Přírodní park Velký Kosíř

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní park
Velký Kosíř
Pohled na Velký Kosíř ze silnice od Přemyslovic do Pěnčína
Pohled na Velký Kosíř ze silnice od Přemyslovic do Pěnčína
Základní informace
Vyhlášení 2000
Vyhlásil Okresní úřad v Olomouci a Prostějově
Rozloha 19,6 km²
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Prostějov
Umístění Zábřežská vrchovina, Drahanská vrchovina
Souřadnice
Velký Kosíř
Velký Kosíř
Další informace
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní park Velký Kosíř se nachází na pomezí okresů Olomouc a Prostějov, v jihovýchodním výběžku Bouzovské vrchoviny.

Charakteristika

Charakter přírodních podmínek je dán dvěma odlišnými krajinnými oblastmi – část nížiny Hornomoravského úvalu (Haná), která je teplá a sušší s množstvím polí a jiné zemědělské půdy spolu s říčkami a nížinnými lesíky a částí ohraničenou ze severu Zábřežskou vrchovinou a z jihu Drahanskou vrchovinou, které jsou chladnější a vlhčí – se řadou příkrých údolí a vodních toků zaříznutých do kopců. Specifickou oblastí je Velký Kosíř na severu regionu s velkým lesním komplexem a přírodním parkem. Málo probádané a zajímavé je Konicko (široké údolí sevřené mezi kopci) a Protivanovsko (náhorní plošina s prameny většiny toků – jako klín zaříznutá mezi okresy Blansko a Vyškov.).

Národní přírodní památka Kosířské lomy – Státní lom

Přírodní park Velký Kosíř je chráněná lokalita v nejjižnějším výběžku Zábřežské vrchoviny. Stejnojmenný vrchol Velký Kosíř se svými 442 metry je nejvyšším vrcholem Hané. Tento zalesněný plochý kopec s nejbližším okolím je přírodním parkem s naučnou stezkou o rozloze 19,6 km² a vyhlášen byl roku 2000 Okresními úřady v Olomouci a Prostějově. Jeho posláním je zachovat typický krajinný ráz s jeho přírodními, estetickými a biologickými hodnotami. Nejvýznamnějšími lokalitami parku jsou přírodní rezervace Malý Kosíř, národní přírodní památka Kosířské lomy[1] (dříve národní přírodní památky Růžičkův lom a Státní lom a přírodní památka Vápenice), přírodní rezervace Andělova zmola a přírodní památka Studený kout.

Velký Kosíř je z jižní strany porostlý zakrslou doubravou se suchomilnou vegetací. Mnohé druhy zde rostou na nejsevernější hranici svého rozšíření. Kosíř je znám i archeologickými nálezy. Na východních svazích lze nalézt pazourkové nástroje ze starší doby kamenné, byla zde nalezena Kosířská Venuše (což je torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné). Významné jsou i pozůstatky hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších nálezů.

Během pozorování v letech 1992–2003 bylo na území přírodního parku zaznamenáno 106 druhů ptáků.[2]

Turistika

Na vrcholu Velkého Kosíře se nalézá rozhledna z roku 2013 vysoká 28 metrů.

Naučné stezky

K pěším túrám i cyklistickým výletům – na horských kolech – je velmi vhodná a turistickými značkami značená Naučná stezka Velký Kosíř. Ta vede z Čelechovic po lesní asfaltové cestě na vrchol Velkého Kosíře, dále kamenitým úvozem dolů do obce Čechy pod Kosířem a po hlinité pěšině zvané „Hraběcí cesta“ zpět. Naučná stezka Velký Kosíř II pak vede z obce Slatinice na Velký Kosíř, odtud dolů do obce Slatinky a z nich přes Malý Kosíř zpět do Slatinic.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Národní přírodní památka Kosířské lomy [online]. AOPK ČR [cit. 2020-09-26]. Dostupné online. 
  2. STŘÍTESKÝ, Jan; KRIST, Miloš, 2004: Ptactvo přírodního parku Velký Kosíř: změny početnosti v letech 1992 až 2003. Sylvia 40: s. 49–62.

Související články

Externí odkazy

Zdroj