Oxid kobaltnatý
| Oxid kobaltnatý | |
|---|---|
| Systematický název | Oxid kobaltnatý |
| Anglický název | Cobalt(II) oxide |
| Německý název | Cobalt(II)-oxid |
| Sumární vzorec | CoO |
| Vzhled | olivově zelená práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1307-96-6 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 215-154-6 |
| PubChem | 9942118 |
| UN kód | 3288 |
| Číslo RTECS | GG2800000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 74,932 6 g/mol |
| Teplota tání | 1 795 °C |
| Teplota varu | 2 550 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 7 °C (β → α) |
| Hustota | 6,43 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
kyseliny (vznikají kobaltnaté soli) |
| Měrná magnetická susceptibilita | 856,27 Sm−1 (20 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura |
krychlová plošně centrovaná (α) Krystalografická soustava#Čtverečná (tetragonální)čtverečná (β) |
| Hrana krystalové mřížky |
α modifikace a= 425,4 pm β modifikace a= 425,52 pm c= 420,58 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −239,3 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 670 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 3 400 J/g |
| Standardní molární entropie S° | 43,9 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −213,4 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
 GHS07  GHS09 Varování[1] | |
| R-věty | R22, R43, R50/53 |
| S-věty | S2, S24, S37, S60, S61 |
| Teplota vzplanutí | nehořlavý |
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
| |
Oxid kobaltnatý (chemický vzorec CoO) je olivově zelený prášek, nerozpustný ve vodě, rozpustný v kyselinách na kobaltnaté soli. Barva oxidu kobaltnatého závisí na velikosti částic, stejně jako zelený (nejčastější forma), lze také připravit žlutý, šedý, hnědý, slabě červený, namodralý nebo černý. Oxid kobaltnatý vzniká zahříváním hydroxidu kobaltnatého Co(OH)2 nebo uhličitanu kobaltnatého CoCO3 za nepřístupu vzduchu. Za normálních teplot má antiferromagnetické vlastnosti. Žíháním při teplotách 400–500 °C se získá oxid kobaltnato-kobaltitý Co3O4. Oxid kobaltnatý způsobuje modrou barvu kobaltového skla (draselné křemičitanové sklo se využívalo jako modrý pigment zvaný šmolka).
Reference
- ↑ a b Cobalt(II) oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
