Pšov (Podbořany)

Pšov
Kostel sv. Kříže a Všech svatých
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Podbořany
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°15′14″ s. š., 13°27′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	77 (2021)[1]
Katastrální území	Pšov u Podbořan (4,3 km²)
Nadmořská výška	320 m n. m.
PSČ	441 01
Počet domů	34 (2021)[2]
Pšov
Další údaje
Kód části obce	136531
Kód k. ú.	736538
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pšov je malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Podbořan. Prochází zde silnice I/27 a silnice II/226. Pšov leží v katastrálním území Pšov u Podbořan o rozloze 4,3 km².^[3]

Název

Název vesnice je odvozen z obecného jména pše (zastarale pšenice), a označoval tedy místo, kde se pěstovala pšenice. Německý tvar Schaab nejspíše vznikl ze spojení „do Pšova“ nebo „ze Pšova“. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Pssou (1186), Psou (1238/1241), in Psow (1366, 1369), Pssow (1384–1399), Pessow (okolo roku 1405), in Pssow (1402), in Psow (1412), Schab, Schaub nebo Cžap (1787) a Schaab, Schaub nebo Čapy (1846).^[4]

Historie

První písemná zmínka o Pšově pochází z roku 1186 a nachází se v listině vydané knížetem Bedřichem a jeho manželkou Alžbětou. Podle listiny byli prvními majiteli vsi pražští kanovníci, kteří Pšov vyměnili za Poštovice s pražským proboštem Martinem. Ten roku 1173 vstoupil do řádu johanitů, kterému Pšov odevzdal. Roku 1186 johanité Pšov, Levín a Březnici (tj. snad Malé nebo Velké Březno) vyměnili s panovníkem za Bořislav.^[5]

V roce 1238 byl majitelem vsi nejvyšší číšník Zbraslav z Miletína. Zmínka o vsi se nachází v jeho závěti. Podle ní měla Zbraslavova žena Domaslava vesnici prodat a Zbraslavovým služebníkům, kteří by chtěli podniknout pouť do do Compostely, poskytnout šest hřiven stříbra. Kromě toho měla Domaslava poskytnout dvacet hřiven jakémusi Divínovi, čtyři hřivny hradeckému minoritskému klášteru^[5] a almužnu podle svého uvážení měla dát také pražským minoritům u svatého Jakuba.^[6] Není jisté, zda k prodeji vsi došlo.^[6]

Další zprávy o vesnici pochází až ze druhé poloviny čtrnáctého století. V roce 1366 ji vlastnil Racek ze Mšeného, po něm Sezema z Bělé (1372), Aleš z Dubé (1395) a na začátku patnáctého století ji měli Jindřich Skopec z Dubé a Vrš z Modřejovic. V letech 1410–1416 Pšov patřil Janovi ze Zdenic, velmistrovi řádu křižovníků s červenou hvězdou. Ten vesnici s částí Kaštic věnoval svému řádu, kterému vesnice zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Výjimkou byl rok 1620, kdy Pšov na krátkou dobu získala Kateřina ze Sulejovic.^[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 262 obyvatel (z toho 128 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, 251 Němců a dva cizinci. Až na jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 308 obyvatel: 22 Čechoslováků, 285 Němců a jednoho cizince. Kromě dvou evangelíků, třinácti členů církve československé a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.^[8]

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1980 Pšov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Podbořany, ale v letech 1961–1980 v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 je částí města Podbořany v okrese Louny.^[12]

Pamětihodnosti

• Na návsi stojí pozdně barokní kostel svatého Kříže a Všech svatých postavený v roce 1767 na místě staršího kostela. Rokokové vnitřní vybavení pochází ze druhé poloviny osmnáctého století.^[13]
• Socha svatého Floriána u kostela
• Sloup se sochou Panny Marie u kostela
• Památník obětem druhé světové války na hřbitově
• Venkovská usedlost čp. 3
• Zemědělský dvůr čp. 30

Osobnosti

• Anton Steiner (1849–1925), statkář a politik, pšovský starosta

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pšov na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Pšov u Podbořan na webu ČÚZK

Zdroj