Ozbrojené síly Sýrie

Syrské ozbrojené síly
القوات المسلحة العربية السورية‎
Státní emblém Sýrie
Založeno 1946
Složky armády Syrská arabská armáda
Syrské arabské námořnictvo
Syrské arabské vzdušné síly
Syrská arabská protivzdušná obrana
Velitelství Damašek
Velení
Prezident Sýrie Ahmad Šara
ministr obrany genmjr. Murhaf Abú Kvásra
Náčelník generálního štábu genmjr. Alí Núruddín an-Naasán
Stav
Aktivních vojáků 100 000 (2025)

Syrské ozbrojené síly (arabsky: القوات المسلحة العربية السورية) jsou armádou Syrské arabské republiky sestávající z pozemních sil, námořnictva, letectva, protiletadlové obrany a dalších polovojenských složek. Vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident Sýrie.[1]

Historie

Vznik

Syrské ozbrojené síly mají kořeny v jednotkách, které vznikaly pod francouzským mandátem. Dne 1. srpna 1945 syrský prezident Šukrí al-Kuvatlí oznámil vznik syrské národní armády ze 7 000 syrských vojáků, kteří opustili francouzské Speciální síly. Následující rok získala Sýrie nezávislost na Francii. Do roku 1948 počet vojáků klesl na 2 000, ale do roku 1964 vzrostl na 64 000.[2] V letech 1948–1949 se syrské ozbrojené síly účastnily první arabsko-izraelská války.

Baasistická Sýrie

Po státním převratu v roce 1963 se syrská armáda účastnila dalších tří konfliktů s Izraelem. V průběhu šestidenní války roku 1967 utrpěla porážku a ztratila Golanské výšiny. Následovala Opotřebovací válka v letech 1967–1970 a Jomkipurská válka roku 1973, která byla ukončena pouze příměřím, nikoliv mírovou smlouvou.[3]

Pod vládou režimu strany Baas byla uplatňována povinná vojenská služba, která byla zavedena již roku 1946 a později upravena zákone z roku 1953, který ukládal brannou povinnost všem mužům ve věku od 18 do 40 let. V období od roku 1970 do roku 2005 činila délka prezenční služby dva a půl roku. K roku 1998 tvořily syrské ozbrojené síly přibližně 320 000 mužů, z toho zhruba 250 000 vojáků základní služby. Každoročně bylo odvedeno přibližně 152 600 branců. Později byla služba zkrácena, v roce 2005 na dva roky, v roce 2008 na 21 měsíců a v roce 2011 na 18 měsíců.[4][5]

V květnu roku 2011 byly ozbrojené síly použity k násilnému potlačení protirežimních protestů v rámci Arabského jara.[6] Eskalace konfliktu vedla k občanské válce poté, co 29. července téhož roku došlo k vytvoření první opoziční milice, Svobodné syrské armády (FSA), kterou vyhlásila skupina důstojníků a několik tisíc vojáků, kteří dezertovali z režimních sil.[7][8]

Před vypuknutím občanské války byl jejich aktivní vojenský personál baasistického režimu odhadován na zhruba 300 tisíc aktivních vojáků a zhruba stejný počet rezervistů.[9] Většina členů armády byli sunnité, zatímco až sedmdesát procent velitelských pozic zastávali Alavité.[10] Pro další roky chybí většinou věrohodná data, ale odhaduje se prudký pokles jednotek kvůli obětem a častým dezercím. V roce 2018 se síla armády pohybuje kolem 150 000 mužů a žen.[11] Před kolapsem vlády se počet odhadoval na 200 tisíc, z toho ale jen 70 tisíc mělo být dostatečně věrných režimu.[12]

Přechodná vláda

Poté, co opoziční ofenzíva v listopadu 2024 vedla k dobytí Damašku a dalších významných měst, došlo ke zhroucení baasistického režimu a jeho armády. Prezident Asad uprchl ze země a moc převzala přechodná vláda. Ta 12. prosince 2024 jako jedno ze svých prvních opatření nařídila rozpuštění ozbrojených sil starého režimu.[13] Byla též vyhlášena amnestie pro vojáky, která se však vztahovala pouze na brance odvedené proti jejich vůli.[14] Důstojníci, kteří se podíleli na mučení a vraždění vězňů, mají být potrestáni a vláda vydala zatykače na 160 z nich.[15] Někteří příslušníci ozbrojených složek starého režimu se silám nové vlády hromadně vzdali a odevzdali jim své zbraně.[16][17]

