Organizační studia

Organizační studia jsou souhrnným označením pro skupinu vědních disciplín zabývajících se studiem organizací z převážně společenskovědní perspektivy. V centru zájmu těchto disciplín stojí poznání a porozumění chování člověka v organizaci, vzájemné vztahy organizací a vliv organizací na společnost (a naopak). Nejvýznamnějšími disciplínami chápanými jako součást této skupiny jsou organizační chování (Organizational Behavior) a teorie organizace (Organization Theory).[1] Lze se však setkat i s pojmy organizační věda (organizational science), administrativní věda (administrative science) či organizační analýza (organizational analysis). Jejich přesné vymezení oproti sobě je však problematické.[2] Organizační studia se řadí do širší skupiny profesně orientovaných akademických disciplín ve světě běžně označovaných jako „Business and Management studies“[3] a studovaných na tzv. „business schools“ (ekonomické vysoké školy zaměřené na aplikované ekonomické a jiné obory).

Ačkoliv situace v České republice je doposud odlišná, především anglo-americká vědecká literatura v uplynulých dekádách z velké části opustila označení Management ve smyslu teoretické disciplíny hodné zájmu akademiků.[4] V tomto smyslu je možno chápat Organizační studia jako jednu z disciplín snažících se vědeckými metodami vybudovat „teorii managementu“. Používá k tomu metodologický aparát a teorie původně pocházející především z psychologie, sociologie a sociokulturní antropologie.[1][4][5] Za negativní jev je považováno, že v posledních několika desetiletích dochází pod tlakem institucionálních faktorů (mezinárodní akreditace a žebříčky škol, tlak na publikační výstupy ve špičkových časopisech aj.) stále více k odklonu od problémově orientované interdisciplinární vědy směrem k teoreticky zaměřenému výzkumu odtrženému od praxe. Ten navíc znatelně tíhne k tématům a výzkumné metodologii původních společenskovědních oborů. Tak dochází k opětovné segmentaci, upouštění od interdisciplinarity, a tedy i částečnému návratu k původnímu disciplinárnímu začlenění výzkumu do výchozích společenských věd formujících organizační studia.[1][6]

Reference

  1. ↑ a b c DOLEŽEL, Michal. Ukradený management: reflexe rozporů ve vnímání podstaty manažerského výzkumu očima doktoranda. In PHD EXISTENCE 2014 Česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Olomouc: Universita Palackého, 2014, s. 263--270.
  2. ↑ PARKER, Martin. The sociology of organizations and the organization of sociology: some reflections on the making of a division of labour. The Sociological Review, 2000, 48.1: 124-146.
  3. ↑ QS Ranking - Business and Management studies
  4. ↑ a b MINER, John B. The validity and usefulness of theories in an emerging organizational science. Academy of Management Review, 1984, 9.2: 296-306.
  5. ↑ DOLEŽEL, Michal. Kudy k dinosaurům? O behaviorálním paradigmatu v podnikové informatice, paralelách k antropologii organizací a svazujících hranicích oborů. AntropoWebzin, 2013, 9.4: 135-144.
  6. ↑ AGARWAL, Rajshree; HOETKER, Glenn. A Faustian bargain? The growth of management and its relationship with related disciplines. Academy of Management Journal, 2007, 50.6: 1304-1322.

Zdroj