Přerovská hůra (hradiště)

Přerovská hůra
Přerov nad Labem s Přerovskou hůrou v pozadí
Přerov nad Labem s Přerovskou hůrou v pozadí
Poloha
Adresa Přerovská hůra, Přerov nad Labem, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°9′49,46″ s. š., 14°50′17,59″ v. d.
Přerovská hůra
Přerovská hůra
Další informace
Rejstříkové číslo památky 103422 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přerovská hůra (též Přerov nad Labem) je pravěké a raně středověké hradiště na stejnojmenném vrchu u Přerova nad Labem v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Vrchol kopce byl osídlen řadou pravěkých kultur, ale existence opevněného hradiště bývá spojována s pozdní dobou halštatskou a dobou hradištní. Lokalita je od roku 2009 chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Plošina na Přerovské hůře byla osídlena v době bronzové, době halštatské a době hradištní.[2] Není jasné, kdy bylo postaveno opevnění, ani zda existovaly oba doložené systémy opevnění současně. Předpokládá se, že v dobách lužické, knovízské a slezské kultury na hůře bývalo pouze neopevněné sídliště, zatímco opevnění fungovalo v pozdní době halštatské a v raném středověku.[3]

Josef Ladislav Píč na hradišti údajně pozoroval valy s fragmenty zdiva, ale v osmdesátých letech devatenáctého století už byly pozůstatky valů a příkopů rozorány. Poškozování orbou probíhalo i na začátku 21. století, kdy jsou stopy opevnění patrné pouze v podobě terénních vln, na leteckých snímcích, popř. na výstupech geofyzikálních měření.[3]

Stavební podoba

Západní část hradiště na plánu z přerovské kroniky z doby okolo roku 1900

Hradiště zaujímá vrcholovou plošinu Přerovské hůry (237 metrů), jejíž svahy převyšují okolní terén až o padesát metrů. Plošina je s výjimkou východní strany chráněna strmými svahy. Na východě proto vznikl v nejužším místě archeologicky doložený fortifikační systém tvořený dvojicí valů a příkopem mezi nimi. Podle popisu Josefa Ladislav Píče zde příkop s valem spojoval obě protější stráně a dosahoval délky sto metrů.[3]

Vnitřní příčné opevnění vymezovalo asi tři hektary velký prostor v západní části plošiny. Také zde se dochovalo jen v podobě zvlněného terénu. Podle geofyzikálního měření se vnitřní opevnění skládalo z dvojice mělkých, souběžně vedených příkopů a valu, v jehož tělese se nachází stopy přepálených materiálů. Celková plocha hradiště podle Píčových měření přesahuje devatenáct hektarů.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hradiště Přerovská húra, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 122–123. (česky, německy) 
  3. ↑ a b c d ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Přerov nad Labem, s. 264. 

Zdroj