Palach Press

Palach Press bylo československé exilové vydavatelství působící v letech 1975 až 1990 v Londýně. Jejím prostřednictvím do zahraničí dostávaly dokumenty disentu, zejména Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.[1] Ústřední postavou vydavatelství byl Jan Kavan.

Historie

Před vznikem Palach Press

Jan Kavan, ústřední postava agentury Palach Press

V lednu 1969 se v reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Českoslovenka v srpnu minulého roku protestně upálil student Filozofické fakulty UK Jan Palach. Jan Kavan pomáhal organizovat jeho pohřeb.[2] V březnu 1969 Kavan emigroval v rámci studentského pobytu do Spojeného království, kde se zapsal na London School of Economics and Political Science, obor mezinárodních vztahů.[3] V Londýně pokračoval v navazování vztahů s britskými studenty a levicovými aktivisty a zakládá s nimi Committee on Defence Czech Socialists (Komise na obranu českých socialistů). V roce 1970 Kavanovi vypršelo studentské vízum a on se rozhodl v Londýně zůstat.[4]

Kavan se dozvěděl o požadavku československé opozice na rozmnožovací stroje a s pomocí Michala Randla a Rosemary Kavanové se mu podařilo propašovat několik rozmnožovacích strojů do ČSSR.[5] Propašované dokumenty z Československa pak Kavan překládal do angličtiny a poskytoval zahraničním novinářům. V roce 1975 se Kavanovi a jeho spolupracovníkům podařilo poskytnout západním médiím dopis Alexandra Dubčeka adresovaný Federálnímu shromáždění ČSSR, v němž Dubček popsal persekuci své osoby ze strany státních orgánů. Podstatné části dopisu vyšly simultánně v médiích třiceti pěti zemí.[6]

Vznik

V listopadu 1975 byla oficiálně založena agentura Palach Press, v únoru následujícího roku došlo k registraci agentury jako společnosti s ručením omezením.[7] Největší rozmach agentura zažila v roce 1977 po vzniku Charty 77, kdy zahraniční média jevila o československý disent zájem. Palach Press překládala i všechny dokumenty VONS.[8] Poté, co byli uvězněni Kavanovi českoslovenští spolupracovníci Aleš Macháček a Vladimír Laštůvka za šíření západního tisku, snažil se Kavan o jejich medializaci v západních médiích. Po roce 1978 byl v kontaktu i s polskou opozicí a v Palach Press bulletinech bylo pro události v Polsku vyčleněno speciální místo.[9] Téhož roku začal vycházet Palach Press Bulletin také v němčině, informuje o tom říjnové číslo z roku 1978.

Působení

V roce 1978 vzniká pobočka ve Vídni, jejímž vedením je pověřen chartista a divadelník Ludvík Kavín, který pobočku vedl až do roku 1980, kdy jej vystřídal Ivan Medek. Ten v roce 1982 zakládá vlastní Tiskovou informační agenturu.[10] Obě pobočky fungovaly víceméně nezávisle na sobě, používali vlastní informační zdroje, avšak v určitých aspektech spolupracovaly.

V roce 1982 je odhalena dodávka s tisky Palach Press v Československu a práce agentury je zhruba na rok částečně ochromena. Kavan v osmdesátých letech cestoval do východoevropských zemí, aby navazoval kontakty. V roce 1987 a 1988 se také úspěšně vydal v utajení do Prahy.[11] Posledním milníkem ve fungování agentury byl vznik Východoevropské informační agentury, od kterých Palach Press odebírala informace.[12]

V roce 1990 se Jan Kavan stává poslancem Federálního shromáždění a v tento rok také Palach Press oficiálně zaniká.

Reference

  1. ↑ Palach Press Limited. web.archive.org [online]. 2022-03-05 [cit. 2022-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-05. 
  2. ↑ KAVAN, Jan. Spravedlnost s náhubkem. Vyd. 1. vyd. Brno: Nakl. Doplněk 62 pages s. Dostupné online. ISBN 80-85765-66-7, ISBN 978-80-85765-66-3. OCLC 37594176 S. 14. 
  3. ↑ KAVAN, Rosemary. Cena svobody : život Angličanky v Praze. Vyd. 1. vyd. Brno: Doplněk 318 pages s. Dostupné online. ISBN 80-85765-63-2, ISBN 978-80-85765-63-2. OCLC 37963598 S. 266. 
  4. ↑ KAVAN, Rosemary, Cena svobody...s. 276
  5. ↑ WESCHLER, Lawrence. Calamities of exile : three nonfiction novellas. Chicago: University of Chicago Press xii, 199 pages s. Dostupné online. ISBN 0-226-89393-6, ISBN 978-0-226-89393-8. OCLC 37836274 
  6. ↑ ORSÁG, Petr. Mezi realitou, propagandou a mýty : Československá exilová média v západní Evropě v letech 1968-1989. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 362 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-427-0, ISBN 80-7422-427-9. OCLC 966448863 S. 102. 
  7. ↑ Zpráva o agentuře Palach Press. Londýn: Palach Press Limited, 1984, s. 1.
  8. ↑ Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, 1978-1989 : edice dokumentů. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 410 pages, 56 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2388-9, ISBN 80-200-2388-7. OCLC 913957824 S. 22. 
  9. ↑ Palach Press Bulletin, č. 7, 1977, s. 1.
  10. ↑ HANÁKOVÁ, J.: Tisková služba Ivana Medka, služba domovu. In Acta Musei Nationalis Pragea – Historia, č. 1–2, 2016, s. 30
  11. ↑ POLÁKOVÁ, Tereza. Palach Press: tisková a literární agentura. Studie o exilové agentuře a komparace její prezentace událostí s oficiálními československými médii. Praha, 2020. 122 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut Komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra Žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Mgr. Ludmila Trunečková, Ph.D. Dostupné online
  12. ↑ Ježková A. a Slaninová, R.: Východoevropská agentura jako alternativní zdroj informací. Diplomová práce. Praha: Fakulta sociálních věd UK, 1993, s. 42

Zdroj