Přeslička bahenní
 Přeslička bahenní | |
|---|---|
 Přeslička bahenní
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
kapraďorosty (Monilophyta) |
| Třída |
přesličky (Equisetopsida) |
| Řád |
přesličkotvaré (Equisetales) |
| Čeleď |
přesličkovité (Equisetaceae) |
| Rod |
přeslička (Equisetum) |
| Binomické jméno | |
|
Equisetum palustre L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přeslička bahenní (Equisetum palustre) je rostlina ze třídy přesličky, jejímž jediným recentním rodem je rod přeslička v širším pojetí (Equisetum s. l.).
Popis
Přeslička bahenní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–50 cm, vyrůstající z článkovitého oddenku. Na rozdíl od přesličky rolní nemá přeslička bahenní sezónní dimorfismus, fertilní (plodná) lodyha s výtrusnicovým klasem se nijak výrazně neliší od lodyh sterilních. Lodyhy se zpravidla ve střední části přeslenitě větví, vzácněji se nevětví vůbec. První článek v přeslenu je kratší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku (viz externí odkaz) na rozdíl od přesličky rolní, kde je to naopak. Střední dutina zabírá asi 1/4 průměru lodyhy. Jako u ostatních přesliček se v každém uzlině nachází pochva, což jsou vlastně bočně srostlé přeslenitě uspořádané listy, nahoře mají listy volné konce a tvoří zuby pochvy. Výtrusnicový klas je solitérní, vrcholový, s tupou špičkou. O životním cyklu přesliček viz přeslička.
Stanoviště
Roste nejčastěji na vlhkých loukách, např. v pcháčových loukách sv. Calthion, někdy také v rašelinných a slatinných loukách. Najdeme ji i na loukách dosti degradovaných nebo na antropogenních stanovištích.
Areál
Roste v Evropě, Asii a v Severní Americe.
Výskyt v Česku
Velmi hojný druh, častější je spíše v nižších polohách, nad 1000 m n. m. většinou už chybí.
Použití
Obsahuje jedovatý piperidinový alkaloid palustrin, který nemizí ani po sušení, thiaminázu (enzym, který rozkládá vitamín B1) a akonitovou kyselinu. Otravy jsou známy zejména u dobytka, projevují se průjmy, hubnutím, v akutních případech ochrnutím svalstva a jsou popsány i případy smrtelné.[2]
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ PAUKERTOVÁ, Ivana. Jak poznat léčivou přesličku od jedovaté? In: Paukertova.cz [online]. 18. 07. 2009 [cit. 6. 1. 2022]. Dostupné z: http://www.paukertova.cz/view.php?nazevclanku=jak-poznat-lecivou-preslicku-od-jedovate&cisloclanku=2009070005
Literatura
- HROUDA, Lubomír. Equisetaceae DC. In SLAVÍK, Bohumil, ed.; HEJNÝ, Slavomil, ed. a ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka, ed. Květena České socialistické republiky. 1. Praha: Academia, 1988, s. 205–223.
- KAPLAN, Zdeněk et al. Klíč ke květeně České republiky. 2, aktualiz. a zcela přeprac. vyd. Praha: Academia, 2021. 1168 s. ISBN 978-80-200-2660-6.
- KUBÁT, Karel, ed. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5.
- PAUKERTOVÁ, Ivana. Jak poznat léčivou přesličku od jedovaté? In: Paukertova.cz [online]. 18. 07. 2009 [cit. 6. 1. 2022]. Dostupné z: http://www.paukertova.cz/view.php?nazevclanku=jak-poznat-lecivou-preslicku-od-jedovate&cisloclanku=2009070005
Externí odkazy
- řez stonkem přesličky bahenní
- první článek v přeslenu je kratší než příslušná lodyžní pochva na hlavním stonku
- Galerie přeslička bahenní na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu přeslička bahenní na Wikimedia Commons
- Taxon Equisetum palustre ve Wikidruzích
