Ostrava (tanker)
| Ostrava (tanker) | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Typ | cisternová |
| Majitel | Československá námořní plavba |
| Domovský přístav | Praha |
| Spuštěna na vodu | 1959 |
| Uvedena do služby | 1959 |
| Panenská plavba | 1959 |
| Osud | prodána |
| Technická data | |
| Prostornost | 20 195 DWT |
| Výtlak | 13 339 BRT |
| Délka | 170 m |
| Šířka | 22 m |
| Ponor | 9,50 m |
| Pohon | 1 vznětový motor 6 434 kW |
| Palivo | mazut |
| Rychlost | 14,2 uzlu |
| Dosah | 13 000 mil |
| Posádka | 48 |
Ostrava byl název největší československé námořní lodi, kterou čs. stát používal pro přepravu tekutých pohonných hmot. Byla vyrobena v jugoslávské Pule a koupena za čínské peníze. Čína tehdy nesměla námořní plavbu provozovat. Plavila se pod československou vlajkou v letech 1959 až 1965, pak ji Čína převzala. Posádku motorového tankeru tvořilo 49 mužů.[1]
Stavba a parametry lodě
Byla to největší československá námořní loď, cisternová, dlouhá 170 metrů, výtlak 13 339 BRT, cestovní rychlost dosahovala zhruba 15 uzlů.[2] Byla poháněná jedním spalovacím motorem o výkonu 6 434 kW, díky němuž dokázala vyvinout cestovní rychlost až 15 uzlů. Motor měl spotřebu 30 tun paliva denně.
Interiér byl moderní, jako první naše loď měla i klimatizaci, u kajut byly sprchové kouty, byly zde tři jídelny a kapitánský salón.[1]
Využití a historie
Loď Ostrava byla využívána na trase mezi přístavy na Černém moři a Dálným východem (hlavně Čínou), někdy brala při zpáteční cestě náklady v Arabském zálivu určené pro přístavy ve Středozemním moři, mnohdy se vracela prázdná. Protože s tímto typem lodi neměli českoslovenští námořníci zkušenosti, posádka byla mezinárodní.
Plavidlo bylo vyřazeno z evidence Československé námořní plavby v roce 1965. Loď spolu s několika dalšími převzala Čínská lidová republika v rámci vyrovnání jejích předchozích investic.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Na webu Námořní plavby Archivováno 22. 2. 2015 na Wayback Machine.
- Na webu Dopravní noviny
