Paňdžábský Himálaj

Paňdžábský Himálaj
Hory Kun a Nun v dálce
Hory Kun a Nun v dálce

Nejvyšší bod 7 135 m n. m. (Nun Kun)

Nadřazená jednotka Himálaj
Sousední
jednotky
Kašmírský Himálaj, Transhimálaj, Garhválský Himálaj
Podřazené
jednotky
Nunkun, Zánskár, Skupina Spiti-Láhaul-Kulú, Pír Pandžál

Světadíl Asie
Stát PákistánPákistán Pákistán
IndieIndie Indie
ČínaČína Čína
Povodí Indus, Satladž
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paňdžábský Himálaj je jedna z částí západního Himálaje vyčleněná některými autory.[1] V členění podle H. Adamse Cartera[2] zhruba odpovídá úseku Sutlej-Dras, Sind, Jhelum. Někdy je sem také řazen Ladacký řetěz, který podle jiných autorů patří ke Kašmírskému Himálaji nebo dokonce k Transhimálaji.

Paňdžábský Himálaj zasahuje na území indického a malou částí i pákistánského Kašmíru, indických států Paňdžáb a Himáčalpradéš a Tibetské autonomní oblastiČíně. Na severozápadě ho od Kašmírského Himálaje oddělují řeky Drás (levý přítok Indu) a Džehlam (teče z Kašmírského údolí na západ a rovněž patří do povodí Indu). Ladacký hřeben na severu navazuje na Karákoram a Transhimálaj, v němž pramení Indus; údolí řeky Gar (přítok Indu) odděluje Himálaj od Transhimálaje dále k jihovýchodu, než tuto úlohu převezme Satladž. Ten současně svým průlomem skrz Himálaj odděluje Paňdžábský Himálaj od Garhválského. V pásmu Malého Himálaje je paňdžábský úsek lemován čtyřtisícovým pohořím Pír Pandžál (urdsky a paňdžábsky پیر پنجال, Pír Pandžál, hindsky पीर पंजाल, Pír Paňdžál, 4745 m).

Nejvyšší bod Paňdžábského Himálaje leží ve skupině Nun Kun (7135 m) východně od Kašmírského údolí. Za ní se souběžně táhne pásmo Zánskár (Gapo Ri, 6005 m). Ještě dále, mezi Indem a Šajókem se táhne Ladacký hřeben (Telthop, 6002 m). Himáčalpradéšsko-tibetská část se označuje jako skupina Spiti-Láhaul-Kulú a jejím nejvyšším bodem je tibetský Leo Pargial (6791 m).

Reference

  1. Ivan Dieška, Václav Širl: Horolezectví zblízka. 444 pp. Olympia, Praha, 1989.
  2. H. Adams Carter: Classification of Himalaya. The American Alpine Journal, 1985

Zdroj