Oleg Malevič

Oleg Michajlovič Malevič
Narození 24. června 1928
Petrohrad
Úmrtí 13. června 2013 (ve věku 84 let)
Povolání spisovatel a překladatel
Stát RuskoRusko Rusko
Témata bohemistika a literární překlad
Ocenění Premia Bohemica (1998)
Artis Bohemiae Amicis (2009)
Gratias Agit (2011)
Manžel(ka) Viktorija Alexandrovna Kamenská
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oleg Michajlovič Malevič (rusky Олег Михайлович Малевич; 24. června 1928 Leningrad, SSSR – 13. června 2013) byl ruský básník a překladatel, oceněný za své překlady z češtiny cenou Premia Bohemica (společně se svou ženou Viktorií Kamenskou) v roce 1998.

Životopis

V letech 1932–1934 žil s rodiči ve Francii, v letech 1935–1936 žili v Moskvě, kde byl otec v roce 1936 zatčen a zemřel ve vězení (po smrti rehabilitován). Oleg se s matkou vrátil do Leningradu, odkud během blokády v roce 1942 museli uprchnout a vrátili se až v roce 1944, aby mohl dokončit školu.

Po válce O. Malevič vystudoval bohemistiku na leningradské univerzitě a více než půl století se spolu s manželkou Viktorií Kamenskou, kterou si vzal za manželku v roce 1951,[1] věnoval české literatuře a její propagaci v Rusku. Kromě více než tří stovek literárněvědných studií, článků a předmluv vydal několik knižních publikací. V češtině vyšly knihy Bratři Čapkové (1999) a Osobitost české literatury (2009), která obsahuje studie, úvahy a eseje přinášející řadu objevných pohledů na vztahy mezi ruskou a českou literaturou konce 19. a první poloviny 20. století.

Objektem Malevičova vědeckého i překladatelského zájmu byli zejména T. G. Masaryk, Karel a Josef Čapkové, Vladislav Vančura, Karel Poláček, Jaromír John, Karolina Světlá, Ivan Olbracht, Fráňa Šrámek, Jiří Voskovec a Jan Werich, Pavel Kohout a další. Podrobně se zabýval rovněž literární činností ruských emigrantů žijících v meziválečném Československu a jejich vlivu na českou literaturu.

V roce 1998 obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy, byl nositelem mnoha českých vyznamenání, naposledy byl vyznamenán z rukou českého ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga cenou Gratias Agit za rok 2011,[2] udělovanou Ministerstvem zahraničních věcí ČR za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. V roce 1995 spolu s petrohradskou bohemistkou Irinou Makarovnou Poročkinovou založil Společnost bratří Čapků v Petrohradě pod patronátem konzulátu ČR. Byl čestným členem Společnosti bratří Čapků v Praze, členem Společnosti F. X. Šaldy a Společnosti Otokara Březiny. Definitivně své bohemistické úsilí završil redakcí souborného vydání Březinových básní a esejů v ruských překladech.

Výběrová bibliografie Olega Maleviče

1. Knihy

  • Ranneje tvorčestvo Karela Čapeka. (Avtoreferat dissertacii na soiskanije učjonoj stepeni kandidata filologičeskich nauk.) Leningrad : Izdateľstvo LGU, 1964, 20 s.
  • Karel Čapek. Kritiko-biografičeskij očerk. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1968, 208 s. (druhé rozšířené vydání tamtéž 1989, 304 s.).
  • Vladislav Vančura. Kritiko-biografičeskij očerk. Leningrad : Chudožestvennaja literatura. Leningradskoje otdělenije, 1973, 200 s.
  • Pešechod. Stichi 1947–1987 godov. Leningrad : RTPLIJAF, 1991, 105 s.
  • Bratři Čapkové. Přel. Hana Štěpánková. Praha : Ivo Železný, 1999, 200 s.
  • Osobitost české literatury. Praha,Malvern, 2009.344 s.
  • Meždu dvumja pocelujami. Pamjati Viktorii Kamenskoj. Sankt-Peterburg, Rostok, 2009.64 s.

2. Překlady

Z češtiny:

  • Kohout, P. Chorošaja pesňa. Spoluautoři L. S. Druskin, I. V. Ivanov, V. A. Kamenskaja. Moskva : Iskusstvo, 1957.
  • Šramek, F. Mes’ac nad rekoj. Spoluautor I. V. Ivanov. Moskva : VUOAP, 1958.
  • Pujmanová, M. Pacientka doktora Gegeľa. In táž. Sočiněnija v pjati tomach. D. 4. Moskva : GICHL, 1961, s. 179–324.
  • Cynybuľk, V. Priključenija Kaima, afrikanskogo maľčika. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : VUOAP, 1961.
  • Ivanov, M. Lenin v Prage. Moskva : Gospolitizdat, 1963.
  • Polaček, K. Javrejskije rasskazy. In týž. Karuseľ. Nas bylo pjatěro. Moskva – Leningrad : Chudožestvennaja literatura, 1965, s. 82–107.
  • Polaček, K. Edudant i Francimor. Moskva : Detskaja literatura, 1967.
  • Bartľ, S. Atom v Arktike. Leningrad : Gidrometeoizdat, 1967.
  • Oľbracht, I. Putěšestvije za poznanijem. Strana Sovětov 1920 goda. Moskva : Mysľ, 1967.
  • Čapek, K. Skandaľnaja afjora Jozefa Goloušeka. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Inostrannaja literatura, 1967, č. 9, s. 173–192. (Též in týž. Sobranije sočinenij v semi tomach. D. 7. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1977, s. 7–36.)
  • Gofman, O. Poběg. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Kostěr, 1968, č. 4, s. 38–47, č. 5, s. 25–31, č. 6, s. 30–37.
  • Plachta, J. Amina semji Pučalkovych. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Leninskije iskry, 1971, č. 54–65, 67–69, 71–77. (Též in Uraľskij sledopyt, 1976, č. 9, s. 52–76.)
  • Stingl, M. Indejci bez tomagavkov. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Progress, 1971. (Druhé, doplněné vydání 1978)
  • Světlaja, K. Seľskij roman. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In táž. V gorach Ještěda. Leningrad : Chudožestvennaja literatura, 1972, s. 21–204.
  • Oľbracht, I. Udivitěľnaja družba aktera Jeseniusa. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Majerova, M. – Olbracht, I. Izbrannoje. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1973, s. 189–418.
  • Oľbracht, I. Vospominanija. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1973, s. 601–602.
  • Vamberk, F. F. Odinnadcataja zapověď. Spoluautor I. V. Inov. Moskva : VUOAP, 1973.
  • Čapek, K. Adam-tvorec. Spoluautor I. V. Inov. In týž. Sobranije sočinenij v cemi tomach. D. 4. Moskva : Chudožestvennaja literatura, 1976, s. 357–444.
  • Jilek, J. Silvestr. In Dramaturgija Čechoslovakii. Moskva : Iskusstvo, 1976, s. 567–622.
  • Pytlik, R. Gašek. Moskva : Molodaja gvardija, 1977.
  • Čapek-Chod, K. M. Dar svjatogo Floriana. In Češskije jumorističeskije povesti. Leningrad : Chudožestvennaja literatura, 1978, s. 25–132.
  • Stingl, M. Tajny indějskich piramid. Moskva : Progress, 1977.
  • Vichra, J. Moja appasionata. Inostrannaja literatura, 1983, č. 11, s. 3–8.
  • Stingl, M. Pokloňajuščijes’a zvězdam. Po sledam isčeznuvšich peruanskich gosudarstv. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Progress, 1983.
  • Šramek, F. Mesjac nad rekoj. Spoluaotor I. V. Nov; Vančura, V. Učitěľ i učenik. In Češskaja i slovackaja dramaturgija pervoj poloviny 20 veka. D. I. Moskva : Iskusstvo, 1985, s. 227–304.
  • Voskovec J. – Werich, J. Cezar. Spoluautor I. V. Inov. In Češskaja i slovackaja dramaturgija pervoj poloviny 20 veka. D. II, s. 245–316.
  • Zbavitěľ, D. Odno žarkoje indijskoje leto. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Nauka, 1986.
  • Fišerová, D. Čas meždu psom i volkom. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : VAAP, 1989. (Druhé vydání: Sufljor, 1996, č. 2, s. 72–142.)
  • Riga, B. Směna kapitanov. In týž. Koňok Rin. Směna kapitanov. Moskva : Dětskaja litěratura, 1989, s. 103–191.
  • Neizvěstnyj Karel Čapek. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Voprosy literatury, 1990, č. 3, s. 266–278.
  • Kratochvil, M. V. Jevropa v okopach. In týž. Jevropa kružilas’ v vaľse. Jevropa v okopach. Leningrad : Chudožestvennaja literatura, Leningradskoje otdělenije, 1990, s. 262–443.
  • Stingl, M. Tainstvennaja Polinezija. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Nauka, 1991. 224 s.
  • Čapek, K. Pis’ma iz buduščego. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Krokodil, 1991, č. 9, s. 13–14.
  • Topoľ, J. Golosa ptic. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Moskva : Kuľtura, 1991. 78 s. (Též in Sufljor, 1996, č. 2, s. 26–71.)
  • Gavel, V. Slovo o slove. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Vsemirnoje slovo, 1991, č. 1, s. 3–6.
  • Petiška, E. Golem. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Praha : Martin, 1997.
  • Klima, I. „Iz esse ,Sovremennyj apokalipsis Karela Čapeka‘“. In Praga–Sankt-Peterburg. 1998.

Ježegodnik Obščestva braťjev Čapek. Sankt-Peterburg, 1998, s. 9–14.

  • Petiška, E. „Mify drevnego Egypta“. „Mify drevnej Mezopotámii“. „Mify drevnego Izraiľa“. „Evropa“. „Kadm“. „Nioba“. „Dedal i Ikar“. „Tesej“. „Meleagr“. „Orfej“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Mify drevnego mira. Sankt-Peterburg : Světľačok, 2001, s. 5–174, 312–319, 340–362.
  • Masarik, T. G. Rossija i Jevropa. D. 3. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Sankt-Peterburg : Izdatěľstvo RCHGI, 2003.
  • Birinskij, L. „Chorovod masok“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Baltijskije sezony, č. 10, 2004, s. 104–131.
  • Malkina, I. J. „Ja byla Kolinoj babuškoj“. Baltijskije sezony, č. 10, 2004, s. 233–245.
  • Čapek, K. Pis’ma iz buduščego. (Neizvěstnyj Karel Čapek). Spoluautoři V. A. Kamenskaja – I. V. Inov – V. A. Martěmjanovová. Sankt-Peterburg : Globus, 2005.
  • Iz věka v věk. Češskaja poezija. Spoluautoři M. Pismennen, V. Širokovová, E. Vichrevová, A. Bessmertná, S. Mnacakanjan, S. Glovjuk, J. Šepoťjevová, B. Sluckij, V. Kamensksjs, A. Babrakov-Timoškin, O. Lukovová, N. Rumarčuk, J. Gluško, M. Gubinová, O. Paňkinová, V. Kuprejanov, D. Valentinovová, O. Prodan, A. Voľnovová, J. Rejn, M. Šostinová. Moskva : Pranat, 2005. (Druhé vzdání 2007)
  • Kogout, P. Takaja ľubov’. Spoluautoři V. A. Kamenskaja – V. D. Savickij. Sankt-Peterburg : Aleteja, 2007.

Ze slovenštiny :

  • Chalupka, J. Kocurkovo, ili Kak nam v durakach ne ostaťs’a. Spoluautor V. D. Savickij. In Klassičeskaja dramatutgija stran narodnoj demokratii. D. I. Moskva : Iskusstvo, 1955, s. 493–570.
  • Chrobák, D. Drakon vozvraščajets’a. Moskva : Progress, 1967. 127 s.
  • Zamarovskij, V. Tajny chettov. Spoluautorka I. M. Poročkinová. Moskva : Nauka, 1968. (Druhé vydání: Moskva : Veče, 2000.)
  • Beňo, J. „Vtoroj semestr“. In Sovremennaja čechoslovackaja pověsť. 70-yje gody. Moskva : Progress, 1979, s. 193–312.
  • Zamarovskij, V. Ich Veličenstva piramidy. Moskva : Nauka, 1981. (Druhé vydání 1986)
  • Andruška, P. „Izbrannoje obščestvo“. In Sovremennyj čechoslovackij detektiv. Moskva : Raduga, 1990, s. 151–339.
  • Rufus, M. Čtěnije po ladoni. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Sank-Peterburg : Akademičeskij projekt, 2000.
  • Karvaš, P. Tajna sfinksa. Spoluautoři V. A. Kamenskaja – V. D. Savickij. Sankt-Peterburg : Globus, 2004.
  • Iz věka v věk. Slovackaja poezija. Spoluautoři N. Švedovová, S. Glovjuk, A. Bessmertná, M. Pismennen, N. Gorlovová, J. Isajevová, A. Gerasimov, D. Anisimovová, N. Timkinová, S. Mnacakanjan, J. Tambovcevová-Širokovová. Moskva : Pranat, 2006.

3. Studie v časopisech a sbornících

  • „Karel Čapek i Alexej Tolstoj. A. N. Tolstoj v Čechoslovakiji“. Spoluautor Z. G. Minc. Učenyje zapiski Tartuskogo universiteta, sekcija filologii, 1958, č. 65, s. 120–164, 204–214.
  • „Znalosti ruskej predrevolučnej společnosti o živote a činnosti Ľudovíta Štura“. In Z dejin československo-slovanských vzťahov. Díl 2. Bratislava, 1959, s. 339–386.
  • „Novoje o Karele Čapeke. Vestnik Leningradskogo universiteta, serija jazyka i literatury, 1961, č. 3, s. 92–105.
  • „Puť Karela Čapeka k realizmu“. In Razvitije realizma v slavjanskich stranach, Leningrad : Izdateľstvo LGU, 1962, s. 38–57.
  • „Továrna na Absolutno po 40 letech čili Utopie a dějiny“. Česká literatura, 1962, č. 3, s. 365–369.
  • „Karel Čapek i Rossija“. In Vsesojuznaja konferencija po slavjanskoj filologii 17–22 dekabr’a 1962 g. Leningrad : Izdateľstvo LGU, 1963, s. 30–31.
  • „Karel Čapek i kino“. Iskusstvo kino, 1965, č. 1, s. 124.
  • „Karel Čapek i Rossija“. Voprosy literatury, 1965, č. 7, s. 86–96.
  • „Kompozice a chronologie vzniku knihy K. Čapka Boží muka“. In Krkonoše. Podkrkonoší. Trutnov, 1966, s. 234–244.
  • „Langer František“. In Kratkaja literaturnaja enciklopedija. Díl 4. Moskva : Sovětskaja enciklopedija, 1967, s. 24.
  • „Literaturoveděnje v Čechoslovakiji“. Tamtéž, s. 356–357.
  • „Úloha literární tradice v knize Karla Čapka Boží muka. Boží muka a ruský realismus“. Přel. Renata Štindlová. Česká literatura, 1967, č. 2, s. 131–142.
  • „Jan Neruda i F. M. Dostojevskij“. In Češsko-russkije i slovacko-russkije literaturnyje otnošenija, Moskva : Nauka, 1968, s. 300–322, 449–453.
  • „Jindržich Gonzl“. In Teatraľnyj kalendar’ 1969. Leningrad : Iskusstvo. Leningradskoje otdělenije, 1968.
  • „Naš Gašek“. Spoluautorství V. D. Savickij. Něva, 1971, č. 5, s. 192–197.
  • „Ešte jedno stretnutie s Jozefom Makom“. Slovenské pohľady, 1971, č. 10, s. 53–59.
  • „Vývoj stylu raných próz Karla Čapka“. Česká literatura, 1971, č. 5–6, s. 409–427.
  • „Z vančurovských marginálií“. Literární měsíčník, 1972, č. 1, s. 56–61.
  • „F. Šramek, S. Neuman, O. Scheinpflugova, V. Dyk“. In Teatraľnyj kalendar’ 1974. Leningrad : Iskusstvo. Leningradskoje otdělenije, 1973, s. 14–16, 87–89, 169–170, 188–189.
  • „Vančura známý a neznámý“. Česká literatura, 1974, č. 3, s. 231–251.
  • „Milan Rufus“. Inostrannaja literatura, 1974, č. 10, s. 31–32.
  • „Pavel Kojš“. Inostrannaja literatura, 1976, č. 3, s. 38–39.
  • „Jozef Gora i Boris Pasternak“. Spoluautorství J. V. Pasternak. Voprosy literatury, 1979, s. 177–187.
  • „Z archivu badatele. Korespondence o Karlu Čapkovi“. Sovětská literatura, 1980, č. 2, s. 147–164.
  • „V poiskach korněj“. Voprosy literatury, 1981, č. 11, s. 68–75.
  • „Od scénáře k románu. (K devadesátému výročí narození Vladislava Vančury)“. Sovětská literatura, 1981, č. 6, s. 138–145.
  • „100 let so dňa otkrytija (1883) pražskogo Nacionaľnogo teatra“. In Teatraľnyj kalendar’ 1983. Leningrad : Iskusstvo. Leningradskoje otdělenije, 1982, s. 156–158.
  • „O národní osobitosti české prózy“. Literární měsíčník, 1986, č. 1, s. 108–112.
  • „Wolkrova cesta k ruskému sovětskému čtenáři“. Štafeta, 1986, č. 1, s. 3–8.
  • „,Literární snění‘ F. X. Šaldy a V. G. Bělinského“. Česká literatura, 1986, č. 4, s. 307–323.
  • „O Josefu Čapkovi spisovateli“. Literární měsíčník, 1987, č. 3, s. 56–59.
  • „F. X. Šalda a Karel Čapek (Smysl jednoho literárního sporu)“. Česká literatura, 1987, č. 5–6, s. 451–486.
  • „Od deníku k epopeji“. Literární měsíčník, 1987, č. 9, s. 101–106.
  • „F. X. Šalda a Karel Čapek“. Literární měsíčník, 1988, č. 3, s. 56–59.
  • „O správných zásadách a šťastných výjimkách“. Acta universitatis Carolinae. Philologica 1–3. 1986. Translatologica II. I. část. Praha : Universita Karlova, 1988, s. 85–104.
  • „Několik málo známých stránek z veřejné biografie Karla Čapka“. Slavica Pragensia XXXIII. Karel Čapek. 1988. Praha : Univerzita Karlova, 1989, s. 97–110.
  • „Fenomen Bogumila Grabala. Obzor“. Sovremennaja chudožestvennaja literatura za rubežom, 1989, č. 4, s. 109–115.
  • „S básnířkou o překladu a nejen o něm“. Kmen, 1989, č. 24, s. 8.
  • „Jesli pisateľ ispytyvajet potrebnosť v organizacii, značit čto-to ne v poriadke“. Spoluautorství V. A. Kamenskaja. Leningradskij literator, 1990, č. 8 (13), s. 5.
  • „Veščije ,sny‘ Ludvika Vaculika. Obzor. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Sovremennaja chudožestvennaja literatura za rubežom, 1990, č. 5, s. 79–82.
  • „K reabiletacii ,pražskoj vesny‘ v literaturověděnii“. Spoluautor B. F. Jegorov. Československá rusistika, 1990, č. 3, s. 129–135.
  • „K stému výročí narození Karla Čapka“. In Karel Čapek. Sborník příspěvků z národní konference k stému výročí autorova narození. Hradec Kralové 10.–11. ledna 1990. Hradec Králové : Státní vědecká knihovna, 1990, s. 37–41.
  • „Čudo vernogo ugadanija. K 100-letiju so dňa rožděnija Karela Čapeka“. Sovětskaja kuľtura, 1990, č. 2, s. 16.
  • „Sto let nazad…“ Slovo, 1990, č. 2, s. 7.
  • „Čto nam ostavil Jan Skácel“. Inostrannaja literatura, 1990, č. 11, s. 65–66.
  • Lubomír Tomek. Kříž Jidašův. In: Diapazon. 1991, N 2, s. 171 – 174.
  • „Točno golyj v ternovnike…“ Něva, 1991, č. 1, s. 161.
  • „I togda my sojdems’a op’ať na zemle ili net–ne poňať…“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Literator, 1991, č. 5 (59), s. 7.
  • „Sčastlivaja suďba pisateľa. Ivan Klima“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Diapazon, 1991, č. 1, s. 156–161.
  • „Saga o Danni Smiržickom. Obzor romanov J. Škvorečkovo“. Diapazon, 1991, č. 2, s. 166–171.
  • „Pavel Kogout borets’a s angelami“. Diapazon, 1991, č. 3, s. 123–127.
  • „Opaľnaja poetičeskaja próza (J. Gruša, A. Kliment, E. Brabcova)“. Diapazon, 1991, č. 4, s. 132–138.
  • „Druhé stvoření světa. (Adam Stvořitel bratří Čapků)“. Proměny (New York), 1991, č. 4, s. 117–126.
  • „Iz emigrantskoj prózy I. Obzor. (Z. Salivarova, J. Beneš, V. Tršešňak)“. Diapazon, 1992, č. 1, s. 135–140.
  • „Z emigrantskoj prózy II. Obzor. (E. Hostovskij, J. Kovtun, N. Terleckij)“. Diapazon, 1992, č. 2–3, s. 210–215.
  • „Jan Mukařovský a ruská sovětská literární věda v šedesátých až osmdesátých letech“. Česká literatura, 1992, č. 2–3, s. 300–310.
  • „Karel Poláček a Rusko“. Kritický sborník, 1992, č. 2, s. 7–11.
  • „Karel Poláček a Rusko, Karel Poláček v Rusku“. In Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním. Karel Poláček 1892–1992. Záznam sympozia ke stému výročí narození Karla Poláčka. Praha–Rychnov nad Kněžnou, 1992, s. 194–201.
  • „Poetičeskoje nasledije Valerija Didenko i problemy istorii neoficiaľnoj literatury“. In Blokovskij sborník XII. Tartu : Tartuskij universitet. Kafedra russkoj literatury, 1993, s. 212–226.
  • „Blok v Čechoslovakii“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Literaturnoje nasledstvo 92. Aleksandr Blok. Novyje materialy i issledovanija. Kniga p’ataja. Moskva : Nauka, 1993, s. 454–542.
  • „Česká literatura v současném Rusku“. Literární noviny, 1993, č. 6, s. 6.
  • „Roman Jakobson v Čechoslovakii“. In Jevrei v kuľture russkogo zarubežja. Sbornik statej, publikacij, memuarov i esse 1919–1939 gg. Vypusk 2. Ierusalim : Izdateľ i sostaviteľ M. Parchomovskij, 1993, s. 65–90.
  • „Roman Jakobson a Československo“. Literární noviny, 1993, č. 46, s. 6. (Též in Morávková, A. Roman Jakobson. Z korespondence. Praha–Litomyšl : Paseka, 1997, s. 121–127.)
  • „Próza Jana Trefuľki“. Diapazon, 1993, č. 1, s. 117–121.
  • „Otokar Bržezina“. Diapazon, 1993, č. 1, s. 223–224.
  • „Ferdinand Peroutka – prozaik i dramaturg“. Diapazon, 1994, č. 2, s. 73–77.
  • „Svidětěľstvo ob epoche boľšogo tetroda“. Diapazon, 1993, č. 3–4, s. 83–89.
  • „Romany Jaroslava Putíka“. Diapazon, 1993, č. 3–4, s. 56–60.
  • „Jirži Gaussman“. Diapazon, 1993, č. 3–4, s. 191.
  • „,Povesť‘, ,rasskaz‘, ,novella‘ v češskoj terminologičeskoj interpretacii. In Litteraria humanitas. Genologické studie II. Brno : Masarykova univerzita, fakulta filosofická, 1994, s. 315–322.
  • „Jaroslav Vrchlickou“. Diapazon, 1994, č. 2, s. 240.
  • „Tri žizni i tri ľubvi Marca Slonima“. In Jevrei v kuľture russkogo zarubežja III. Ierusalim : M. Parchomovskij, 1994, s. 73–100.
  • „Dva divadla na Fontánce“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. Svět divadla, 1994, č. 3, s. 104–112.
  • „Vokrug Skita (Po materialam rukopisnogo otděla Instituta russkoj literatury [Puškinskij dom] v Sankt-Petěrburge)“. In Russkaja, ukrajinskaja i bělorusskaja emigracija v Čechoslovakii meždu dvum’a vojnami. Rezuľtaty i perspektivy provedennych issledovanij. Fondy Slavjanskoj biblioteki i pražskich archivov. Praha : Národní knihovna ČR, 1995, s. 221–229.
  • „Iz slovackoj poezii“. Diapazon, 1995, č. 1, s. 226.
  • „Bratři Čapkové mezi Hitlerem a Stalinem“. Literární noviny, 1995, č. 21, s. 16.
  • „Bratja Čapek meždu Gitlerom i Stalinom“. Čas pik, 1995, č. 142 (413), s. 14.
  • „Preklad poézie ako osobitný druh literatury alebo šest paradoxov básnického prekladu“. Slovak review, 1995, č. 1, s. 3–10.
  • „Žánrové zvláštnosti českého románu ve světle poetiky Romana Jakobsona“. Svět literatury, 1995, č. 9, s. 78–84.
  • „Poljot let. Vospominanija literatorov. Obzor“. Diapazon, 1995, č. 1, s. 128–137.
  • „Daniela Hodrová – teoretik i praktik romana“. Diapazon, 1995, č. 1, s. 137–143.
  • „Karel Poláček a problém národní specifičnosti“. In O Karlu Poláčkovi a jiných. Sborník příspěvků ze sympozia Karel Poláček a historie židovské kultury ve východních Čechách. Rychnov nad Kněžnou, 995, s. 110–119.
  • „Ladislav Mňačko : zapozdalyj nekrolog“. Diapazon, 1995, č. 2, s. 45–52.
  • „Česká a ruská literatura 20. století. (Paralely a konfrontace.)“. In Světová literárněvědná bohemistika II. Úvahy a studie o české literatuře. Materiály z I. Kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Praha : Edice K. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 1995, s. 639–647.
  • „O vzájemném vztahu bratří Čapků“. Literární noviny, 1996, č. 1, 2, 3, 4, 5, s. 16.
  • „O někotorych osobennosťach češskogo romana 20-ch–30-ch godov 20 věka v světě poetiky Romana Jakobsona“. In Litteraria humanitas IV. Brno : Masarykova univerzita, 1996, s. 495–509.
  • „T. G. Masarik, braťja Čapek i Rossija“. In T. G. Masarik i Rossija. Razvernutyje tezisy dokladov meždunarodnoj naučnoj konferencii. Sankt-Peterburg : Institut „Otkrytoje obščestvo“. Obščestvo braťjev Čapek v Sankt-Peterburge. Sankt-Peterburgskaja Associacija meždunarodnogo sotrudničestva. Sankt-Peterburgskaja Associacija druzej Čechii i Slovakii, 199, s. 66–72.
  • „Literární proces v pojetí R. O. Jakobsona, J. Mukařovského a J. M. Lotmana“. Svět literatury, 1997, č. 14, s. 1–11.
  • „První etapa mé cesty po stopách bratří Čapků“. Zpravodaj SBČ, 1997, č. 36, s. 49–52. (Též Šedesát let Společnosti bratří Čapků 1947–2007. Praha : Společnost bratří Čapků, 2007, s. 81–84.)
  • „K voprosu o suďbě akmeizma (Pereklička Peterburga, Moskvy, Pragi i Pariža)“. In Vzajimosv’azi i vzajimovlijanije russkoj i evropejskoj literatur. Tezisy dokladov na meždunarodnoj konferencii. Sankt Peterburg : Izdateľstvo S.–Peterburgskogo universiteta, 1997, s. 85–86.
  • „T. G. Masaryk a Karel Čapek“. Zpravodaj SBČ, 1998, č. 37, s. 29–45.
  • „O dopisech T. G. Masaryka K. Čapkovi“. Čas, 1998, č. 27, s. 6–7.
  • „T. G. Masaryk, Karel Čapek a problém českého universitního vzdělání“. Literární noviny, 1998, č. 25.
  • „Vokrug ,Skita‘“. In Ježegodnik rukopisnogo otděla Puškinskogo doma. 1994. Sankt-Peterburg : Akaděmičeskij projekt, 1998, s. 175–247.
  • „Karel Poláček a teoretické koncepce komična“. In Lidové noviny a Karel Poláček. Sborník příspěvků ze sympozia Lidové noviny a Karel Poláček. Boskovice : Albert, 1998, s. 18–23.
  • „O vzájemném vztahu bratří Čapků“. In Josef Čapek. 1887–1945. Sborník příspěvků ze sympozia. Městský úřad v Hronově, 1998, s. 75–83.
  • „Milan Kundera a česká literární tradice“. In Pocta 650. výročí založení Univerzity Karlovy v Praze. Sborník. Díl I. Praha, 1998, s. 85–91.
  • „Mrtvý předchůdce nebo mrtvý rival?“. Svět literatury, 1999, č. 17, s. 118–122.
  • „Z dopisů T. G. Masaryka Karlu Čapkovi“. Literární noviny, 1999, č. 12, s. 8–9.
  • „Společnost bratří Čapků v Petrohradě“. Český dialog, 1999, č. 3, s. 10–11.
  • „Diela Vojtecha Zamarovského a jich ohlas v Rusku“. In Život a dielo Vojtecha Zamarovského. Zborník prednášok z odborného seminára venovaného 80. narodeninám spisovateľa, publicistu a bádateľa. Trenčín 1. 10. 1999. Trenčín : Mesto Trenčín, Mestské kultúrne stredisko Trenčín a Trenčianské osvetové stredisko Trenčín, 1999, s. 23–26.
  • „Ztracené dopisy Karla Čapka“. Zpravodaj SBČ, 2000, č. 39, s. 14–26.
  • „Češskij roman: Karel Čapek i Oľga scheinpflugová“. Něva, 2000, č. 1, s. 172–173.
  • „Dialog o židovském osudu. Postskriptum“. Svět literatury, 2000, č. 19, s. 34–56.
  • „K voprosu o roli A. L. Bema v russkoj kuľture pervoj poloviny 20 věka. (A. L. Bem v pražskom „Skitě“.)“. In Zarubežnaja Rossija. 1917–1939. Sankt-Peterburg : Jevropejskij dom, 2000, s. 308–314.
  • „T. G Masaryk: F. M. Dostojevskij, Rossija, Evropa“. Spoluautoři M. A. Aramova – E. G. Zadorožňuk. Voprosy filosofii, 2000, č. 11, s. 68–75.
  • „Peter Karvaš izdaleka i vblizi“. Spoluautorka V. A. Kamenskaja. In Peter Karvaš: Spriaznení duchom. Spomienky na Petra Karvaša. Banská Bystriica : Fakulta humanitných vied. Univerzita Mateja Bela, 2000, s. 119–124.
  • “O klasickém období české literatury“. In Česká literatura na konci tisíciletí I. Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Praha : Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2001, s. 359–367.
  • „A. L. Bem ob emigrantskoj i sovětskoj literature“. In Fakty i versii. Kniga III. Russkoje zarubežje : politika, ekonomika, kuľtura. Sankt-Peterburg : Sankt-Peterburgskij meždunarodnzj institut menedžmenta, 2002, s. 109–118.
  • „T. G. Masaryk a Karel Čapek: Vztah k ruské literatuře“. In TGM, Rusko a Evropa. Dílo–Vize –Přítomnost. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Praha : Masarykův ústav AV ČR, 2002, s. 107–115.
  • „České osvícenské a romantické tradice a T. G. Masaryk“. Tvar, 2002, č. 15, s. 8–9.
  • „O literaturnom processe v ponimanii R. O. Jakobsona, J. Mukaržovskogo i Ju. M. Lotmana“. Reaľnosť i subjekt, 2002, č. 4, s. 45–49.
  • „Ilja Erenburg a česká avantgarda“. Svět literatury, 2002, č. 23–24, s. 61–77.
  • „Čapkovy dopisy Olze Scheinpflugové a Čapkovo dílo“. Zpravodaj SBČ, 2003, č. 42, s. 25–27.
  • „Slovackije stranicy. Ot sostaviteľa“. Něva, 2003, č. 10, s. 56–57.
  • „Ještě jednou o Švejkovi, aneb Byl Hašek modernista?“. Přel. Hana Štěpánková – Jaroslav Tichý. Česká literatura, 2003, č. 3, s. 328–341.
  • „Tomaš Garrig Masarik i russkaja literatura“. Spoluautor B. F. Jegorov. In Masarik, T. G. Rossija i Jevropa. Tom 3. Sankt-Peterburg : Izdateľstvo RCHGI, 2003, s. 470–514.
  • „Tomaš Garrig Masarik : žizň, dělo, učenice“. Spoluautoři M. A. Aramova – E. G. Lavrik. In Masarik, T. G. Rossija i Jevropa. Tom II. Sankt-Peterburg : Izdateľstvo RCHGI, 2004, s. 588–655.
  • „Viktorija Kamenskaja i Čechija“. In Praga–Sankt-Peterburg. Ježegodnik Obščestva bratjev Čapek. 2002–2003. Sankt-Peterburg : Globus, 2004, s. 50–57.
  • „Bibliografičeskij ukazateľ rabot V. A. Kamenskoj“. Tamtéž, s. 57–67.
  • „Sam i sobytije i letopisec. Ob Igorě Inově“. Tamtéž, s. 68–74. (Též in Sankt-Peterburgskij Universitet, 2004, č. 27–28, s. 29–31.)
  • „O Otokaru Březinovi“. In Otokar Březina. 2003. Materiály ze sympozia konaného v Jaroměřicích nad Rokytou 17. a 18. října 2003. Tišnov : Sursum, 2004, s. 239–241.
  • „Avtor, kotoryj vsech oduračil. O Lvu Berinském“. Baltijskije sezony, 2004, č. 10, s. 103.
  • „Dvě žizni Avigdora Dagana. O Viktoru Fischlovi“. Zvězda, 2004, č. 5, s. 100–103.
  • „Karel Poláček, čeští satirikové vůbec a válka se satirou v Čechách“. In Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století. Rychnov nad Kněžnou, 2004, s. 22–33.
  • „Istoričeskije portrety. Tomaš Garrig Masarik“. In Voprosy istorii, 2004, s. 58–80.
  • Russkije v Čechii. In: Russkije maršruty v Evropě. Vaterialymeždunarodnoj konferencii. Sankt-Peterburg, Smoľnyj 23 _ 25 ijunja 2004, s. 82 – 84.
  • „Nasledničky Anny Achmatovej. Sedem petrohradských poetiek“. Revue svetovej literatúry, 2005, č. 1, s. 102–112.
  • „Milena Jesenskaja – ne toľko vozľublennaja Franca Kafki“. Něva, 2005, č. 10, s. 195–204.
  • „T. Masarik i litěratura: Dostojevskij, Bem, Kundera, Brodskij…“ In T. G. Masarik i „Russkaja akcija“ Čechoslovackogo pravitěľstva. K 150-letiju so dňa rožděnija T. G. Masarika. Moskva : Russkij puť, 2005, s. 32–41.
  • „Dostojevskij, Masarik, Bém, Kundera, Brodskij“. Svět literatury, 2005, č. 32, s. 94–103.
  • „Velikij jevropějec. O T. G. Masarykovi“. Russkaja Evropa, 2005, č. 3 (7), s. 7.
  • „Slovackije predstaviteli v Sankt-Peterburge v 1867 godu“. In Slovaki v Peterburge. Slováci v Petrohrade. Sankt-Peterburg : Globus, 2006, s. 30–36.
  • „Slovackaja pressa v Petrogradě“. Tamtéž, s. 37–56.
  • „Blistateľnaja plejada slovackich žurnalistov: Janko Jesenskou“. Tamtéž, s. 70–75.
  • „Dva sada Karela Čapeka“. Spoluautor I. Gorin. Věstnik sadovoda, 2006, č. 5, s. 12–15.
  • „Relativnost světovosti. K problému přeložitelnosti tvorby Josefa Škvoreckého do ruštiny a jejího přijetí ruským čtenářem“. In Škvorecký 80. Sborník z mezinárodní konference o životě a díle Josefa Škvoreckého. Praha : Literární akademie, 2006, s. 331–341.
  • „Odna vstreča s Annoj Achmatovoj“. In „Ja vsem proščenije daruju…“ Achmatovskij sbornik. Red. D. Makfadjen – N. I. Krajnevoj. Ed. N. I. Krajněva. Moskva–Sankt-Peterburg : Aljans–Archeo (University of California, Los Angeles. UCLA Slavic Studies. New Series. Vol. V.), 2006, s. 49–58.
  • „A. Achmatova, M. Marčanova. Perepiska (1962–1964). Vstupitěľnaja zametka O. M. Maleviča, podgotovka texta i primečanija N. I. Krajněvoj i O. M. Maleviča“. Tamtéž, s. 318–331.
  • „Labutín česko-ruské avantgardy, ili Kak analizirovať poeziju“. Slavia, 2006, č. 4, s. 23–25.
  • „Vjačeslav Lebeděv a česká poezie“. Česká literatura, 2006, č. 2–3, s. 241–247.
  • „Roman Jakobson po-češski“. Russkaja literatura, 2007, č. 2, s. 104–117.
  • „Velikij jevropějec“. In Sankt-Peterburg–Praga. 2006. Ježegodnik Obščestva bratjev Čapek. Sankt-Petěrburg : Globus, 2007, s. 60–64.
  • „Setkání na dálku“. In … Návraty Viktora Fischla. Vzpomínky přátel a blízkých spolupracovníků. Hradec Králové : Garamon, 2007, s. 90–94.
  • Karel Čapek a generová psychologie. In: Labirint čenského světa. Sborník z konference pořádané Literární akademií 15. – 16- února 2007. Praha, 2007, 174 – 184.(Spoluautorka Valentina Malevič)
  • První etapa mé cesty po stopách bratří Čapků- In: Šedesát let Společnosti bratří Čapků. 1947 _ 2007. Zvláštní číslo Zpravodaje Společnosti bratří ‚Čapků. Praha, 2007, s. 81- 84.
  • Iz preambuly k kommemtarijam“ Iz V. Nezvala. In: Vítězslav Nezval. „Udiviteľnyj kudľsnik“ češskoj poezii v russkoj literature. Moskva, Rudomino, 2007, s. 331 – 335.
  • T.G.Masarik i F.K.Šalda o Dostojevskom. In. Dostojevskij. Materialy i issledovanija. 18- Sankt-Peterburg, 2007, s. 191 – 200.
  • O jedné epizodce života Josefa Palivce. In: Zpravodaj Společnosti bratří Čapků, č. 46. Praha, 2008,s.51 – 53.
  • Vjačeslav Leběděv i češskaja poezija. In: Literatura russkogo zarubežja. (1920 – 1940 –yje gody). Vzgľad iz XXI věka. Sankt-Petěrburg, Filologičeskij fakuľtet SPb.GU, 2008, s. 260 – 267.
  • Slovo o Milaně Rufuse. In. „…pobud´tě minutu vmestě so mnoju…“Sbornik materialov meždunarodnoj konferencii, posvjaščjonnoj 80-letiju so dňa rožděnija slovackogo poeta Milana Rufusa. Moskva, 4 dekabrja 2008 goda. Moskva, MIK, 2009, s. 9 – 16.
  • Pražské jaro 1968 v osudech a dopisech mých českých přátel. In: Pražské jaro 1968. Literatura. – Film.. - Media. Materiály z mezinárodní konference pořádané Literární akademií; za spolupráce s Městskou knihovnou. Praha, 20. – 22- května 2008. Praha, Literární akademie, 2009, S. 147 – 154.
  • (Dopis Viktoru Fischlovi.) 2Velevážený Mistře…“ In: Milada Kad´ůrková.. Zamyšlení nad dopisy Viktora Fiscla. Středoluky, Zdeněk Šimsa, 2009, s. 140 – 142.
  • Osobnost, jazyk, kultura. Pokuso sebeanalýzu. In. Literatura na hranici jazyků. a kultur. Praha, FF UK, 2009, s. 2004 – 2015.
  • T.G.Masarik i sovremennyj mir. In: T.G.Masarik. K 160-j godovščině so dňa roždenija. Sankt-Petěrburg_ Petropolis, 2010, s.35 – 40. (totéž česky: T.G.M. a dnešní svět. Přeložil Dalibor Dobiáš. In: Krajiny češtiny. 2011, ě. 3, s. 61 – 63.)
  • Otokar Březina a ruský symbolismus. In. Otokar Březina 2008. Materiály z mezinárodní konference 2008, pořádané ve dnech 25. § 26.9.2008 v Jaroměřících nad Rokytnou. Nakladatelství Dalibor Malina, 2010, s. 49 – 68.
  • Bratja Čapek i Jan Amos Komenskij. In. Jan Amos Komenskij i sovremennyj mir. Materialy meždunarodnoj naučno=praktičeskoj konferencii. Sankt-Peterburg, 15. – 16. nojabrja 2010 goda. Sankt-Peterburg, Peteršule, 2011, s. 157 – 167.
  • Poezia pražskogo „Skita poetov“. In: Literatura russkogo zarubežja. /1920 – 1940/ Učebnik.. Filologičeskij fakultet Sankt-Petrburgskogo universiteta. Sankt-Peterburg, Filologičeskij fakultet Sankt-Petrburgskogo universiteta, 2011, s.792 – 805.

3. Eseje

  • „Dopis z Petrohradu“. Reportér, 1992, č. 48. s. 30.
  • „Petrohrad v období čtvrté revoluce: Subjektivní poznámky“. Přel. Hana Štěpánková. Tvar, 1993, č. 14, s. 8.
  • „Ot imeni renegatov“. In Jevrei v kuľture Russkogo Zaruběžja. Tom IV. 1939–1960. Ierusalim : M. Parchomovskij, 1995, s. 548–549.
  • „Čapkové, Experiment a Sankt-Peterburg: Bratři Čapkové na petěrburské scéně a televizní obrazovce. Epitaf Experimentu“. Divadelní noviny, 1996, č. 10, s. 9.
  • „Noblesse oblige“. In Sborník RNDr. Zdeňku Kleinovi in memoriam. Praha, 2002, s. 11–12.
  • Josef ŠVEJK A Jurij Gagarin. In: Mezinárodní konference Hašek a Švejk. Humor tisíceletí-Vepřová historie.Lipnice, 2003, s. 49 – 52.
  • Dikaja sobaka Dingo. In: Natašs, děvočka izGžatska. Iževsk, 2008, s.197 – 204.
  • Čechov – Šramek – Čapek. In. Disk. Časopis pro studium scenické tvorby, 34, prosinec 2010, s. 138 – 131.
  • Ob avtore romana „Na kryše Mendelson. Im: Něva, 2011, N 5, s. 130 – 131.

Odkazy

Reference

  1. ↑ СТАШЕВСКАЯ, Екатерина. Олег Малевич – покровитель чешской литературы в России | Радио Прага. Radio.cz. 2016-10-21. Dostupné online [cit. 2017-11-13]. (rusky) 
  2. ↑ КУКАЛ, Либор. Чешская культура в России видна | Радио Прага. Radio.cz. 2011-10-17. Dostupné online [cit. 2017-11-13]. (rusky) 

Externí odkazy

Zdroj