Oxid telluričitý
| Oxid telluričitý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid telluričitý |
| Anglický název | Tellurium dioxide, tellurium(IV)oxide |
| Německý název | Tellurdioxid |
| Sumární vzorec | TeO2 |
| Vzhled | Bílá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7446-07-3 |
| PubChem | 62638 |
| UN kód | 397E9RKE83 |
| SMILES | Te(=O)=O |
| InChI | 1S/O2Te/c1-3-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 159,60 g/mol |
| Teplota tání | 732,6 °C |
| Teplota varu | 1 245 °C (rozklad) |
| Hustota | 6,02 g/cm3 (α, 20 °C) 5,91 g/cm3 (β, 0 °C) 5,87 g/cm3 (β, 20 °C) |
| Index lomu | β-modifikace nLia= 2,00 nLib= 2,18 nLic= 2,35 |
| Rozpustnost ve vodě | 0,000 67 g/100 ml (20 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
silné kyseliny silné zásady (na telluričitany) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −1,39×10−6 cm3g−1 (18 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura |
čtverečná (α) kosočtverečná (β) |
| Hrana krystalové mřížky |
α-modifikace a= 481 pm c= 761,3 pm β-modifikace a= 561,7 pm b= 1 203,4 pm c= 546,3 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −321,7 kJ/mol (α) −323 kJ/mol (β) |
| Entalpie tání ΔHt | 185 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 1 285 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 56,6 JK−1mol−1 (α) 79,5 JK−1mol−1 (β) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −264,6 kJ/mol (α) −270 kJ/mol (β) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,401 JK−1g−1 (α) |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07  GHS08  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | žádné nejsou |
| S-věty | žádné nejsou |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
| |
Oxid telluričitý je jedním z oxidů telluru, který v něm má oxidační číslo IV. Je to anhydrid kyseliny telluričité. V přírodě se vyskytuje jako minerál paratellurit, který krystaluje v čtvercové modifikaci, a minerál tellurit, který krystaluje v kosočtverečné modifikaci.
Reference
- ↑ a b Tellurium dioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
