Syrské arabské vzdušné síly

Syrské arabské vzdušné síly
Vlajka syrského letectva
Vlajka syrského letectva
Země SýrieSýrie Sýrie
Vznik 1948
Typ letectvo
Velitelé Issam Hallaq
Nadřazené jednotky Syrské ozbrojené síly
Účast
Války První arabsko-izraelská válka
Šestidenní válka
Jomkipurská válka
První libanonská válka
Občanská válka v Sýrii
Letecký výsostný znak Sýrie
Letiště a letecké základny v Sýrii
SA-341L Gazelle, muzeum Heyl ha-Avir
MiG-23, muzeum Heyl ha-Avir
Boeing 727
Tupolev Tu-134
Iljušin Il-76

Syrské arabské vzdušné síly (arabsky: القوات الجوية العربية السورية) jsou součástí ozbrojených sil Sýrie. Syrské letectvo je vyzbrojeno převážně letouny sovětského původu, které byly od roku 2004 modernizovány navigačními a zbraňovými systémy domácí výroby.[1] Ve stejném období dále docházelo k reformě armády, což spolu s reorganizací po libanonské válce v roce 2006 a probíhající občanskou válkou znesnadňuje přehled o skutečném stavu syrských vzdušných sil.

Letecká technika

Před vypuknutím občanské války v roce 2011 disponovala Sýrie čtyřmi desítkami stíhacích letounů MiG-29, z nichž byla bojeschopná přibližně polovina. Mezi další typy ve výzbroji patřilo cca 80 stíhacích letounů MiG-23MLD, 60 útočných MiG-23BN, 50 stíhacích bombardérů Su-17/Su-22, 40 strojů MiG-25 a 20 Su-24. Početně nejvíce zastoupené byly stíhací letouny MiG-21, kterých mělo letectvo téměř 200.

K výcviku sloužilo několik desítek vrtulových letadel, především typu MBB 223 Flamingo, které doplňovalo 70 cvičných a lehkých bojových letounů L-39 Albatros. Syrské letectvo provozovalo též asi 22 dopravních a transportních letounů Il-76, An-24, An-26, Jak-40 a Dassault Falcon.[2] Při vojenských operacích jsou používány též civilní letouny – například Piper Navajo či Tu-134.[1]

Vrtulníkové letectvo mělo kolem 70 bitevních vrtulníků Mi-25 (exportní verze Mi-24) a SA-342 Gazelle a 120 víceúčelových vrtulníků Mi-8, Mi-17 a Mi-2.[2]

Občanská válka

Podrobnější informace naleznete v článku Občanská válka v Sýrii.

Syrské letectvo se od poloviny roku 2012 intenzivně zapojilo do bojů s ozbrojenou opozicí. K náletům na pozice nepřítele letectvo využívá zejména letouny MiG-23BN, Su-22, Su-24, L-39 Albatros a vrtulníky Mi-24, Mi-8 a Mi-17. V důsledku vyčerpávajícího konfliktu byla přibližně polovina výzbroje vzdušných sil zničena či poškozena. Další problém představuje nedostatek pohonných hmot, náhradních dílů a přesně naváděné letecké munice. Podle některých odhadů hrozí, že se do konce roku 2013 stanou syrské vzdušné síly z velké části nebojeschopnými.[3]

Organizační struktura

Přesné organizační složení syrského letectva nebylo možné z důvodu vysoké míry utajení stanovit ani před vypuknutím občanské války v roce 2011. Některé útvary zanikly nebo nedisponují žádnou bojeschopnou technikou. Povstalci rovněž údajně obsadili několik leteckých základen.[4] Následující výčet jednotek uvádí pouze provizorní odhad struktury syrských vzdušných sil v roce 2010.[1]

  • 63. brigáda
    • 253. peruť – Mi-8; Afis
    • 255. peruť – Mi-8; Afis
  • neznámá brigáda
    • 767. peruť – Mi-24; Blei
    • 976. peruť – SA342L; Mezzeh
    • 977. peruť – SA342L; Mezzeh
    • vrtulníková peruť – Mi-17; Mezzeh
    • 909. peruť – Mi-8; Mezzeh
  • 77. brigáda
    • vrtulníková peruť – Mi-8; Al-Nayrabh
    • vrtulníková peruť – Mi-8; Al-Nayrab

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c NEWDICK, Thomas; COOPER, Tom. Moderní bojová letadla 1990-dodnes. Praha: Svojtka & Co., 2011. 192 s. ISBN 978-80-256-0583-7. 
  2. ↑ a b VISINGR, Lukáš. Sýrie: Pragmatismus v ohrožení. ATM. Roč. 43, čís. 8/2011, s. 6–9. ISSN 1802-4823. 
  3. ↑ ROVENSKÝ, Dušan. Konflikt v Sýrii: Od pokojných protestů ke krvavé občanské válce. ATM. Roč. 46, čís. 9/2013, s. 28–33. ISSN 1802-4823. 
  4. ↑ Syrian rebels 'capture' air base in Aleppo. ALJAZEERA [online]. Rev. 2013-02-12 [cit. 2013-09-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj