Palach (planetka)

Palach
Identifikátory
Typ asteroid
Označení (1834) Palach
Předběžné označení 1969 QP
Katalogové číslo 1834
Objeveno
Datum 22. srpna 1969[1]
Místo Observatoř Bergedorf
Objevitel Luboš Kohoutek
Jméno po Jan Palach
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha 5. května 2025[2]
2 460 800,5 JD
Velká poloosa 451 913 580[3] km
3,0208557 au
Výstřednost 0,0758401
Perihel 417 640 00 km
2,7917537 au
Afel 486 187 000 km
3,250 au
Perioda (oběžná doba) 1917,8 d
(5,250 a)
Sklon dráhy  
- k ekliptice 9,45545°
Délka vzestupného uzlu 267,7569°
Argument šířky perihelu 359,58855°
Střední anomálie 265,94784°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost 11,31[2]
11,50[4][5]
11,54±0,20[6]
10,71±0,075[7]
11,39[8] (vypočteno)
Rovníkový průměr 17,156±0,414 km[9]
20,23±0,87[4]
18,059±0,264[5]
19,43[8] (vypočteno) km
Albedo 0,109±0,010[4]
0,1364±0,0190[5]
0,151±0,020[9]
0,13[8] (vypočteno)

(1834) Palach je asteroid hlavního pásu planetek obíhajících Slunce mezi drahami Marsu a Jupiteru. Byl objeven byl 22. srpna 1969 českým astronomem Lubošem Kohoutkem na Hamburské observatoři ve čtvrti Bergedorf a předběžně označen jako 1969 QP. Asteroid patří do skupiny planetek zvané jako Rodina Eos (606),[8] jeho stávající jméno, na počest studenta Jana Palacha, který se protestně upálil 19. ledna téhož roku, kdy byla planetka objevena, bylo poprvé zveřejněno v srpnu roku 1991.[1][10]

Oběžná dráha a fyzické vlastnosti

Planetka 1834 Palach, jejíž rovníkový průměr je přibližně 19,43 km,[8] oběhne Slunce ve vzdálenosti od 2,79 do 3,25 au jednou za 1 917,8 dní (tedy za více než 5 let). Její oběžná dráha má excentricitu přibližně 0,076 a inklinaci 9,5° vůči ekliptice,[2]oběžná perioda je 3,139 hodin.[9] V období od března 2025 do roku 2050 se k Zemi nejvíce přiblíží 19. června 2042 (1,78 au), kdy bude ze Země i nejjasnější (14,8 mag), nejvzdálenější bude 27. června 2050 (4,26 au).[3]

Od svého objevení byla planetka oficiálně pozorovaná více než 4,4 tisíce krát.[2] Je jednou ze čtyř planetek, které 22. srpna 1969 Luboš Kohoutek objevil; patří k ní asteroidy s předběžným označením 1969 QQ[11], 1969 QB[12] a 1969 QR,[13] z nichž dva od června roku 1991 nesou jména českých spisovatelů (1875) Neruda (1969 QQ) a (1931) Čapek (1969 QB).[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SCHMADEL, Lutz Dieter. Dictionary of Minor Planet Names. Berlin, Heidelberg: Springer-Verlag, 2003. 896 s. Dostupné online. ISBN 3-540-00238-3. doi:10.1007/978-3-540-29925-7_1835. Kapitola (1834) Palach, s. 147. (anglicky) [Dále jen Schmadel]. 
  2. ↑ a b c d (1834) Palach = 1969 QP. IAU Minor Planet Center [online]. Smithsonian Astrophysical Observatory [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Planetka Palach. Astronomia: Astronomický server Fakulty pedagocické ZČU v Plzni [online]. © 2025 Planety sluneční soustavy (Autorský tým) [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c USUI, Fumihiko; KURODA, Daisuke; MÜLLER, Thomas G.; HASEGAWATA, Sunao; ISHOGURO, Masateru; OOTSUBO, Takafumi; ISHIHARA, Daisuke (et al.). Asteroid Catalog Using AKARI: AKARI/IRC Mid-Infrared Asteroid Survey. Publications of the Astronomical Society of Japan. 2011-10-25, roč. 63, čís. 5, s. 1117–1138. doi:10.1093/pasj/63.5.1117. Bibcode 2011PASJ...63.1117U. (anglicky)  (online)
  5. ↑ a b c MAINZER, A.; GRAV, T.; MASIERO, J.; HAND, E.; BAUER, J.; THOLEN, D.; MCMILLAN, R. S. (et al.). NEOWISE Studies of Spectrophotometrically Classified Asteroids: Preliminary Results. The Astrophysical Journal. © 2011. American Astronomical Society, 2011-10-21, roč. 741, čís. 2. doi:10.1088/0004-637X/741/2/90. Bibcode 2011ApJ...741...90M. (anglicky) 
  6. ↑ VEREŠ, Peter; JEDICKE, Robert; FITZSIMMONS, Alan; DENNEAU, Larry; GRANVIK, Mikael; BOLIN, Bryce; CHASTEL, Serge (et al.). Absolute magnitudes and slope parameters for 250,000 asteroids observed by Pan-STARRS PS1 – Preliminary results. Icarus. 2015-11-15, roč. 261, s. 34–47. doi:10.1016/j.icarus.2015.08.007. Bibcode 2015Icar..261...34V. (anglicky) 
  7. ↑ MAHLKE, Max; BENOIT, Carry; DENNEAU, Larry. Asteroid phase curves from ATLAS dual-band photometry. Icarus. 2021-01-15, roč. 354. doi:10.1016/j.icarus.2020.114094. Bibcode 2021Icar..35414094M. 
  8. ↑ a b c d e (1834) Palach LCDB data. Asteroid Lightcurve Database [online]. © 2021 by Brian D. Warner [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c 1834 Palach (1969 QP). Small-Body Database Lookup [online]. Jet Propulsion Laboratory, 2025-01-13 (poslední pozorování) [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ New Names of Minor Planets. S. 159. Minor Planet Circulars [online]. Minor Planet Center, 1991-08-25 [cit. 2025-03-08]. S. 159. Dostupné online. 
  11. ↑ Schmadel, s. 150.
  12. ↑ Schmadel, s. 155.
  13. ↑ (11436) = 1969 QR. IAU Minor Planet Center [online]. Smithsonian Astrophysical Observatory [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ New Names of Minor Planets. S. 124–125. Minor Planet Circulars [online]. Minor Planet Center, 1991-06-27 [cit. 2025-03-08]. S. 124–125. Dostupné online. 

Související články

Zdroj