Otakar Motejl

JUDr. Otakar Motejl, dr. h. c.
4. ministr spravedlnosti ČR
Ve funkci:
1. srpna 1998 – 16. října 2000
Předseda vlády Miloš Zeman
Předchůdce Vlasta Parkanová
Nástupce Pavel Rychetský
1. veřejný ochránce práv
Ve funkci:
18. prosince 2000 – 9. května 2010
Předchůdce funkce zřízena
Nástupce Pavel Varvařovský
1. předseda Nejvyššího soudu ČR
Ve funkci:
1993 – 1998
Předchůdce instituce vznikla
Nástupce Eliška Wagnerová
Stranická příslušnost
Členství nestraník
Nestraník
v české vládě za ČSSD (1998–2000)
Narození 10. září 1932
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 9. května 2010 (ve věku 77 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Národnost česká
Choť Anna Motejlová (1935-1995) roz. Dvořáková
Vztahy Bohuslav Jiruš (praprastrýc)
Děti Kateřina Kulíšková
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese advokát a soudce
Ocenění čestný doktor Univerzity Palackého (2009)
Cena města Brna (2013)
Řád čestné legie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Otakar Motejl (10. září 1932 Praha – 9. května 2010 Brno[1]) byl český právník a politik, první předseda Nejvyššího soudu ČR a první český veřejný ochránce práv.

Život

Otakar Motejl byl vodní skaut, skautský slib složil v 5. pražském oddílu vodních skautů.[2][3][4] Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1955 a poté pracoval jako advokát postupně v Banské Bystrici, v Krupině, v Banské Štiavnici, v Kremnici, v Kladně a v Praze.[5]

V letech 1966 až 1968 působil v Právnickém ústavu Ministerstva spravedlnosti, v letech 1968 až 1970 byl soudcem Nejvyššího soudu, v té době se významně podílel na probíhajících rehabilitacích. Jako advokát hájil lidi nespravedlivě pronásledované komunistickým režimem (v 50. letech i v době normalizace – např. Hanu Marvanovou, Jiřinu Šiklovou[6] nebo členy skupiny The Plastic People of the Universe). 17. listopadu 1989 svážel svým autem zraněné studenty vracející se z demonstrace na Národní třídě do nemocnice.[6] V prosinci 1989 se stal členem komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu.[6] V období od 23. ledna 1990 až do 31. prosince 1992 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR,[6] v letech 1993 až 1998 předsedou Nejvyššího soudu ČR.

V roce 1998 byl jmenován ministrem spravedlnosti, rezignoval o dva roky později v souvislosti s neprosazením reformy českého soudnictví.[7] Dne 12. prosince 2000 byl zvolen prvním veřejným ochráncem práv[8] a v roce 2006 byl Poslaneckou sněmovnou do tohoto úřadu zvolen na dalších šest let.[9]

Motejl po jistém váhání přijal funkci hlavního arbitra v kauze Diag Human, kde měla být určena konečná výše odškodného, které měl český stát zaplatit firmě za neuskutečněné obchody s krevní plazmou.[10] Byl silný kuřák.[11] V roce 2006 se stal Právníkem roku v oboru občanských a lidských práv a v roce 2009 byl v této soutěži uveden do „právnické síně slávy“.

Hrob Otakara Motejla na Vyšehradském hřbitově

Zemřel náhle po krátké nemoci 9. května 2010 po šestnácté hodině[12] ve Fakultní nemocnici Brno.[1] Se souhlasem jeho dcery, Kateřiny Kulíškové, v roce 2010 Nadace Open Society Fund Praha založila Fond Otakara Motejla, který finančně podporuje české neziskové organizace, jež bojují proti korupci a usilují o transparentní a poctivé prostředí v České republice.

Prastrýcem Otakara Motejla byl český farmakolog, lékař a botanik rytíř Bohuslav Jiruš.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Zemřel JUDr. Otakar Motejl. Veřejný ochránce práv [online]. 2010-05-08 [cit. 2010-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-03. 
  2. ↑ Otakar Motejl – spravedlnost, demokracie a služba lidem [online]. Kancelář veřejného ochránce práv, 2010-05-11 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Motejl se ke svému skautství hrdě hlásil. Lidové noviny, 2010-05-20, dostupné online
  4. ↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Slzy, smích i díky. Brno se rozloučilo s ombudsmanem. Brněnský deník [online]. 2010-05-21 [cit. 2021-01-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ JUDr. Otakar Motejl – první český veřejný ochránce práv [online]. Veřejný ochránce práv [cit. 2010-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-27. 
  6. ↑ a b c d MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 278. 
  7. ↑ Zemřel ochránce práv Otakar Motejl. Bylo mu 77 let. Lidovky.cz [online]. 2010-05-09 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Stenografický zápis 29. schůze, 12. prosince 2000 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Otakar Motejl je opět ombudsmanem. Lidovky.cz [online]. 2006-12-12 15:20 CET, rev. 2006-12-12 16:08 CET [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ POKORNÝ, Marek. Spor s Diag Human rozhodne Motejl. iHNed.cz [online]. 2009-01-13 19:41 CET, rev. 2009-01-13 20:27 CET [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ STRNADOVÁ, Tereza. Nešvar kouření na zastávkách trvá, dým je i v kancelářích politiků. iDNES.cz [online]. 2008-04-25 10:19 CET [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zemřel Otakar Motejl, první a jediný český ombudsman. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2010-05-08 18:54 CET [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 625. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 433. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 473. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 405–406. 

Externí odkazy

Zdroj