Na jednání vůdců povstaleckých skupin v bylo dohodnuto, že ozbrojené skupiny budou sloučeny a reformovány na regulérní armádu.[18][19] V prosinci 2024 přechodná vláda jmenovala 7 povstaleckých velitelů do generálských hodností a 40 dalších do hodnosti plukovníka.[20][21] Základem nové armády se stali bývalí bojovníci milic Hajját Tahrír al-Šám (HTS), které byly rozpuštěny a začleněny do ozbrojených sil v lednu 2025. HTS byly organizovány do šesti brigád a společně se Svobodnou syrskou armádou (FSA) a dalšími jednotkami čítaly zhruba 40 tisíc mužů.[22] Do nového vojska byla začleněna i Syrská národní armáda o počtu zhruba 30 tisíc mužů.[23] Další z povstaleckých sil, Syrská svobodná armáda (SFA) byla integrována jako 70. divize.[24] V březnu 2025 prozatímní ústava zakotvila, že vlastnictví zbraní a formování vojenských jednotek je výhradně v kompetenci státu.[25] Krátce poté byla podepsána dohoda mezi kurdskými jednotkami SDF a přechodnou vládou o integraci do společné armády.[26][27] V červnu měl početní stav armády podle oficiálních zdrojů dosahovat poloviny z plánovaných 200 tisíc vojáků.[23]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Syrian Armed Forces na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Constitutional Declaration of the Syrian Arab Republic [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ The history of Syria's army: From inception to dissolution to reformation. en.majalla.com [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ OSMAŃCZYK, Edmund Jan. Encyclopedia of the United Nations and International Agreements: N to S. [s.l.]: Taylor & Francis 776 s. Dostupné online. ISBN 978-0-415-93923-2. (anglicky) Google-Books-ID: aDwDmuOEheIC. 
  4. ↑ COUNCIL, Atlantic. Military Conscription: A Tool to Strengthen the Baathist State [online]. 2016-02-12 [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Syria. War Resisters' International [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Syrian troops open fire, defying presidential order. France 24 [online]. 2011-05-13 [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ LANDIS, Joshua. Free Syrian Army Founded by Seven Officers to Fight the Syrian Army [online]. joshualandis.com, 2011-07-29 [cit. 2015-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-05. (anglicky) 
  8. ↑ ATASSI, Basma. Profile: Free Syrian Army. Al Jazeera [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ INTERNATIONAL INSTITUTE FOR STRATEGIC STUDIES. The military balance 2011. Oxfordshire: Routledge, 2011, str. 390. ISBN 9781857436068.
  10. ↑ BHALLA, Reva. Making Sense of the Syrian Crisis. Stratfor Worldview [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné z: https://worldview.stratfor.com/article/making-sense-syrian-crisis-0#ixzz1LTPFUuuw.
  11. ↑ GLOBAL FIREPOWER. 2018 Syria Military Strength [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné z: https://www.globalfirepower.com/country-military-strength-detail.asp?country_id=syria.
  12. ↑ The Stakes of Military Reform in Syria - Manara Magazine [online]. 2024-11-28 [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Reuters: Nové vedení Sýrie rozpustí bezpečnostní složky bývalého režimu. Armádní noviny [online]. 2024-12-12 [cit. 2024-12-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ Sliby syrských rebelů: Ženy bez hidžábů a amnestie pro brance - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-12-10 [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Sýrie: Žádná amnestie pro ty, kteří vraždili a mučili - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-12-11 [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Fronty Asadových věrných si chodí pro odpustky nových vládců - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-01-16 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ LOCKWOOD, Pauline; SALEM, Mostafa; KENT, Lauren. Former Assad security forces hand in weapons to new Syrian government. CNN [online]. 2024-12-19 [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Syria's new leader says all weapons to come under 'state control'. Voice of America [online]. 2024-12-22 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Lídri sýrskych povstalcov sa dohodli na zlúčení všetkých ozbrojených skupín. Hospodárske noviny [online]. 2024-12-24 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Nový vládce Sýrie povyšuje své kamarády na generály. Volby podle něj pár let počkají - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-12-31 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ بينهم وزير الدفاع.. القيادة العامة تعلن عن ترقيات جديدة في الجيش السوري. شبكة شام [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (arabsky) 
  22. ↑ SCHIAVI, Francesco Salesio. Forging a united front: The challenges of building Syria's new army [online]. 2025-02-03 [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b OWEIS, Khaled Yacoub. Syria has recruited half of planned 200,000-strong army, military sources say. The National [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Syria builds a new military from several armed groups after Assad's fall | The Jerusalem Post. The Jerusalem Post | JPost.com [online]. 2025-06-02 [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Constitutional Declaration of the Syrian Arab Republic [online]. [cit. 2025-07-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ KEJLOVÁ, Tamara. Přelomová dohoda s Damaškem začlení Kurdy do syrského státu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-03-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ DANIEL, Jan. Historická dohoda, která má sjednotit Sýrii. Vláda v Damašku se dohodla s Kurdy, že složí zbraně. www.iir.cz [online]. Ústav mezinárodních vztahů, 2025-03-19 [cit. 2025-03-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • VISINGR, Lukáš. Sýrie: Pragmatismus v ohrožení. ATM. 8. 2011, roč. 43, čís. 8, s. 6 až 9. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy

Zdroj