto čeleď klade do řádu Scombriformes, jenž zahrnuje makrelovité (Scombridae) a příbuzné čeledi. Pamakrelovití jsou sesterským taxonem vůči čeledi tkaničnicovití (Trichiuridae), podlouhlé tělo zástupců obou skupin se však vyvinulo nezávisle na sobě.[2]

Níže následuje seznam platných rodů aktuální k červnu 2025, jenž vychází z Eschmeyer's Catalog of Fishes.[3] Navzdory množství rodů je čeleď relativně nepočetná, zahrnuje 26 druhů, a většina rodů je monotypická.[4]

  • Diplospinus Maul, 1948
  • Epinnula Poey, 1854
  • Gempylus Cuvier, 1829
  • Leionura Whitley, 1951
  • Lepidocybium Gill 1862
  • Nealotus Johnson, 1865
  • Neoepinnula Matsubara & Iwai, 1952
  • Nesiarchus Johnson, 1862
  • Paradiplospinus Andriashev, 1960
  • Promethichthys Gill, 1893
  • Rexea Waite, 1911
  • Rexichthys Parin & Astakhov, 1987
  • Ruvettus Cocco, 1833
  • Thyrsites Lesson, 1831
  • Thyrsitoides Fowler, 1929
  • Tongaichthys Nakamura & Fujii, 1983

Fosilní záznam této čeledi sahá až do spodního eocénu (47,8–56,0 mya), podle odhadů molekulárních hodin však k největší diverzifikaci mohlo dojít teprve v době před 20–40 miliony lety.[5]

Charakteristika

Thyrsites atun
Pamakrela temná (Lepidocybium flavobrunneum)

Pamakrelovití mají zploštělé tělo a mohou být značně dlouhé: například pamakrela hadovitá (Gempylus serpens) dorůstá délky až 150 cm.[6] Na hřbetě jsou patrné dvě hřbetní ploutve, přičemž první má delší základnu než druhá. Druhé hřbetní ploutvi se podobá řitní ploutev, jež nese 1–3 ostny a 8–35 měkkých paprsků. Nedošlo k redukci ocasní ploutve, která je středně velká a svým tvarem vidlicovitá. Pamakrela temná (Lepidocybium flavobrunneum) má po obou stranách násadce ocasní ploutve kýl. Mezi druhou hřbetní ploutví, resp. řitní ploutví a ocasní ploutví typicky vyrůstají malé přídatné ploutvičky. Prsní a břišní ploutve nebývají příliš velké, druhé jmenované mívají často jen jediný osten a 0–5 měkkých paprsků. Tlama vyniká mohutnými, až tesákovitými zuby, spodní čelist je vyčnívající. Zbarvení se pohybuje v různých hnědavých odstínech, s tmavšími ploutvemi a stříbřitým břichem, žádný z druhů nemá pestré vzorování.[7][8]

Pamakrelovití jsou rychlí pelagičtí lovci. Často obývají velké hloubky, ale v noci migrují k hladině.[7] Vyskytují se v tropických a subtropických vodách celého světa.[9] Předek celé skupiny žil zřejmě v hlubších vodách. Zatímco pro evolučně primitivnější rody (Lepidocybium, Nesiarchus, Gempylus, Thyrsites) je charakteristická tolerance širokého rozsahu hloubek a globální výskyt, zástupci odvozenějších rodů (Paradiplospinus, Rexea, Neoepinnula, Epinnula) se vyskytují spíše v mělčích vodách u pobřeží Indického a Tichého oceánu.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ WoRMS - World Register of Marine Species - Gempylidae Gill, 1862. www.marinespecies.org [online]. [cit. 2025-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ THACKER, Christine E.; NEAR, Thomas J. Phylogeny, biology, and evolution of acanthopterygian fish clades. Reviews in Fish Biology and Fisheries. 2025-06-01, roč. 35, čís. 2, s. 805–845. Dostupné online [cit. 2025-06-09]. ISSN 1573-5184. doi:10.1007/s11160-025-09935-w. (anglicky) 
  3. ↑ CAS - Eschmeyer's Catalog of Fishes:. researcharchive.calacademy.org [online]. [cit. 2025-06-09]. [seznam rodů je nutné vygenerovat]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CAS - Eschmeyer's Catalog of Fishes - Genera/Species by Family/Subfamily. researcharchive.calacademy.org [online]. [cit. 2025-06-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b MTHETHWA, Siphesihle; BESTER-VAN DER MERWE, Aletta E.; ROODT-WILDING, Rouvay. Addressing the complex phylogenetic relationship of the Gempylidae fishes using mitogenome data. Ecology and Evolution. 2023, roč. 13, čís. 6, s. e10217. Dostupné online [cit. 2025-06-09]. ISSN 2045-7758. doi:10.1002/ece3.10217. PMID 37351481. (anglicky) 
  6. ↑ HANEL, Lubomír, 2000. Ryby (2). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 9). S. 84. 
  7. ↑ a b CARPENTER, K. E.; NIEM, V. H. FAO species identification guide for fishery purposes. The living marine resources of the Western Central Pacific. Volume 6. Bony fishes part 4 (Labridae to Latimeriidae), estuarine crocodiles, sea turtles, sea snakes and marine mammals. Rome: FAO, 2001. Dostupné online. S. 3698. 
  8. ↑ NELSON, Joseph S.; GRANDE, Terry; WILSON, Mark V. H. Fishes of the World. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons 707 s. ISBN 978-1-119-22082-4, ISBN 978-1-118-34233-6. S. 415. 
  9. ↑ FAMILY Details for Gempylidae - Snake mackerels. www.fishbase.se [online]. [cit. 2025-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj