Oskol (Kroměříž)

Oskol
Ulice Oskol
Ulice Oskol
Lokalita
Charakter městská čtvrť
Obec Kroměříž
Okres Kroměříž
Kraj Zlínský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální území Kroměříž
Nadmořská výška 200 m n. m.
PSČ 767 01
Oskol
Oskol
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskol (ženský rod, ta Oskol, gen. Oskole, německy Oskoll) je bývalé předměstí v Kroměříži ve Zlínském kraji. Pod názvem Kroměříž Oskol se do roku 1858 také jednalo o samostatné katastrální území.

Název

Původní je zřejmě množné číslo jména, jak je doloženo ze 16. a 17. století (Oskoly, případně nářečně Oskole). Jméno vyjadřovalo buď místa obsekaná nebo obitá (v začátku jména je obsažena předpona ob- "kolem dokola") nebo to bylo pojmenování lidí na takových místech bydlících (pak vlastně Oskoli).[1]

Historie

Předměstská ves Oskol vznikla východně od vlastní Kroměříže. Poprvé je připomínána k roku 1516.[2] První písemná zmínka je v souvislosti s Vaňkem ze Skole (Oskole), mlynářem v Hradisku, který byl svědkem ve sporu Tovačovských z Cimburka s opatem kláštera Hradisko.[3] Severně od vsi se nacházel františkánský klášter založený počátkem 17. století u hřbitova z předchozího věku, jehož kaple byla přestavěna na klášterní kostel Nejsvětější Trojice. Vedle něj byla posléze vystavěna kaple svatého Kříže. Konvent byl zrušen za josefinských reforem v roce 1788, později sloužil jako vojenská pekárna, výrobna octa[4] a od začátku 21. století je využíván jako hotel. Na domku stojícím u vstupu do areálu Octárny je umístěna pamětní deska Maxe Švabinského, který zde bydlel a prožil své mládí. V areálu je i umístěna jeho busta a jeho lunety s obrazy z národních dějin.[5] Kostel byl záhy po zániku kláštera zbořen, zachovala se pouze část kaple svatého Kříže. Roku 1859 byl zrušen i hřbitov a v 80. letech 19. století byl na jeho místě postaven městský sirotčinec a chudobinec.[4]

Podobně jako i ostatní části města, tak také Oskol, byla postihována zhoubnými požáry. Největší požár vznikl dne 6. června 1815 a zachvátil celou obec: v Oskolské ulici 44 domků, včetně fabriky, za hřbitovem pět a u Bělidel dvanáct. Když v roce 1849 oskolská obec usilovala o zrušení židovského hřbitova (v lokalitě dnešního Komenského náměstí) mezi důvody uváděla, že hřbitov překáží při hašení požárů.[6] Oskol byla do poloviny 19. století samostatnou vsí, po zrušení patrimoniální správy se v roce 1853 stala součástí Kroměříže.[7]

V první třetině 19. století byla Oskol oboustrannou ulicovkou od nynějšího Husova náměstí až po řeku Moravu (tedy celá dnešní ulice Oskol), později vznikly také příčné ulice Kostnická a Denkova. V roce 1890 vznikl v lokalitě zvané Rejdiště cyklistický velodrom, jenž se později stal domácí hrací plochou pro místní fotbalové kluby. V katastru Oskole se nacházelo i Komenského náměstí (včetně synagogy, stojící v letech 1910–1942), ulice Vejvanovského a Blahoslavova a část Podzámecké zahrady přímo za kroměřížským zámkem. Samostatné katastrální území bylo zrušeno v roce 1858 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru města.[8]

Východní část vsi od ulice Kostnické byla ve druhé polovině 20. století zbořena a nahrazena sídlištní panelovou zástavbou. Zanikl i rodný dům herečky Věry Vlčkové (č.p. 281/26), nacházející se v jižní uliční čáře původní vesnice.[3] Dalším oskolským rodákem byl mezinárodní fotbalový rozhodčí Augustin Krist. Také jeho rodný dům (č.p. 89) zanikl.

Pamětihodnosti

  • františkánský klášter s kaplí svatého Kříže
  • Podzámecká zahrada
  • kamenný křiž z poloviny 19. století

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 194.
  2. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. díl, Kolín – Miro. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-15-X. S. 204. Dále jen Kuča. 
  3. a b DUBOVSKÝ, Aleš. Z historie Kroměříže, Oskol - Bělidla. Kroměříž: Saša A. Michajlovič, 1997. 66 s. 
  4. a b FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 388–392. 
  5. Hotel Octárna
  6. KRAMPL, Jan; PINKAVA, Jaroslav. Kroměřížská Octárna v proměnách času. Kroměříž: Elma-therm, 1994. 39 s. 
  7. Kuča, s. 219.
  8. SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj