Otakar Nekvasil

Otakar Nekvasil
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Stranická příslušnost
Členství staročeská str.
Česká státopráv. dem.
Čs. národní demokracie
Narození 30. srpna 1869
Praha-Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 28. prosince 1933 (ve věku 64 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Choť Libuše Šámalová
Rodiče Václav Nekvasil
Alma mater česká technika Praha
Profese stavební inženýr, stavitel, architekt, podnikatel a politik
Commons Otakar Nekvasil
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Nekvasil (30. srpna 1869 Praha-Karlín[1] – 28. prosince 1933 Praha-Podolí[2]) byl český a československý stavební podnikatel, politik a poslanec Revolučního národního shromáždění Republiky československé.

Biografie

Vystudoval pražskou techniku. Byl prvním synem pražského stavebního podnikatele Václava Nekvasila (1840-1906). Po otcově smrti převzal roku 1906 jeho podnik a dále ho rozšířil. Šlo o jednu z největších českých stavebních společností. Prováděla velké zakázky jako Akciové ledárny v Braníku nebo palác Koruna, palác Adria či budova Městské knihovny v Praze. Od roku 1909 byl členem správní rady a výkonného výboru České průmyslové banky a členem správní rady Českomoravské Kolben-Daněk. Za první světové války byl členem domácího protirakouského odboje (Maffie).[3][4]

Po vzniku republiky zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.[5] V rámci strany patřil původně ke straně staročeské. V parlamentu byl referentem pro přijetí prvního československého zákona o podpoře stavebního ruchu.[4] Profesně se uvádí jako stavitel a architekt.[6]

Působil jako místopředseda Spolku československých inženýrů a architektů. Provedl stavbu české techniky v Dejvicích, zemědělské muzeum v Bratislavě a objekt krajského soudu tamtéž. Jeho firma zbudovala rovněž krajský soud a elektrárnu v Užhorodě. Zasloužil se i o rozvoj automobilismu. Byl místopředsedou, později předsedou Autoklubu Republiky Československé. V této funkci navazoval kontakty s podobnými organizacemi v zahraničí a na sklonku života docílil sjednocení všech autoklubů v Československu do jednoho sdružení.[4]

Počátkem roku 1931 onemocněl ledvinovou chorobou. Po osmi měsících ale dočasně překonal zdravotní potíže a vrátil se do aktivního vedení své firmy, kterou tehdy převedl na akciovou společnost.[4] Zemřel v prosinci 1933 v podolském sanatoriu.[2] Jen necelé dva týdny předtím zemřela i jeho manželka Libuše rozená Šámalová.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Podolí, sign. POD Z6, s. 193
  3. ↑ Stavitel bez bázně a hany [online]. profit.cz [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e Ing. arch. Otakar Nekvasil zemřel. Národní politika. Prosinec 1933, roč. 51, čís. 356, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Otakar Nekvasil [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj