Opodeldok

Opodeldok (Linimentum saponato-camphoratum, Československý lékopis 3, v Českém lékopise 2005 není uveden) je balzám dříve používaný jako derivans, tedy lokálně dráždivá látka, zejména při bolestech kloubů.

Původ názvu

Jméno opodeldoc pochází od Paracelsa, údajně jde o zkratku středověkých latinských názvů použitých aromatických rostlin. Paracelsem publikovaný recept se stal základem pro mnoho variant.

Opodeldok v literatuře

Dnes je opodeldok známý především díky tomu, že si jím mazal revmatické klouby Josef Švejk v románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.^[1]

Přípravek zmiňují i další autoři přelomu 19. a 20. století, Ignát Herrmann (U snědeného krámu)^[2] či Mór Jókai (Ubozí boháči).^[3]

Objevuje se i ve filmu Adéla ještě nevečeřela (Oldřich Lipský, 1977). Květuška (Naďa Konvalinková) jím má namazat záda pana profesora Bočka (Ladislav Pešek).

Složení

Pro přípravu 1 kg opodeldoku předepisoval Československý lékopis 3 následující složení:

medicinální (sodné) mýdlo (sapo medicinalis), 50 g
ethylalkohol 95%, 800 g
voda, 70 g
kafr, 20 g
čpavek
levandulová silice
rozmarýnová silice

Odkazy

Reference

↑ Osudy dobrého vojáka Švejka..., s. 5 a 30 [online]. A. Sauer, J. Čermák [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
↑ HERRMANN, Ignát. U snědeného krámu, s. 144 [online]. Praha: SNKL, 1955 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
↑ JÓKAI, Mór. Ubozí boháči, s. 11 [online]. František Borový, 1923 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.