Prokop Tomek

PhDr. Prokop Tomek, Ph.D.
Narození 1. února 1965 (59 let)
Havlíčkův Brod
Národnost česká
Pracoviště Vojenský historický ústav Praha
Obor historik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prokop Tomek (* 1. února 1965 Havlíčkův Brod) je český historik. Odborně se zaměřuje na poválečné československé dějiny (mimo jiné činnost bezpečnostních složek, druhý a třetí odboj, nebo problematiku exilu). Je autorem či spoluautorem řady publikací, odborných studií a výstav. Od roku 2008 působí ve Vojenském historickém ústavu.

Profesní život

Narodil se roku 1965. Vyučil se obráběčem kovů a v letech 1983–1996 pracoval jako dělník a sociální pracovník. V srpnu 1989 se stal signatářem prohlášení Charty 77 a od roku 1991 je členem organizace Amnesty International. Zároveň v letech 1993–1997 vystudoval při zaměstnání gymnázium.[1] V letech 1996–2007 pracoval v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. V letech 2001–2006 absolvoval magisterské studium v historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Téhož roku získal titul PhDr. V roce 2007 pracoval na Ministerstvu vnitra ČR v odboru Archiv bezpečnostních složek. Nejprve jako odborný pracovník, později jako vedoucí oddělení dokumentace. V roce 2008 byl vedoucím oddělení dokumentace nově vzniklého Ústavu pro studium totalitních režimů, ale v říjnu 2008 odešel do Historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu v Praze.[2][3] V roce 2012 ukončil doktorandské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhajobou disertační práce o československé redakci Rádia Svobodná Evropa.[4][5]

V roce 2012 byl Poslaneckou sněmovnou zvolen do Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. V komisi zastával funkci místopředsedy. V roce 2017 byl do komise zvolen podruhé. Jeho funkční období skončilo v březnu 2022.[4] V listopadu 2012 na FF UK obhájil disertační práci „Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny“ (knižně: Academia 2015). V té době vystupoval také na kulturních podvečerech v pražském Divadle Kolowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí.

Dílo

  • Československý uran 1945–1989 (1999)
  • Dvě studie o československém vězeňství 1948–1989 (2000)[6]
  • Československé bezpečnostní složky proti Rádiu Svobodná Evropa (2006)
  • Okres na východě 1960–1989 (2008)
  • Život a doba ministra Rudolfa Baráka (2009)[7]
  • Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948–1989 (2009, člen autorského kolektivu)
  • Na frontě studené války – Československo 1948–1956 (2009)
  • Agenti – chodci na popravišti (2010, spolupráce Ivo Pejčoch)
  • Estébáckou Prahou (2013)
  • Policisté na popravišti: příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949–1962 (2013, spolupráce Ivo Pejčoch)
  • Balony svobody: letákové operace Svobodné Evropy 1951–1956. (2014)
  • Nejlepší propaganda je pravda (2014)
  • Válečné záznamy Rudolfa Krzáka (2014)
  • Československá redakce Radio Free Europe: historie a vliv na československé dějiny (2015)
  • Černá kniha sovětské okupace (2015, spolupráce Ivo Pejčoch)
  • Okupace 1968 a její oběti (2017, spolupráce Ivo Pejčoch)
  • Tábor nucené práce Mírov (2017, spolupráce František Masařík)
  • Československá armáda v čase Sametové revoluce. Proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let (2019)
  • Příslušník StB Miroslav Pich-Tůma (2022)[8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PhDr. Prokop Tomek, Ph. D. [online]. Government of the Czech Republic, ©2009–2022 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ TOMEK, Prokop a ROSÁK, Jan. PhDr. Prokop Tomek – historik Vojenského historického ústavu. Český rozhlas [online]. 28. října 2011 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Okupace se připravovala dávno před 20. srpnem, připomíná Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Radiožurnál [online]. 2018-08-20 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. [online]. VHÚ Praha [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Host dne: historik Prokop Tomek. Plus [online]. 2013-03-19 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ TOMEK, Prokop. Dvě studie o československém vězeňství 1948–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2000. 86 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, č. 3. ISBN 80-902885-0-2. [Neprodejné.]
  7. ↑ Dějiny a současnost, Prokop TOMEK: Život a doba ministra Rudolfa Baráka. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Umlátil důstojníka, mučil ženy, donášel. Vyšla kniha o estébákovi Pichovi-Tůmovi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-04-10 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo a TOMEK, Prokop. Policisté na popravišti: příslušníci SNB, popravení v Československu z politických nebo kriminálních důvodů v letech 1949–1962. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2013. 263 s. ISBN 978-80-87567-36-4.
  • TOMEK, Prokop. Dvě studie o československém vězeňství 1948–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2000. 86 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, č. 3. ISBN 80-902885-0-2. [Neprodejné.]

Související články

Externí odkazy

Zdroj