Otokar Kruliš-Randa

Otokar Kruliš-Randa
Nově zvolený předseda ÚJČŠ Ing. h. c. O. Kruliš-Randa, gen. ředitel Báňské a hutní spol.
Nově zvolený předseda ÚJČŠ Ing. h. c. O. Kruliš-Randa, gen. ředitel Báňské a hutní spol.
Narození 28. dubna 1890
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 14. února 1958 (ve věku 67 let)
věznice Mírov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov[1]
Povolání inženýr, podnikatel a manažer
Choť Helena Lusumová
Děti dcery Helena, Eva, Anděla
Rodiče Otokar Kruliš-Randa a Anděla Kruliš-Randa
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otokar Kruliš-Randa (28. dubna 1890, Praha – 14. února 1958, věznice Mírov) byl český průmyslník, vzděláním stavební inženýr.

Život

Studoval na Reálném gymnáziu v Ječné ulici, poté pokračoval ve studiu stavebního inženýrství na ČVUT. Přerušil jej kvůli první světové válce, během níž sloužil v Tyrolsku a Mukačevu.[2]

V roce 1927 se stal generálním ředitelem Báňské a hutní společnosti a od roku 1939 zastával post prezidenta Ústředního svazu průmyslníků v Čechách a na Moravě. Působil také na Vysoké škole báňské v Příbrami, kde mu byl roku 1931 udělen čestný doktorát technických věd. Věnoval se šachu, v letech 1940–1945 byl předsedou Ústřední jednoty československých šachistů.

V roce 1940 koupila Krulišova rodina velkostatek Defurovy Lažany. Žila tam za druhé světové války. Poté byl však Kruliš-Randa vzat do vazby a v roce 1946 obviněn ze spolupráce s nacisty. Tehdy byl ještě zproštěn obžaloby.

V letech 1948 až 1949 byl však vězněn za napomáhání k opuštění republiky, do roku 1950 pak byl v pracovním táboře. V roce 1953 byl opět zatčen za velezradu a poté odsouzen k 11 letům vězení.[2] Konce trestu se nedožil – 14. února 1958 zemřel v mírovské věznici. V roce 1969 byl rehabilitován.

Kruliš-Randa byl sběratelem prvotisků a bohemikálních rukopisů. Jeho knihovna čítající přes 4600 svazků byla umístěna na zámku Defurovy Lažany.[3] Po konfiskaci majektu byla sbírka rozdělena, většinu získala Státní studijní knihovna v Plzni. Sbírka převážně středověkých rukopisů je uchována v Knihovně Národního muzea.[4]

Rodina

Otokar Kruliš-Randa byl z matčiny strany vnukem právníka, rektora Univerzity Karlo-Ferdinandovy Antonína rytíře Randy (1834–1914) a z otcovy strany vnukem architekta Jana Kruliše (1829–1903).[5]

V roce 1916 se oženil s Helenou Lusumovou, měli spolu tři dcery. Jeho vnukem je politik a advokát Jan Šula, někdejší předseda ČSNS.[6]

Reference

  1. ↑ hrob Otokara Kruliše-Randy na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-28. 
  2. ↑ a b KRULIŠ-RANDA, OTOKAR, DR. H. C., 1890-1958 [online]. Provenio, Knihovna Národního muzea. Dostupné online. 
  3. ↑ BENDOVÁ, Lenka. Zámecká knohovna Defurovy Lažany – Fond Otokara Kruliše-Randy. Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum [online]. Národní muzeum, 2019 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kruliš-Randa, Otokar [online]. Národní muzeum [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ KLIKA, Jaroslav. Rodopisná galerie [online]. Historie.hranet.cz. Dostupné online. 
  6. ↑ PŠENIČKA, Jiří. Pán z Lažan. Euro [online]. 2004-8-13. Dostupné online. 

Literatura

  • ŘEHÁČEK, Karel. Konfiskace majetku Otokara Kruliše-Randy a jeho rodiny po roce 1945. In: Sborník prací z historie a dějin umění : Klatovsko. Sv. 5. Klatovy : Galerie Klatovy / Klenová, 2008, s. 267–282.
  • GRUND, Antonín. Otakar Kruliš-Randa bibliofil. Český bibliofil. 1939, roč. 11, č. 2, s. 88-91.
  • BRODSKÝ, Pavel. Rukopisy Otakara Kruliše-Randy v Knihovně Národního muzea. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků. Praha : Národní knihovna, 1990, s. 19-30.
  • DRAGOUN. Michal. Eduard Langer, Otokar Kruliš-Randa a středověké rukopisy jejich knihoven in: M. Dragoun. Soupis středověkých rukopisů Knihovny Národního muzea – doplňky ke katalogům F. M. Bartoše, J. Vašici a J. Vajse. Praha: Scriptorium, 2011.

Externí odkazy

Zdroj