Orel šedohlavý

Jak číst taxoboxOrel šedohlavý
alternativní popis obrázku chybí
Orel šedohlavý
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
(jako Icthyophaga ichthyaetus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod orel (Haliaeetus)
Binomické jméno
Haliaeetus ichthyaetus
(Horsfield, 1821)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel šedohlavý (Haliaeetus ichthyaetus) je statný druh orla z rodu Haliaeetus, který se vyskytuje na pomalou tekoucích nebo stojatých vodních tocích v jižní a jihovýchodní Asii. Staví si mohutná hnízda vysoko v korunách stromů, živí se hlavně rybami.

Systematika

Druh popsal americký přírodovědec Thomas Horsfield v roce 1821 jako Falco ichthyaetus.[2] Jedná se o monotypický taxon, který netvoří žádné poddruhy.[3]

Popis

Samice dosahuje výšky 66–77 cm a rozpětí křídel 140–175 cm. Délka ocasu se pohybuje kolem 23–28 cm. Samec je asi o čtvrtinu menší.[4] Samec váží kolem 1,6 kg, samice 2,3–2,7 kg.[5] Jedná se o středně velkého, statně působícího orla. Oči jsou žluté, ozobí tmavě šedé, nohy bělavé. Dospělci mají převážně hnědé opeření. Hlava a krk jsou šedé a tato barva na spodní straně v oblasti hrudi přechází do rezavohnědé. Břicho a stehna jsou bílé. Ocas je bílý, na konci s širokým tmavým příčným pruhem. Nedospělí jedinci jsou mnohem bleději zbarvení a jejich hlava, krk a hruď jsou výrazně podélně proužkované rezavohnědě bílými barvami.[4]

Výskyt a populace

Orel šedohlavý v letu (Indie)

Vyskytuje se v jižní a jihovýchodní Asii. Konkrétně na severovýchodě Indie (spíše vzácněji i v jejích dalších částech), v Nepálu, na Šrí Lance, v Bangladéši, Myanmaru, na Filipínách, v Thajsku, Laosu, Vietnamu, Kambodži, Malajsii, Singapuru, Bruneji a Indonésii (Sumatra, Borneo, vzácně Jáva aj.). I přes geograficky rozsáhlý areál výskytu tento druh není nijak běžný a na řadě míst se vyskytuje spíše neobvykle až vzácně. Celková populace se hrubě a velmi opatrně odhaduje v širokém rozptylu 10 tisíc až maximálně 100 tisíc dospělců.[6]

Výskyt druhu je silně spojován s klidnými vodními plochami, jako jsou pomalu tekoucí řeky a potoky, jezera, přehrady, občas i mořské laguny nebo mangrovní mokřady. Důležitá je pro orla šedohlavého přítomnost stromů vhodných k hnízdění.[6][7] Typicky se vyskytuje na nížinatých stanovištích, avšak může vystoupit až do 1525 m n. m.[6]

Biologie

Orel šedohlavý se vokálně projevuje hlavně v noci, avšak pouze v době hnízdění. Nejčastěji se ozývá hlasitým dalekosáhlým řinčivým voláním, někdy vydává i vysoce položené óó-uok připomínající sovu nebo hlasité klokotavé zvuky.[7]

Hnízdění

K zahnízdění dochází typicky někdy mezi říjnem a červnem, konkrétní doba závisí na lokaci (např. na Šrí Lance od prosince do března, v Indii od listopadu do ledna[7]). Staví si velmi rozlehlé hnízdo z větví, které dosahuje až 1,5 m v průměru a může být hluboké až 2 m. Bývá využíváno opakovaně a typicky umístěno vysoko v koruně stromu, který může být součástí lesa nebo samostatně stojící. V každém případě vždy hnízdí v blízkosti vody. Samice klade nejčastěji 2 (rozsah 2–4) vejce. Inkubují oba partneři po dobu 28–30 dní, ptáčata dosahují vzletnosti kolem věku 70 dní.[5][7]

Potrava

Orel šedohlavý s ulovenou rybou (Singapur)

Živí se takřka výhradně rybami. V těch není moc vybíravý, loví v podstatě jakékoliv, od menších nativních po větší introdukované. Potravu doplňuje suchozemskými ptáky (např. kury z rodu Gallus), občas i plazy. Ryby loví přímo z vodní hladiny poté, co si je vyhlédne z nedalekého bidla nebo během průzkumných letů. V případě, že ryba je příliš velká na to, aby si ji orel odnesl, může ji dotáhnout na břeh, kde ji pozře. Požírá i leklé ryby.[7]

Ohrožení a ochrana

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí orla šedohlavého jako téměř ohrožený druh. Důvodem je klesající populační trend, který je výsledkem pokračujícího úbytku nenarušených mokřadních stanovišť, nadměrného rybolovu, znečištění habitatů a v některých oblastech i přímého lovu člověkem pro maso.[6] Na kambodžském jezeře Tonlésap je orel šedohlavý patrně potravně závislý na vodních hadech, kteří bývají místními obyvateli nadměrně loveni na maso a prodej pro zpracování na krmivo pro akvarijní ryby.[6][8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ HORSFIELD, Thomas. XIV. Systematic Arrangement and Description of Birds from the Island of Java. S. 136. Transactions of the Linnean Society of London [online]. 1821 [cit. 2023-08-16]. Roč. 13, s. 136. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Ferguson-Lees 2001, s. 114.
  5. ↑ a b Ferguson-Lees 2001, s. 411.
  6. ↑ a b c d e Icthyophaga ichthyaetus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T22695163A116996769.en. 
  7. ↑ a b c d e CLARK, William S.; KIRWAN, Guy M.; CHRISTIE, David. Gray-headed Fish-Eagle (Haliaeetus ichthyaetus), version 1.1. Birds of the World. 2023. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. DOI 10.2173/bow.gyhfie1.01.1. (anglicky) 
  8. ↑ How the world’s largest snake hunt hurts Southeast Asia's biggest lake. Animals [online]. 2018-10-17 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ TINGAY, Ruth E.; NICOLL, Malcolm A. C.; VISAL, Sun. STATUS AND DISTRIBUTION OF THE GREY-HEADED FISH-EAGLE (ICHTHYOPHAGA ICHTHYAETUS) IN THE PREK TOAL CORE AREA OF TONLE SAP LAKE, CAMBODIA. Journal of Raptor Research. 2006-12, roč. 40, čís. 4, s. 277–283. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. ISSN 0892-1016. DOI 10.3356/0892-1016(2006)40[277:SADOTG]2.0.CO;2. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj