Oscar Levertin

Oscar Levertin
Narození 17. července 1862
Norrköping
Úmrtí 22. září 1906 (ve věku 44 let)
Stockholm
Místo pohřbení Mosaic Cemetery, Northern Cemetery
Povolání spisovatel
Alma mater Uppsalská univerzita
Manžel(ka) Elisabeth Svanströmová, Ebba Nathalia von Redlich
Rodiče Philip Levertin, Sophie Davidsonová
Příbuzní Anna Levertin a Lars Levertin (sourozenci)
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oscar Ivar Levertin (17. července 1862 Norrköping – 22. září 1906 Stockholm)[1] byl švédský spisovatel, básník, kritik a literární historik. Levertin byl dominantním hlasem švédské kulturní scény od roku 1897, kdy začal psát vlivné významné eseje a recenze do deníku Svenska Dagbladet.

Život

Narodil se v rodině Philipa Levertina (1829–1899) a Sophie rozené Davidsonové (1839–1906). Měl dva sourozence: Larse (1865–1940) a Annu (1869–1960). Jeho první ženou byla Elisabeth Svanströmová (1860–1889), druhou Ebba Nathalia von Redlich (1867–1912).

Od roku 1899 až do své smrti v roce 1906 vedl katedru literární historie na univerzitě ve Stockholmu, v této roli publikoval rozsáhlé studie, zejména ve švédské literatuře 18. století.

Ve svých vlastních sbírkách povídek v 80. letech 19. století se Levertin připojil k přírodovědecké škole beletrie, jejímž nejvýznamnějším členem byl August Strindberg . V roce 1888 však dříve neslyšený švédský romantický poetický hlas Vernera von Heidenstama Vallfart och vandringsår změnil Levertinovy ​​stylistické ideály. Levertin a Heidenstam vydali v roce 1890 společně brožuru útočící na přírodovědecký styl, a přestože Levertin nikdy neměl opustit svůj vědecký a materialistický pohled na dějiny (což ho odlišuje od ostatních básníků jeho generace), jeho literární energie se od té doby soustředila do poezie romantického, exotického a historického charakteru. Spolu s Heidenstamovým dílem, Levertinova první sbírka poezie, Legender och visor (Legendy a písně), zažehla v 90. letech 19. století švédskou módu historické, zejména „středověké“, literatury. Na rozdíl od Heidenstamovy a mnoha dalších švédských poezií z 90. let 19. století byl Legender och visor oproštěn od švédského nacionalismu a čerpal z mnoha evropských i blízkovýchodních zdrojů. Tento svazek byl uznávaný, i když nebyl široce čtený. Básně ze svazku, včetně balady „Flores och Blanzeflor“, zůstaly ve švédských školách až do 70. let 20. století.

V kultuře

Levertin je zobrazen jako Olof Levini v románu Hjalmara Söderberga z roku 1912 Vážná hra (Den Allvarsamma Leken).

Dílo

  • Från Rivieran: skisser från Medelhavskusten (1883)
  • Småmynt (1883)
  • Konflikter: nya noveller (1885)
  • Pepitas bröllop (with Verner von Heidenstam) (1890)
  • Lifvets fiender: berättelse – Stockholm: Albert Bonnier, 1891
  • Legender och visor (1891)
  • Diktare och drömmare (1898)
  • Rococo-noveller (1899)
  • Magistrarne i Österås (1900)
  • Svenska gestalter (1903)
  • Kung Salomo och Morolf (1905)
  • Från Gustaf III: s dagar – Stockholm: A. Bonnier, 1908
  • Jacques Callot: eine Studie – Minden: Bruns, 1911
  • Oscar Levertins dikter – Stockholm: A. Bonnier, 1945

V češtině

  • Na zahradní cestě – ze sbírky Rococonoveller přeložil Gustav Pallas; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 10. Praha: J. R. Vilímek, 1911
  • Rokokové novely. I, [Kalonymus. S králem Gustavem v Lucce. Z deníku milujícího srdce. Měšťanské rokoko] – př. Gustav Pallas. Praha: Jan Otto, 1917
  • Nepřátelé života – př. Ivan Schulz: Praha: Alois Srdce, 1919[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oscar Levertin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • Sveriges national-litteratur 1500–1900. XXI, Verner von Heidenstam, Oscar Levertin – S. Söderman och R. G: Son Berg. Stockholm: A. Bonnier, 1910
  • Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Levertin, Oscar Ivan". Encyclopædia Britannica. Vol. 16 (11th ed.). Cambridge University Press. pp. 510–511
  • Oscar Levertin som konsthistoriker – Hans Dackenberg. Umea: Umea universitet, 1994

Zdroj