Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti

Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti
Pamětní deska (27. června 2023)
Pamětní deska (27. června 2023)
Základní údaje
Autor Gymnázium Paměti národa mjr. v.v. Karel Bažant
Rok vzniku 1996 / 2023
Datum odhalení 28. října 1996 / 27. června 2023
Popis
Materiál kov (hnědý podklad, pozlacené písmo)
Umístění
Umístění na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia ČR
Stát ČeskoČesko Česko
Adresa Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice
Zeměpisné souřadnice 14°25′53,03″ s. š., 50°6′12,35″ v. d.
Policejní prezidium ČR
Policejní prezidium ČR
Policejní prezidium ČR na mapě Prahy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti se nachází na fasádě v podloubí před vstupem do budovy Policejního prezidia České republiky na adrese Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice.[1][2] Kovová deska s hnědým podkladem a s pozlaceným písmem obsahuje příjmení, jména, data narození a úmrtí dvaceti pěti příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) popravených komunistickým totalitním režimem v letech 1948 až 1989[3] za to, že organizovali útěky osob přes hranice nebo se podíleli na III. odboji jako členové protikomunistických skupin.[4]

Historický exkurs

Po únorovém převzetí moci komunisty v Československu v roce 1948 docházelo k postupné personální výměně příslušníku bezpečnostních sborů. Obměna spočívala v hromadném přijímání nových, režimu „loajálních“ příslušníků za současného nuceného odchodu „politicky nespolehlivých“ členů, kterými byli především demokraticky smýšlející předváleční příslušníci prvorepublikové police a četnictva. Úsilí KSČ o vybudování ke komunistické státní politice loajálního Sboru národní bezpečnosti probíhalo od konce 40. let 20. století do počátku 50. let 20. století. Nucený odchod mnohých příslušníků bezpečnostních složek státu ze státní služby jen posílil jejich negativní postoj k novému nastupujícímu režimu a vehnal je do riskantních protirežimních aktivit III. odboje nebo posílil jejich touhu po dezerci či ilegálním odchodu z Československa. V souvislosti s protistátní činností (ať již zcela konkrétní nebo mnohdy vykonstruovanou) bylo do konce roku 1949 zatčeno více než 450 příslušníku SNB. Totalitní režim pak s pomocí soudní mašinerie „ocenil“ jejich skutečnou nebo domnělou protistátní „aktivitu“[p. 1] celou širokou paletou těch nejtěžších trestů. Zákon číslo 321/1948 Sbírky přiznával práva příslušníků SNB i členům Sboru vězeňské stráže; stejně tak sem patřili i příslušníci SNB, kteří sloužili u pohraničních útvarů. V 50. letech 20. století tak seznam osob – příslušníků SNB – popravených komunistickým režimem za účast na protistátních aktivitách zahrnoval 30 osob.[1]

Historie pamětní desky

Původní pamětní deska

Pamětní deska byla slavnostně odhalena po sametové revoluci dne 28. října 1996 za přítomnosti policejního prezidenta Oldřicha Tomáška, zástupců Konfederace politických vězňů České republiky a Českého svazu bojovníků za svobodu. Vznik pamětní desky inicioval Karel Bažant – jeden z vězněných příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Shromažďování historických údajů věnoval několik let badatelské historické práce a pamětní deskou chtěl vzdát čest svým kolegům, kteří se angažovali ve III. odboji, byli dopadeni, vězněni, souzeni a popraveni.[4][p. 2]

Z rozhodnutí policejního prezidenta Tomáše Tuhého byla pamětní deska v roce 2016 ze svého původního místa (ve vrátnici prezidia)[3] sňata a uložena do depozitáře v Muzeu Policie České republiky.[1][3] Důvodem odstranění desky v roce 2016 byla rekonstrukce recepce prezidia. Původní pamětní deska byla pod spodní hranou doplněna malou závěsnou vitrínou. Ta obsahovala pamětní medaili Konfederace politických vězňů České republiky.[4]

Nová pamětní deska

Nová verze pamětní desky s četnými úpravami (a rozšířeným počtem osob) proti desce původní byla slavnostně odhalena v úterý 27. června 2023 v 17 hodin v podloubí u vchodu do Policejního prezidia ČR v Praze. Na obnovení desky se podílela organizace Post Bellum (s ředitelem Mikulášem Kroupou), studenti Gymnázia Paměti národa a Karel Bažant,[4] který byl v roce 2023 stár 99 let.[3][4] Náklady na výrobu pamětní desky činily 50 tisíc Kč a studenti ji uhradili z veřejné sbírky.[3] Datový obsah pamětní desky i jednotlivé životopisy osob byly zdokumentovány historiky z Vojenského historického ústavu Ivo Pejčochem a Prokopem Tomkem[5] (viz kniha Policisté na popravišti: příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949-1962);[4] na zpracování seznamu se podíleli historikové z ÚSTR Libor Svoboda, Petr Mallota, badatel z Muzea Policie ČR Michal Dlouhý a ředitel muzea Radek Galaš. [3][4]

Fotogalerie

  • Odhalení pamětní desky 27. června 2023
  • Čestná stráž u pamětní desky těsně po jejím slavnostním odhalení
    Čestná stráž u pamětní desky těsně po jejím slavnostním odhalení
  • Studenti Gymnázia Paměti národa s fotografií Karla Bažanta
    Studenti Gymnázia Paměti národa s fotografií Karla Bažanta
  • Student Gymnázia Paměti národa s fotografií Karla Bažanta
    Student Gymnázia Paměti národa s fotografií Karla Bažanta

Text na pamětní desce

 
NA PAMÁTKU PŘÍSLUŠNÍKŮ SNB POPRAVENÝCH
ZA ODPOR PROTI KOMUNISTICKÉMU REŽIMU
BENEŠ Bohuslav 5. 12. 1919 8. 6. 1951 [p. 3]
BABÍK Pavol 26. 1. 1924 30. 1. 1953 [p. 3]
BULÍN Přemysl 24. 5. 1926 2. 10. 1952 [p. 3]
CEÉ Ladislav 27. 2. 1910 1. 8. 1951 [p. 3]
DOLEŽAL Leopold 27. 10. 1913 30. 8. 1952 [p. 3]
FERIANC Michal 4. 1. 1924 20. 12. 1954 [p. 3]
FRYČ Václav 3. 9. 1923 12. 4. 1951 [p. 3]
FUKSA Rudolf 27. 11. 1930 9. 8. 1952 [p. 3]
HAVLÍČEK František 7. 8. 1925 6. 9. 1950 [p. 3]
HAVLÍČEK František 2. 12. 1908 12. 11. 1952
HOŠEK Jan 18. 5. 1904 6. 2. 1952 [p. 3]
CHMELAŘ Miroslav 28. 3. 1928 2. 11. 1951
JAŠKO Bernard 22. 4. 1923 17. 2. 1951 [p. 3]
JEŘÁBEK Alois 16. 1. 1927 15. 6. 1953 [p. 3]
KALINAJ Pavol 23. 10. 1915 17. 2. 1951 [p. 3]
KAROLÍK Josef 25. 9. 1930 11. 11. 1952 [p. 3]
KMÍNEK Josef 27. 3. 1909 8. 8. 1952 [p. 3]
LUDVÍK Josef 21. 10. 1912 8. 7. 1952 [p. 3]
MACEJ Josef 22. 5. 1905 8. 8. 1952 [p. 3]
RAJNOCH Vladimír 8. 3. 1925 4. 9. 1951 [p. 3]
SPORKA Josef 8. 1. 1910 9. 10. 1951 [p. 3]
STRMISKA Karel 1. 11. 1910 8. 8. 1952 [p. 3]
ŠNAJDR Václav 3. 8. 1911 12. 11. 1952 [p. 3]
VALENT Pavol 27. 7. 1914 28. 3. 1953 [p. 3]
VOTAVA František 31. 3. 1927 8. 6. 1951 [p. 3]
ČEST JEJICH PAMÁTCE

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Mezi souzené „nežádoucí“ aktivity patřila například pomoc politicky perzekvovaným osobám a jejich rodinným příslušníkům, zapojení do různých ilegálních skupin, kurýrní a převaděčské služby v pohraničí.[1]
  2. ↑ Karel Bažant (* 21. října 1924) sloužil mezi lety 1945 a 1948 jako příslušník leteckého sboru SNB. Po únoru 1948 s několika kolegy (letci RAF) chystal útěk na Západ (do Británie), ale jejich záměr byl prozrazen. Karel bažant byl 11. září 1948 zatčen StB na udání jedné z manželek letců. Byl několik měsíců vězněn, ale při soudním procesu byl pro nedostatek důkazů osvobozen a propuštěn na svobodu. K SNB se už nikdy nevrátil.[5] Po sametové revoluci v roce 1989 shromažďoval několik let údaje pro pamětní desku, která měla připomenout dvacet popravených příslušníků SNB a poté prosadil i povolení k její instalaci a odhalení. Deska obsahovala některé fakticky chybné údaje a po dokončené rekonstrukci recepce Policejního prezidia ČR v Praze nebyla opět instalována.[6]
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Uvedená osoba má svůj symbolický náhrobek na Čestném pohřebišti III. odboje v severní části Ďáblického hřbitova v Praze 8 a zároveň je uvedena i na Seznamu osob na čestném pohřebišti III. odboje. (soupis symbolických hrobů na „Čestnm pohřebišti popravených a umučených z padesátých let – třetí odboj“.)

Reference

  1. ↑ a b c d Pamětní deska popraveným příslušníkům Sboru národní bezpečnosti [online]. web: Pamětní místa / Praha 7 [cit. 2023-06-28]. O původní desce na adrese: Strojnická 935/27, 170 89 Praha 7 – Holešovice (GPS souřdnice : 50°6'11.598"N, 14°25'52.011"E). Dostupné online. 
  2. ↑ Policejní prezidium České republiky (Strojnická 935/27, 17000 Praha 7 - Holešovice) [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-06-28]. GPS souřadnice: 50.1034317N, 14.4313986E (50°6'12.354"N, 14°25'53.035"E). Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f DANKOVÁ, Zdenka. Pamětní deska se jmény popravených příslušníků SNB se vrátí na policejní prezidium díky studentům Gymnázia Paměti národa [online]. web: The Epoch Times cz, 2023-06-25 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g Čeští policisté na popravišti. Studenti Gymnázia Paměti národa prosadili uctění 27. 06. 2023 [online]. web: Paměť národa cz [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b KORCOVÁ, Lucie. Komunisté popravovali i příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Připomínat by je mohla pamětní deska [online]. web: Irozhlas cz, 2023-03-25 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ Deska připomínající odbojné příslušníky SNB před lety zmizela z prezidia. Pamětník usiluje o její návrat [online]. web: Česká televize (ČT 24), 2023-02-26 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo a TOMEK, Prokop. Policisté na popravišti: příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949-1962. Vydání 1. Cheb: Svět křídel, 2013; 263 stran; ISBN 978-80-87567-36-4.

Související články

Externí odkazy

Zdroj