Přehrada Fryšták
| Přehrada Fryšták | |
|---|---|
 Odběrná věž
| |
| Poloha | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát | Česko |
| Kraj | Zlín |
| Okres | Zlín |
| Město | Kostelec u Zlína |
| Souřadnice | 49°15′49″ s. š., 17°41′28″ v. d. |
| Hydrologické údaje | |
| Povodí řeky | Fryštácký potok, Dřevnice,Morava |
| Přítok | Fryštácký potok, Lukovský potok |
| Roční průtok | 0,240 m³/s |
| Plocha povodí | 43,70 km² |
| Hráz | |
| Typ hráze | sypaná |
| Výška hráze | 13,70 m |
| Délka hráze | 198,0 m |
| Šířka koruny hráze | 5 m |
| Kóta koruny | 249,15 m n. m. |
| Vodní nádrž | |
| Rozloha | 62 ha |
| Objem nádrže provozní | 0,002950 km³ |
| Kóta hladiny maximální | 247,95 m n. m. |
| Kóta hladiny provozní | 245,75 m n. m. |
| Ostatní | |
| Začátek výstavby | 1935 |
| Dokončení | 1938 |
| Vlastník | Povodí Moravy s. p., závod Střední Morava, provoz Zlín |
| Webová stránka | www.pmo.cz |
| Kód památky | 11849/7-8782 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Přehrada Fryšták se nachází na Fryštáckém potoce v km 4,23 asi čtyři kilometry nad soutokem Fryštáckého potoka s řekou Dřevnicí v katastrálním území obce Kostelec u Zlína v okrese Zlín. Areál přehrady byl 4. července 1997 Ministerstvem kultury České republiky prohlášen za kulturní památku Česka a je veden pod číslem 11849/7-8782.[1] Součástí areálu je úpravna vody, kamenné koryto, technický objekt, hráz, přehradní věž, přístupový most, domy čp. 117, 118, 690 a 691.
Historie
Zvýšená spotřeba vody v meziválečném období ve Zlíně si vynutila potřebu postavení přehrady k zajištění dostatku vody pro skupinový vodovod. Povolení k výstavbě bylo vydáno Okresním úřadem v Holešově v roce 1931. Plány jsou signovány Josefem Jeřábkem. Výstavba byla prováděná v letech 1935–1938 a do provozu uvedena v roce 1939. Asi deset let po dostavbě byla prováděna dodatečná injektáž podloží, aby se zabránilo objeveným průsakům vody pod hrází. V devadesátých letech 20. století nastal pokles spotřeby vody, což vedlo v roce 1996 ke zrušeni vodárenského využití. Nádrž je však stále vedena jako vodárenská pro budoucí potřebu. Aby byla i nadále zajištěna potřebná kvalita vody jsou stanoveny ochranná pásma vodního zdroje a okolí nádrže nemůže být nadále využíváno k rekreačním účelům.[2] Důležitým úkolem je zadržení části povodňových průtoků a zajistit minimální průtok pod hrází 0,015 m³/s.
V okolí nádrže vede turistická trasa a silnice II/490 mostem přes část přehrady.[3] V roce 2011 byla provedena rekonstrukce bezpečnostního přelivu v hodnotě cca 2,5 milionu korun a další potřebné opravy.[4]
Popis
Hráz
Hráz je sypaná z nepropustných jílovitých zemin, na návodní straně zpevněná betonovými deskami, vnější strana je zatravněná. Má betonovou patu s průchodnou štolou o průměru 2,5 metrů. Koruna hráze široká pět metrů je v nadmořské výšce 249,15 m n. m. Výška hráze je 13,70 metrů a délka 198 m. Plocha nádrže je 62 ha a zadržuje 2,950 milionů m³ vody. Stálá hladina (minimální) je v nadmořské výšce 243,15 m n. m., při maximálním naplnění může dosáhnou 247,95 m n. m. Přehrada má dvě spodní výpusti o průměru 1,1 metr s kapacitou 12,75 m³/s na jednu výpusť. Výpustě vedou do kamenného koryta s kaskádami. Odpadní štola pod hrází má průměr 3,6 metrů a ústí do vývaru pod hrází. Bezpečnostní nehrazený přeliv je na levém boku hráze o jednom poli s délkou přelivné hrany 32,5 metrů a schopností odvést 89 m³/s vody při maximální hladině. Na něj navazuje kaskádový skluz, který končí ve vývaru pod hrází.[2]
Úpravna vody
Je dvoupodlažní zděná budova z režných cihel na půdorysu obdélníku s plochou střechou. V ose budovy je umístěn vstupní rizalit s proskleným pravoúhlým vchodem a plochou markýzou. Nad vchodem je tři rastrová prosklená pole v ploché šambráně. Postranní křídla jsou shodně členěna průběžnými okny v šambránách. V interiéru je původní dlažba, dvouramenné schodiště s kovovým zábradlím a místnosti členěné prosklenými příčkami. Součástí úpravny jsou dvě válcové věže, které jsou spojeny s podzemním zásobníkem.[5] Úpravna je od roku 1996 mimo provoz.
Odběrná věž
V nádrži v blízkosti hráze u levého břehu je odběrná válcová věž, ke které vede z hráze železný most. Slouží k odběru surové vody a ovládání výpustného zařízení. Věž má pravoúhlý vchod s šesti pravoúhlými okny a je ukončena kuželovou střechou krytou pálenou taškou. V horní části věže je strojovna a v dolní části je odběrné potrubí a spodní výpusti, které ústí do odpadní štoly. Ve dvou výškových úrovních se nachází odběrná potrubí, která zajišťují odběr dle okamžité jakosti vody. Horní potrubí má průměr 300 mm a spodní 500 mm.[5][2]
Obytné domy
Dva obytné dvojdomy se nacházejí po levé straně příjezdové cesty k úpravně vody. Krychlové dvojpodlažní domy mají hladkou fasádu se dvěma okenními osami s trojdílnými okny. V bocích je vstup přes cihlový přístavek s pěti schody, s otevřeným balkoně v patře. Domy jsou podsklepeny a mají rovnou střechu, v každém jsou dva byty.[5]
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-27]. Identifikátor záznamu 162271 : Přehrada Fryšták. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c VD Fryšták - Povodí Moravy. www.pmo.cz [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Vodní nádrž Fryšták | Lokality | Astronomické cestování. www.astrocesty.eu [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Opravený Fryšták ochrání Zlín před desetitisíciletou vodou. čt 24 [online]. Česká televize, 4.10.2011 [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Detail dokumentu - G0515129. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-01-27]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Přehrada Fryšták na Wikimedia Commons
