Ondřejov (Pláně)

Ondřejov
Náves
Náves
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Pláně
Okres Plzeň-sever
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°58′ s. š., 13°20′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 42 (2021)[1]
Katastrální území Ondřejov nad Střelou (1,48 km²)
PSČ 331 01
Počet domů 21 (2021)[2]
Ondřejov
Ondřejov
Další údaje
Kód části obce 121428
Kód k. ú. 721425
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřejov je vesnice, část obce Pláně ve střední části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží 4,5 kilometru severozápadně od Plas. Katastrální území Ondřejov nad Střelou měří 147,88 ha.

Ondřejov sousedí na severovýchodě s Mladoticemi, na jihozápadě s Pláněmi a na severozápadě s Křečovem. Ondřejov od Mladotic dělí především hluboké údolí řeky Střely a od Křečova neméně hluboké údolí říčky Chladné. V okolí Ondřejova je mnoho rekreačních chat soustředěných okolo silnice vedoucí na Mladotice.

Název

Vesnice je pojmenována po svém zakladateli, kterým byl opat plaského kláštera Ondřej Trojer. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Ondržegow (1785) a Ondřejow (1838).[3]

Historie

Okolní krajina byla osídlena již v pravěku. V blízkosti vesnice se stávala dvě eneolitická sídliště. První sídliště se nachází na břidlicovém hřbetu nad soutokem Střely a bezejmenného potoka asi jeden kilometr jihovýchodně od vesnice.[4] Bylo osídleno lidem chamské kultury a opevněno příkopem s náznakem valu.[5] Druhé sídliště bývalo na ostrožně nad soutokem Střely s Chladnou. Nalezené keramické střepy neumožnily přesnější datování, ale podle charakteru lokality bylo osídleno nejspíše v eneolitu.[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1681.[6] Opat Ondřej Trojer na konci 17. století založil novou ves nedaleko lokality zaniklé středověké vsi Ozřany, ves dostala jméno po svém zakladateli.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 155 obyvatel (z toho 79 mužů) československé národnosti, z nichž bylo 94 římských katolíků, 24 členů církve československé a 37 lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 ve vsi žilo 128 Čechoslováků: 75 římských katolíků, 24 členů církve československé a 29 lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 147 131 135 148 166 155 128 79 72 63 72 55 54 44 42
Počet domů 22 23 24 24 24 26 26 27 27 21 18 20 20 16 21

Obecní správa

Při sčítání lidu v roce 1869 Ondřejov byl osadou obce Štichovice v okrese Kralovice. V letech 1880–1959 byl osadou obce Křečov, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy. Od 1. ledna 1960 do 31. prosince 1985 byl částí obce Pláně v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1992 byl částí města Plasy v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1993 je opět částí obce Pláně v okrese Plzeň-sever.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Ondřejov, s. 275. 
  4. ↑ a b BAŠTOVÁ, Dara. Vývoj pravěkého osídlení v povodí Střely. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVI, čís. 2, s. 163. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Ondřejov, s. 226. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 318. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 397. 

Externí odkazy

Zdroj